Obsahová analýza: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 6: Řádek 6:
  
 
== Jak takový výzkum probíhá? ==
 
== Jak takový výzkum probíhá? ==
 +
 +
Pokud se pro svůj výzkum rozhodneme použít metodu obsahové analýzy, měli bychom postupovat v následujících krocích.
 +
 +
=== Příprava designu výzkumu ===
 +
Stanovíme si výzkumnou otázku a jednu nebo více hypotéz. Stanovíme, co chceme zkoumat (jaké proměnné) a v čem (v jaké množině zpráv).
 +
* Jednoznačně definujeme proměnné, které budeme zkoumat. Můžeme využít již existujících definic (je to nejlepší, protože tak bude výzkum nejlépe srozumitelný), nebo v případě nutnosti stanovit definice vlastní.
 +
* Definujeme indikátory proměnných. Stanovíme, jakým způsobem jsou proměnné obsaženy ve zprávě (často se jedná o manifestační indikátor latentního obsahu).
 +
 +
=== Výběr zpráv z populace ===
 +
Z množiny zpráv, které nás zajímají, vybereme reprezentativní vzorek, který budeme analyzovat. Spurgin/Wildemuth nazývají tyto jednotky vybraných zpráv ''sampling units''.<ref name="Spurgin299">SPURGIN, Christina M.; Barbara M. Wildemuth. Content Analysis. In WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science''. Westport, Conn: Libraries Unlimited, 2009, s. 299.</ref>
 +
Může se stát, že původní množina zpráv je natolik málo obsáhlá, že ji můžeme zkoumat celou bez nutnosti vybírat vzorek. Pak se jedná o tzv. ''census content analysis''.<ref name="Spurgin300">SPURGIN, Christina M.; Barbara M. Wildemuth. Content Analysis. In WILDEMUTH, Barbara M. ''Applications of social research methods to questions in information and library science''. Westport, Conn: Libraries Unlimited, 2009, s. 300.</ref> Obvykle je ale výběr vzorku potřebný. Beck/Manuel stanovují několik možných způsobů výběru vzorku:<ref>BECK, S. E.; K. Manuel. Content analysis. In BECK, S. E.; K. Manuel. ''Practical research methods for librarians and information professionals''. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008, s. 48–50.</ref>
 +
* a) náhodný výběr (''simple random sampling'') – naprostá loterie;
 +
* b) systematický náhodný výběr ''systematic random sampling'' – každá několikátá jednotka;
 +
* c) náhodné skupinové vzorkování (''cluster sampling'') – výběr z určité skupiny;
 +
* d) nenáhodné účelové vzorkování (''purposive sampling'') – výběr na základě určitých kritérií;
 +
* e) příležitostní vzorkování (''convenience sampling'') – nejde o dobrovolný výběr, bereme to, co je dostupné.
 +
Po skončení výběru stanovíme pro zprávy ve vzorku další jednotky – ''recording units'', prvky obsahu, které nás zajímají. Mohou být fyzické (např. věta), konceptuální (téma), nebo časové (úsek videa).<ref name="Spurgin299"/>
 +
 +
=== Analýza vybraných jednotek ===
 +
Analyzujeme obsah zpráv ve vzorku. Zaměřujeme se buďto na manifestovaný (zjevný) nebo latentní (skrytý) obsah. Latentní obsah měříme podle manifestačních indikátorů (''manifest indicators''<ref name="Spurgin299"/>). Postup analýzy je následující:
 +
* Na základě našich definic (z kroku jedna) stanovíme schéma kódování (''coding scheme''<ref name="Spurgin300"/>). Návod, jakým způsobem mají jednotlivý kodéři kódovat zprávy ve vzorku (tzv. ''codebook''<ref>BECK, S. E.; K. Manuel. Content analysis. In BECK, S. E.; K. Manuel. ''Practical research methods for librarians and information professionals''. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008, s. 51.</ref>). Pro zachování objektivity výzkumu je žádoucí, aby kodérů bylo více a provedly se testy shody (''inter-coder reliability test''<ref>BECK, S. E.; K. Manuel. Content analysis. In BECK, S. E.; K. Manuel. ''Practical research methods for librarians and information professionals''. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008, s. 56.</ref>).
 +
* Pokud jsou výsledky těchto testů shody negativní, navrhují Beck/Manuel možné úpravy: více tréninku kodérů, přepis definic v codebook pro větší přesnost, nebo úpravu proměnných.<ref>BECK, S. E.; K. Manuel. Content analysis. In BECK, S. E.; K. Manuel. ''Practical research methods for librarians and information professionals''. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008, s. 57.</ref>
 +
* Z ''codebook'' vychází tzv. ''coding sheet'' (''coding form'') – schéma, do kterého kodéři zaznamenávají získaná data.
 +
* Kodéři zpracují zprávy a výsledky jejich práce budeme v dalším kroku analyzovat.
 +
==== CATA – computer-aided text analysis<ref>NEUENDORF, Kimberly A. ''The content analysis guidebook.'' Thousand Oaks: Sage Publications, 2002, s. 52.</ref> ====
 +
Plně automatické kódování využívá softwaru pro analýzu textu, který sám počítá frekvenci výskytu dané fráze, slova, nebo jiných textových charakteristik (jako je například délka slov). Sada sledovaných textových charakteristik, využívána při analýze, se nazývá slovník (počítačový ekvivalent pro ''codebook'').<ref>NEUENDORF, Kimberly A. ''The content analysis guidebook.'' Thousand Oaks: Sage Publications, 2002, s. 126–130.</ref>
 +
 +
=== Analýza kódovaných dat ===
 +
Práce kodérů poskytne data vhodná k analýze a interpretaci. Výstupem mohou být tabulky, grafy, syslové.
 +
 +
=== Poznámky ===
 +
<references />
  
 
== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ==
 
== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? ==

Verze z 10. 10. 2012, 19:33

Co je pro daný design výzkumu charakteristické?

Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?

Jaké jsou výhody a nevýhody?

Jak takový výzkum probíhá?

Pokud se pro svůj výzkum rozhodneme použít metodu obsahové analýzy, měli bychom postupovat v následujících krocích.

Příprava designu výzkumu

Stanovíme si výzkumnou otázku a jednu nebo více hypotéz. Stanovíme, co chceme zkoumat (jaké proměnné) a v čem (v jaké množině zpráv).

  • Jednoznačně definujeme proměnné, které budeme zkoumat. Můžeme využít již existujících definic (je to nejlepší, protože tak bude výzkum nejlépe srozumitelný), nebo v případě nutnosti stanovit definice vlastní.
  • Definujeme indikátory proměnných. Stanovíme, jakým způsobem jsou proměnné obsaženy ve zprávě (často se jedná o manifestační indikátor latentního obsahu).

Výběr zpráv z populace

Z množiny zpráv, které nás zajímají, vybereme reprezentativní vzorek, který budeme analyzovat. Spurgin/Wildemuth nazývají tyto jednotky vybraných zpráv sampling units.[1] Může se stát, že původní množina zpráv je natolik málo obsáhlá, že ji můžeme zkoumat celou bez nutnosti vybírat vzorek. Pak se jedná o tzv. census content analysis.[2] Obvykle je ale výběr vzorku potřebný. Beck/Manuel stanovují několik možných způsobů výběru vzorku:[3]

  • a) náhodný výběr (simple random sampling) – naprostá loterie;
  • b) systematický náhodný výběr systematic random sampling – každá několikátá jednotka;
  • c) náhodné skupinové vzorkování (cluster sampling) – výběr z určité skupiny;
  • d) nenáhodné účelové vzorkování (purposive sampling) – výběr na základě určitých kritérií;
  • e) příležitostní vzorkování (convenience sampling) – nejde o dobrovolný výběr, bereme to, co je dostupné.

Po skončení výběru stanovíme pro zprávy ve vzorku další jednotky – recording units, prvky obsahu, které nás zajímají. Mohou být fyzické (např. věta), konceptuální (téma), nebo časové (úsek videa).[1]

Analýza vybraných jednotek

Analyzujeme obsah zpráv ve vzorku. Zaměřujeme se buďto na manifestovaný (zjevný) nebo latentní (skrytý) obsah. Latentní obsah měříme podle manifestačních indikátorů (manifest indicators[1]). Postup analýzy je následující:

  • Na základě našich definic (z kroku jedna) stanovíme schéma kódování (coding scheme[2]). Návod, jakým způsobem mají jednotlivý kodéři kódovat zprávy ve vzorku (tzv. codebook[4]). Pro zachování objektivity výzkumu je žádoucí, aby kodérů bylo více a provedly se testy shody (inter-coder reliability test[5]).
  • Pokud jsou výsledky těchto testů shody negativní, navrhují Beck/Manuel možné úpravy: více tréninku kodérů, přepis definic v codebook pro větší přesnost, nebo úpravu proměnných.[6]
  • Z codebook vychází tzv. coding sheet (coding form) – schéma, do kterého kodéři zaznamenávají získaná data.
  • Kodéři zpracují zprávy a výsledky jejich práce budeme v dalším kroku analyzovat.

CATA – computer-aided text analysis[7]

Plně automatické kódování využívá softwaru pro analýzu textu, který sám počítá frekvenci výskytu dané fráze, slova, nebo jiných textových charakteristik (jako je například délka slov). Sada sledovaných textových charakteristik, využívána při analýze, se nazývá slovník (počítačový ekvivalent pro codebook).[8]

Analýza kódovaných dat

Práce kodérů poskytne data vhodná k analýze a interpretaci. Výstupem mohou být tabulky, grafy, syslové.

Poznámky

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 SPURGIN, Christina M.; Barbara M. Wildemuth. Content Analysis. In WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn: Libraries Unlimited, 2009, s. 299.
  2. ↑ 2,0 2,1 SPURGIN, Christina M.; Barbara M. Wildemuth. Content Analysis. In WILDEMUTH, Barbara M. Applications of social research methods to questions in information and library science. Westport, Conn: Libraries Unlimited, 2009, s. 300.
  3. ↑ BECK, S. E.; K. Manuel. Content analysis. In BECK, S. E.; K. Manuel. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008, s. 48–50.
  4. ↑ BECK, S. E.; K. Manuel. Content analysis. In BECK, S. E.; K. Manuel. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008, s. 51.
  5. ↑ BECK, S. E.; K. Manuel. Content analysis. In BECK, S. E.; K. Manuel. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008, s. 56.
  6. ↑ BECK, S. E.; K. Manuel. Content analysis. In BECK, S. E.; K. Manuel. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, 2008, s. 57.
  7. ↑ NEUENDORF, Kimberly A. The content analysis guidebook. Thousand Oaks: Sage Publications, 2002, s. 52.
  8. ↑ NEUENDORF, Kimberly A. The content analysis guidebook. Thousand Oaks: Sage Publications, 2002, s. 126–130.

Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK?

Citace

Použitá literatura

Citováno z „https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Obsahová_analýza&oldid=24839“