Psychologie osobnosti

Autor: Monika Krejčová

Související pojmy: osobnost, behaviorismus, psychoanalýza
nadřazené: psychologie
podřazené: -

Definice

Psychologie osobnosti je základní psychologická disciplína. „Podobně jako psychologie obecná se zabývá psychologickými, sociálními i biologickými vlastnostmi, rysy a stavy osobnosti v zobecňující rovině. Přednostně se zaměřuje na rozdíly mezi jedinci.“

Charakteristika

Cílem psychologie osobnosti je v první řadě poznání osobnosti, tj. popis osobnosti a výklad souvisejících jevů. V návaznosti je uplatnění poznatků předvídáním osobnostních jevů a ovlivňováním následujícího vývoje osobnosti.

Jednotlivé oblasti zkoumání osobnosti lze rozdělit následovně:
1. struktura osobnosti (soubor trvalých vlastností osobnosti)
2. dynamika osobnosti (nestálost prožívání a chování člověka)
3. vývoj osobnosti (pozorování změn a vlivů na vývoj osobnosti během života)
4. patologie osobnosti (popis, výklad a ovlivnění narušené osobnosti

Teorie

Teorie empiristické: pracují s předpokladem, že člověk má schopnost se nekonečně utvářet učením
Představitelé: John Locke, John Watson, Burrhus Frederic Skinner

Teorie nativistické: vychází z poznatků, že člověku jsou zásady, ideje, představy vrozeny hotové nebo jako vlohy
Představitelé: A. Gesell
Teorie enviromentálistické: nadhodnocují vliv prostředí na člověka
Teorie interakční: vývoj probíhá na základě vrozených vloh a činitelů prostředí

Psychologické směry

Behaviorismus: založený na základě, že chování je možné vědecky zkoumat bez odkazu na vnitřní duševní stavy. Myšlenkový směr zajímající se o chování osobnosti. Zakladatelem John Watson.
Psychoanalýza: „vysvětlí lidské chování v podmínkách vzájemného ovlivňování různých součástí osobnosti“ . Zakladatelem této teorie je Sigmund Freud.
Humanistická psychologie: upozorňuje, že lidé mají svobodnou vůli a potřebu seberealizace. Mezi hlavní představitele patří Carl R. Rogers nebo Abraham H. Maslow.

Struktura a dynamika osobnosti

Mezi základní psychologické vlastnosti se řadí:
Temperament: „lze vymezit jako energetickou základnu psychických vlastností“, vyjadřující také způsob citové vzrušivosti, reaktivity a aktivity
- antická teorie temperamentu: 4 typy – sangvinik, flegmatik, cholerik, melancholik

Motivace: soubor faktorů, které podněcují, směrují a udržují chování osobnosti
- zdrojem motivace: potřeby (vnitřní podnět) x incentivy (vnější podnět)
Schopnosti: jsou činností aktivované vlohy (=vrozené předpoklady), které jsou individuálně rozdílné. Schopnosti se dělí na vědomosti a dovednosti.

Inteligence: je globální schopnost jednice účelně jednat, rozumně myslet a vypořádat se účinně se svým okolím (Wechsler, 4). Jedná se jednu z nejsledovanějších kategorií schopností
- složky inteligence:

• fluidní (více závislá na dědičnosti, využití při úlohách požadující flexibilní myšlení a nalézaní nových postupů)
  
• krystalická (více závislá na zkušenostech jedince)
  

- druhy inteligence:

• abstraktní (schopnost použití pojmů, verbálních a jiných symbolických prostředků)
  
• praktická (schopnost pracovat s konkrétními předměty)
  
• sociální (schopnost empatie projevující se v dovednosti vycházet s lidmi)