Zúčastněné pozorování: Porovnání verzí
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
== Základní charakteristika == | == Základní charakteristika == | ||
| − | Zúčastněné pozorování řadíme mezi tzv. [[kvalitativní metody]], ty lze definovat jako výzkumy, jež nedosahují výsledku pomocí kvantifikací či užitím nejrůznějších statistických metod. Značnou výhodou tohoto typu výzkumu je, že výzkumné otázky je možné modifikovat i během probíhajícího sběru a analýzy dat, to však klade na výzkumníka větší nároky, který musí reagovat na neustálé změny ve výzkumu. Protože sběr dat a jejich následná analýza zabere daleko více času, výzkumný proces má longitudinální charakter. | + | Zúčastněné pozorování řadíme mezi tzv. [[kvalitativní metody]], ty lze definovat jako výzkumy, jež nedosahují výsledku pomocí kvantifikací či užitím nejrůznějších statistických metod. Značnou výhodou tohoto typu výzkumu je, že výzkumné otázky je možné modifikovat i během probíhajícího sběru a analýzy dat, to však klade na výzkumníka větší nároky, který musí reagovat na neustálé změny ve výzkumu. Protože sběr dat a jejich následná analýza zabere daleko více času, výzkumný proces má longitudinální charakter. Pro kvalitativní výzkum je také charakteristické, že sběr dat a jejich analýza probíhá v jeden moment, následně jsou z analyzovaných dat vytvořeny nové dílčí závěry, které jsou v novém cyklu podrobeny opětovnému ověření. Výsledná výzkumná zpráva z kvalitativních výzkumů pak obsahuje velké množství citací z rozhovorů a poznámek o času a místě pozorování. |
skryté x otevřené | skryté x otevřené | ||
| − | |||
== Výhody metody == | == Výhody metody == | ||
Verze z 7. 10. 2012, 18:04
Metoda pozorování patří rozhodně mezi nejstarší - nejenže lidé neustále něco nebo někoho sledují již od svého narození, ale je to metoda lidstvu známá od svých počátků, dokonce je vlastní i zvířatům. Aby však bylo obyčejné (každodenní) pozorování povýšeno na vědeckou úroveň, musí splnit jisté podmínky - pozorování musí být založeno na zaměřeném, systematickém a organizovaném sledování smyslově vnímaných projevů aktuálního stvau prvků, aspektů, fenoménů atd., jež jsou objektem zkoumání.[1]. K vědeckému pozorování jsou obvykle zapotřebí jisté pomůcky či přístroje.
Základní charakteristika
Zúčastněné pozorování řadíme mezi tzv. kvalitativní metody, ty lze definovat jako výzkumy, jež nedosahují výsledku pomocí kvantifikací či užitím nejrůznějších statistických metod. Značnou výhodou tohoto typu výzkumu je, že výzkumné otázky je možné modifikovat i během probíhajícího sběru a analýzy dat, to však klade na výzkumníka větší nároky, který musí reagovat na neustálé změny ve výzkumu. Protože sběr dat a jejich následná analýza zabere daleko více času, výzkumný proces má longitudinální charakter. Pro kvalitativní výzkum je také charakteristické, že sběr dat a jejich analýza probíhá v jeden moment, následně jsou z analyzovaných dat vytvořeny nové dílčí závěry, které jsou v novém cyklu podrobeny opětovnému ověření. Výsledná výzkumná zpráva z kvalitativních výzkumů pak obsahuje velké množství citací z rozhovorů a poznámek o času a místě pozorování.
skryté x otevřené
Výhody metody
Hlavní výhodou je veskrze detailní popis pozorovaného fenoménu, dojde tak k pochopení problému v jeho hloubce
Nevýhody metody
Mezi možné nevýhody může patřit obtížnější popis kontextu a schopnost pozorovat daný fenomén v širokých souvislostech
Poznámky
- ↑ REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 94 s. ISBN 978-80-247-3006-6.
Zdroje
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 407 s. ISBN 80-7367-040-2. REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 184 s. ISBN 978-80-247-3006-6. STRAUSS, Anselm a CORBINE, Juliet. Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Vyd. 1. Brno: Sdružení Podané Ruce, 1999. 194 s. ISBN 80-85834-60-X.
