Výdaje na vzdělávání v ČR vs. svět: Porovnání verzí
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
==Výdaje na vzdělávání a používané metodiky výpočtů== | ==Výdaje na vzdělávání a používané metodiky výpočtů== | ||
[[Soubor:Graf_vydaju_na_vzdelavani_v_EU.png|right|Podíl veřejných výdajů na vzdělávání v procentech HDP států EU (Eurostat 2008)]] | [[Soubor:Graf_vydaju_na_vzdelavani_v_EU.png|right|Podíl veřejných výdajů na vzdělávání v procentech HDP států EU (Eurostat 2008)]] | ||
| − | Pro sledování výdajů jednoho konkrétního státu na vzdělávání - a tedy např. jejich vývoje v čase - může být užitečným vodítkem jeho rozpočet (u nás "Zákon o rozpočtu"), respektive rozpočet příslušného ministerstva (u nás tzv. "Rozpočtová kapitola", jmenovitě č. 333 MŠMT). V mezinárodním srovnání však tato položka může | + | Pro sledování výdajů jednoho konkrétního státu na vzdělávání - a tedy např. jejich vývoje v čase - může být užitečným vodítkem jeho rozpočet (u nás "Zákon o rozpočtu"), respektive rozpočet příslušného ministerstva (u nás tzv. "Rozpočtová kapitola", jmenovitě č. 333 MŠMT). V mezinárodním srovnání však tato položka může zcela pozbýt vypovídací hodnotu už z důvodu individuální vládní struktury (např. v ČR tak již podle názvu spadají pod společný resort vedle školství i oblasti mládeže a tělovýchovy); podobně zásadním strukturálním faktorem mohou být také rozdílné míry rozpočtové centralizace či naopak autonomie samosprávných celků. Za tímto cílem jsou pro podobná srovnávání vyvíjeny účelové metodiky, které tyto formální odlišnosti zohledňují a výrazně tak snižují výsledné odchylky. Je zde proto také namístě rozlišovat mezi dvěma zaměňovanými spojeními a hovořit tudíž o předmětu mezinárodních srovnání nikoli jako o výdajích "státních" (vládních), nýbrž přesněji jako o "veřejných" (což mnohem lépe naplňuje koncept ''veřejných'' rozpočtů/zdrojů, na který se takové srovnání bude odkazovat mnohem spíše). |
Verze z 14. 6. 2012, 14:59
Autor: Josef Kos
Klíčová slova: výdaje, vzdělávání, Česká republika, svět, srovnání
Synonyma: podpora vzdělanosti, úroveň vzdělanosti
Související pojmy:
nadřazené - společnost, rozvoj, vzdělanost
podřazené - rozpočet, HDP, konkurenceschopnost
Výdaje na vzdělávání a používané metodiky výpočtů
Pro sledování výdajů jednoho konkrétního státu na vzdělávání - a tedy např. jejich vývoje v čase - může být užitečným vodítkem jeho rozpočet (u nás "Zákon o rozpočtu"), respektive rozpočet příslušného ministerstva (u nás tzv. "Rozpočtová kapitola", jmenovitě č. 333 MŠMT). V mezinárodním srovnání však tato položka může zcela pozbýt vypovídací hodnotu už z důvodu individuální vládní struktury (např. v ČR tak již podle názvu spadají pod společný resort vedle školství i oblasti mládeže a tělovýchovy); podobně zásadním strukturálním faktorem mohou být také rozdílné míry rozpočtové centralizace či naopak autonomie samosprávných celků. Za tímto cílem jsou pro podobná srovnávání vyvíjeny účelové metodiky, které tyto formální odlišnosti zohledňují a výrazně tak snižují výsledné odchylky. Je zde proto také namístě rozlišovat mezi dvěma zaměňovanými spojeními a hovořit tudíž o předmětu mezinárodních srovnání nikoli jako o výdajích "státních" (vládních), nýbrž přesněji jako o "veřejných" (což mnohem lépe naplňuje koncept veřejných rozpočtů/zdrojů, na který se takové srovnání bude odkazovat mnohem spíše).
