Psychologie práce: Porovnání verzí
| Řádek 17: | Řádek 17: | ||
== Psychologické aspekty pracovního prostředí== | == Psychologické aspekty pracovního prostředí== | ||
| − | Pracovní prostředí je souhrn materiálních a společenských podmínek pracovního procesu | + | Pracovní prostředí je souhrn materiálních a společenských podmínek pracovního procesu. Z psychologického hlediska jde hlavně o to, aby člověk vykonával pracovní činnost s kladným vztahem k ní, se zájmem a rád. Jde i o to, aby člověk na pracovní činnost stačil svými tělesnými a duševními silami a aby si svoji osobnost v práci obohacoval. |
| − | + | ||
| − | + | == Analýza pracovní činnosti== | |
| − | + | Chceme-li porozumět, proč se lidé chovají určitým způsobem na pracovišti nebo chceme-li zlepšit jejich pracovní efektivitu, pak musíme přesně vědět, co dělají. Analýza práce je systematickým procesem sběru a interpretace informací o pracovních činnostech. Analýza práce je prvním krokem pro přípravu výběru pracovníků, jejich výcviku a hodnocení výkonu. | |
| − | + | ||
| − | + | == Hodnocení výkonnosti== | |
| − | pracovní činnost s kladným vztahem k ní, se zájmem a rád. | + | Přístup k pracovnímu hodnocení je specifický. V mnoha organizacích je to proces, který probíhá „od shora dolů“ v celé organizaci. Standardy výkonnosti jsou často stanoveny jednostranně a schematicky. Špatný výkon je zpravidla ignorován, pokud není skutečně extrémní. Často se vychází z hodnocení pro manažery, specialisty a techniky, administrativní pracovníky a pro manuální pracovníky. |
| − | Jde i o to, aby člověk na pracovní činnost stačil svými tělesnými a duševními silami a aby si | + | Pracovní hodnocení se stává stále významnějším procesem ve státním i soukromém sektoru. |
| − | svoji osobnost v práci obohacoval. | + | |
| − | + | == Pracovní stres== | |
| + | Pracovní stres vzniká z celé řady příčin: | ||
| + | vztahy na pracovišti | ||
| + | rozvoj kariéry | ||
| + | role v organizaci | ||
| + | struktura a prostředí organizace | ||
| + | Psychologové práce mohou prostřednictvím úprav práce a pracovního prostředí snižovat stres na pracovišti. Vypracovávají se programy obohacení práce, aby se omezily mechanické a znovu se opakující úkony, dále vhodný směnný provoz, který by neměl negativní vliv na zdraví pracovníků. Ke snižování pracovního stresu přispívá i určitý stupeň řízení vlastní práce a zplnomocnění pracovníků, které vede k tomu, že lidé snáze vykonávají požadovanou práci. | ||
== Typy pracovního prostředí== | == Typy pracovního prostředí== | ||
| Řádek 42: | Řádek 48: | ||
osobnost a psychiku pracovníka | osobnost a psychiku pracovníka | ||
| − | + | ||
| − | |||
Verze z 14. 6. 2012, 15:52
Autor: Doupovcová Jana
Klíčová slova: Psychologie práce
Související pojmy:
- nadřazené: psychologie
- podřazené: sociální psychologie práce, inženýrská psychologie
Charakteristika
Psychologie práce je teoretickou a užitou vědou, která se zabývá studiem psychologických zvláštností, podmínek a vztahů pracovní činnosti člověka v určitém pracovním prostředí. Hlavními úkoly psychologie práce je přispívat na základě studia pracovní činnosti, pracovních podmínek a pracovníků samých ke zvýšení produktivity práce, k ochraně pracovníka, k rozvoji jeho schopností, dovedností a jeho osobnosti, jakož i jeho osobnímu štěstí. Vlastní psychologie práce se dělí na dílčí obory:
- Sociální psychologie práce - zkoumá především vztahy ve skupinách na pracovišti a jejich vliv na pracovní výkonnost.
- Inženýrská psychologie - zkoumá způsoby konstruování strojů, organizaci operací a pracovního prostředí, která odpovídá co nejvíce možnostem a hranicím schopností a dovedností pracovníků. Sbližuje tedy člověka a stroje.
Psychologické aspekty pracovního prostředí
Pracovní prostředí je souhrn materiálních a společenských podmínek pracovního procesu. Z psychologického hlediska jde hlavně o to, aby člověk vykonával pracovní činnost s kladným vztahem k ní, se zájmem a rád. Jde i o to, aby člověk na pracovní činnost stačil svými tělesnými a duševními silami a aby si svoji osobnost v práci obohacoval.
Analýza pracovní činnosti
Chceme-li porozumět, proč se lidé chovají určitým způsobem na pracovišti nebo chceme-li zlepšit jejich pracovní efektivitu, pak musíme přesně vědět, co dělají. Analýza práce je systematickým procesem sběru a interpretace informací o pracovních činnostech. Analýza práce je prvním krokem pro přípravu výběru pracovníků, jejich výcviku a hodnocení výkonu.
Hodnocení výkonnosti
Přístup k pracovnímu hodnocení je specifický. V mnoha organizacích je to proces, který probíhá „od shora dolů“ v celé organizaci. Standardy výkonnosti jsou často stanoveny jednostranně a schematicky. Špatný výkon je zpravidla ignorován, pokud není skutečně extrémní. Často se vychází z hodnocení pro manažery, specialisty a techniky, administrativní pracovníky a pro manuální pracovníky. Pracovní hodnocení se stává stále významnějším procesem ve státním i soukromém sektoru.
Pracovní stres
Pracovní stres vzniká z celé řady příčin: vztahy na pracovišti rozvoj kariéry role v organizaci struktura a prostředí organizace Psychologové práce mohou prostřednictvím úprav práce a pracovního prostředí snižovat stres na pracovišti. Vypracovávají se programy obohacení práce, aby se omezily mechanické a znovu se opakující úkony, dále vhodný směnný provoz, který by neměl negativní vliv na zdraví pracovníků. Ke snižování pracovního stresu přispívá i určitý stupeň řízení vlastní práce a zplnomocnění pracovníků, které vede k tomu, že lidé snáze vykonávají požadovanou práci.
Typy pracovního prostředí
Většina lidí může zastávat celou řadu různých povolání, neboť existují rozsáhlé možnosti kompenzace, vyrovnávání nedostatků přednostmi a zejména možností výcviku specifických profesionálních dovedností a návyků.
- motorické prostředí - např. zemědělští pracovníci, strojníci, letci, řidiči nákladních aut,tesaři, maséři, opraváři, švadleny, malíři a natěrači, zedníci, slévači, bagristé, elektroinstalatéři, topenáři
- podpůrné prostředí - suportivní - např. učitelé, poradci, sociální pracovníci, diplomaté
- konformní prostředí - administrativní pracovníci, účetní, sekretáři aj.
- přesvědčující - persuasivní prostředí - státní funkcionáři, řídící pracovníci, úředníci pojišťoven, právníci, obchodníci
- estetické prostředí - např. hudebníci, výtvarníci, aranžéři, sochaři, malíři, spisovatelé, básníci aj.
- intelektuální prostředí - matematici, chemici, fyzici, biologové, kybernetici atd.
Nedomyšlené přesuny jednotlivce mezi pracovními prostředími může mít záporný dopad na osobnost a psychiku pracovníka
Použitá literatura
ŠTIKAR, Jiří. Milan RYMEŠ. Karel RIEGEL a Jiří Hoskovec. Psychologie ve světě práce. Praha: Karolinum, 2003. 461 s. ISBN 80-246-0448-5
Psychologie práce a organizace. KOHOUTEK, Rudolf. Charlijen [online]. [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://charlijen.net/wp-content/uploads/downloads/2010/11/Psychologie-pr%C3%A1ce.pdf
