Psychologie práce

Autor: Doupovcová Jana

Klíčová slova: Psychologie práce

Související pojmy:

- nadřazené: psychologie

- podřazené: sociální psychologie práce, inženýrská psychologie

Charakteristika

Psychologie práce je teoretickou a užitou vědou, která se zabývá studiem psychologických zvláštností, podmínek a vztahů pracovní činnosti člověka v určitém pracovním prostředí, a to jak ve školství, tak v průmyslu, obchodě, dopravě a jiných odvětvích. Tato disciplína představuje soubor poznatků, významných pro úpravu pracovních postupů, objektivních vnějších i společenských podmínek práce, řízení a organizace práce. Počátky vědeckého studia lidské práce patří do druhé poloviny 19. století, kdy byla sledována povaha pohybové, smyslové a duševní činnosti a únavy, kdy byly zjišťovány individuální rozdíly ve výkonnosti všeho druhu.

Sociální psychologie práce

Sociální psychologie práce zkoumá především vztahy ve skupinách na pracovišti a jejich vliv na pracovní výkonnost. Mezi velmi užitečné diagnostické metody pro toto zkoumání patří škály zkoumající profesní postoje, identifikací pracovníka se svou profesí, osobnostní investice, mezilidské vztahy, motivovanost, spokojenost s platem a celkovou adjustovanost na danou profesi. Ke speciálním úkolům psychologie práce patří např. zjistit vhodnost pracovních pohybů z hlediska pohybové ekonomie, pracovní motivace, zvláštnosti role vedoucího pracovníka, vliv faktorů pracovního prostředí, (jako jsou osvětlení, hluk, barevná úprava pracoviště) na výkon člověka apod.

Inženýrská psychologie

Inženýrská psychologie zkoumá takové způsoby konstruování strojů (mechanismů) a takovou organizaci operací a pracovního prostředí, která odpovídá co nejvíce možnostem a hranicím schopností a dovedností pracovníků. Sbližuje tedy člověka a stroje. Snaží se přizpůsobit nástroje, pracovní nářadí, ovládací zařízení a prostředí lidem či skupinám osob a přihlížet přitom k individuálním a skupinovým zvláštnostem lidí. Využití poznatků inženýrské psychologie např. ve stavebnictví je velmi obsáhlé. Při konstrukci staveb se často používají velké stroje (jeřáby apod.). Ovládání těchto strojů musí být z hlediska efektivnosti a bezpečnosti provozu jednoduché a přehledné.

Psychologické aspekty pracovního prostředí

Pracovní prostředí je souhrn materiálních a společenských podmínek pracovního procesu. Pracovní prostředí je dáno stavebním, prostorovým a strojním vybavením pracovišť, technologickým procesem, hygienou i estetickou úrovní a organizací práce spolu s vhodnou tepelnou, ventilační, světelnou a zvukovou pohodou. Pracovní prostředí je pro člověka světem, ve kterém žije, aby ho měnil, a to pokud možno stále k větší dokonalosti. Z psychologického hlediska jde hlavně o to, aby člověk vykonával pracovní činnost s kladným vztahem k ní, se zájmem a rád. Jde i o to, aby člověk na pracovní činnost stačil svými tělesnými a duševními silami a aby si svoji osobnost v práci obohacoval. Úspěch v pracovní činnosti je nutným předpokladem pocitu spokojenosti.

Typy pracovního prostředí

Většina lidí může zastávat celou řadu různých povolání, neboť existují rozsáhlé možnosti kompenzace, vyrovnávání nedostatků přednostmi a zejména možností výcviku specifických profesionálních dovedností a návyků.

• motorické prostředí - např. zemědělští pracovníci, strojníci, letci, řidiči nákladních aut,tesaři, maséři, opraváři, švadleny, malíři a natěrači, zedníci, slévači, bagristé, elektroinstalatéři, topenáři
• podpůrné prostředí - suportivní - např. učitelé, poradci, sociální pracovníci, diplomaté
• konformní prostředí - administrativní pracovníci, účetní, sekretáři aj.
• přesvědčující - persuasivní prostředí - státní funkcionáři, řídící pracovníci, úředníci pojišťoven, právníci, obchodníci
• estetické prostředí - např. hudebníci, výtvarníci, aranžéři, sochaři, malíři, spisovatelé, básníci aj.
• intelektuální prostředí - matematici, chemici, fyzici, biologové, kybernetici atd.

Nedomyšlené přesuny jednotlivce mezi pracovními prostředími může mít záporný dopad na osobnost a psychiku pracovníka

Analýza pracovní činnosti

Chceme-li porozumět, proč se lidé chovají určitým způsobem na pracovišti nebo chceme-li zlepšit jejich pracovní efektivitu, pak musíme přesně vědět, co dělají. Analýza práce je systematickým procesem sběru a interpretace informací o pracovních činnostech. Analýza práce je prvním krokem pro přípravu výběru pracovníků, jejich výcviku a hodnocení výkonu.

Použitá literatura

ŠTIKAR, Jiří. Milan RYMEŠ. Karel RIEGEL a Jiří Hoskovec. Psychologie ve světě práce. Praha: Karolinum, 2003. 461 s. ISBN 80-246-0448-5

Psychologie práce a organizace. KOHOUTEK, Rudolf. Charlijen [online]. [cit. 2012-05-17]. Dostupné z: http://charlijen.net/wp-content/uploads/downloads/2010/11/Psychologie-pr%C3%A1ce.pdf