Zúčastněné pozorování: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | Metoda pozorování patří rozhodně mezi nejstarší - nejenže lidé neustále něco nebo někoho sledují již od svého narození, ale je to metoda lidstvu známá od svých počátků, dokonce je vlastní i zvířatům. Aby však bylo obyčejné (každodenní) pozorování povýšeno na vědeckou úroveň, musí splnit jisté podmínky - pozorování musí být založeno na zaměřeném, systematickém a organizovaném sledování smyslově vnímaných projevů aktuálního stvau prvků, aspektů, fenoménů atd., jež jsou objektem zkoumání.<ref name="REICHEL">REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. 1. Praha : Grada Publishing, 2009. | + | <br> |
| + | Metoda pozorování patří rozhodně mezi nejstarší - nejenže lidé neustále něco nebo někoho sledují již od svého narození, ale je to metoda lidstvu známá od svých počátků, dokonce je vlastní i zvířatům. Aby však bylo obyčejné (každodenní) pozorování povýšeno na vědeckou úroveň, musí splnit jisté podmínky - pozorování musí být založeno na zaměřeném, systematickém a organizovaném sledování smyslově vnímaných projevů aktuálního stvau prvků, aspektů, fenoménů atd., jež jsou objektem zkoumání.<ref name="REICHEL">REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 94 s. ISBN 978-80-247-3006-6.</ref>. K vědeckému pozorování jsou obvykle zapotřebí jisté pomůcky či přístroje. | ||
| + | <br> | ||
| + | |||
| − | |||
== Základní charakteristika == | == Základní charakteristika == | ||
| − | + | Zúčastněné pozorování řadíme mezi tzv. [[kvalitativní metody]], ty lze definovat jako výzkumy, jež nedosahují výsledku pomocí kvantifikací či užitím nejrůznějších statistických metod. Značnou výhodou tohoto typu výzkumu je, že výzkumné otázky je možné modifikovat i během probíhajícího sběru a analýzy dat, to však klade na výzkumníka větší nároky, který musí reagovat na neustálé změny ve výzkumu. Protože sběr dat a jejich následná analýza zabere daleko více času, výzkumný proces má longitudinální charakter. | |
| + | |||
| + | |||
| + | skryté x otevřené | ||
== Výhody metody == | == Výhody metody == | ||
| − | + | Hlavní výhodou je veskrze detailní popis pozorovaného fenoménu, dojde tak k pochopení problému v jeho hloubce | |
== Nevýhody metody == | == Nevýhody metody == | ||
| − | + | Mezi možné nevýhody může patřit obtížnější popis kontextu a schopnost pozorovat daný fenomén v širokých souvislostech | |
| Řádek 19: | Řádek 24: | ||
== Poznámky == | == Poznámky == | ||
<references/> | <references/> | ||
| + | |||
| + | |||
| + | == Zdroje == | ||
| + | |||
| + | HENDL, Jan. ''Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace''. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 407 s. ISBN 80-7367-040-2. | ||
| + | REICHEL, Jiří. ''Kapitoly metodologie sociálních výzkumů''. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 184 s. ISBN 978-80-247-3006-6. | ||
| + | STRAUSS, Anselm a CORBINE, Juliet. ''Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie''. Vyd. 1. Brno: Sdružení Podané Ruce, 1999. 194 s. ISBN 80-85834-60-X. | ||
Verze z 7. 10. 2012, 17:52
Metoda pozorování patří rozhodně mezi nejstarší - nejenže lidé neustále něco nebo někoho sledují již od svého narození, ale je to metoda lidstvu známá od svých počátků, dokonce je vlastní i zvířatům. Aby však bylo obyčejné (každodenní) pozorování povýšeno na vědeckou úroveň, musí splnit jisté podmínky - pozorování musí být založeno na zaměřeném, systematickém a organizovaném sledování smyslově vnímaných projevů aktuálního stvau prvků, aspektů, fenoménů atd., jež jsou objektem zkoumání.[1]. K vědeckému pozorování jsou obvykle zapotřebí jisté pomůcky či přístroje.
Základní charakteristika
Zúčastněné pozorování řadíme mezi tzv. kvalitativní metody, ty lze definovat jako výzkumy, jež nedosahují výsledku pomocí kvantifikací či užitím nejrůznějších statistických metod. Značnou výhodou tohoto typu výzkumu je, že výzkumné otázky je možné modifikovat i během probíhajícího sběru a analýzy dat, to však klade na výzkumníka větší nároky, který musí reagovat na neustálé změny ve výzkumu. Protože sběr dat a jejich následná analýza zabere daleko více času, výzkumný proces má longitudinální charakter.
skryté x otevřené
Výhody metody
Hlavní výhodou je veskrze detailní popis pozorovaného fenoménu, dojde tak k pochopení problému v jeho hloubce
Nevýhody metody
Mezi možné nevýhody může patřit obtížnější popis kontextu a schopnost pozorovat daný fenomén v širokých souvislostech
Poznámky
- ↑ REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 94 s. ISBN 978-80-247-3006-6.
Zdroje
HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. 407 s. ISBN 80-7367-040-2. REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, 2009. s. 184 s. ISBN 978-80-247-3006-6. STRAUSS, Anselm a CORBINE, Juliet. Základy kvalitativního výzkumu: postupy a techniky metody zakotvené teorie. Vyd. 1. Brno: Sdružení Podané Ruce, 1999. 194 s. ISBN 80-85834-60-X.
