Wireframy

Autor: Václav Kůs

Klíčová slova: wireframy

Synonyma:

Související pojmy:

nadřazené - psychologie

podřazené - ---

Charakteristiky

Kritické myšlení (angl. critical thinking) se dá definovat jako nezávislé myšlení, které informace chápe jako východisko, hledá rozumné argumenty, začíná otázkami a problémy a zároveň je i myšlením společnosti. Kritické myšlení se začíná poprvé objevovat v Řecku a to se vznikem filosofie, která tento typ myšlení začíná uplatňovat. Kritické myšlení myšlenku (informaci) nejdříve uchopí, důkladně prozkoumá, porovná s opačnými názory a nakonec zaujme k problému konečné stanovisko. Nezávislé myšlení je založeno na individuálním přístupu a svobodě se sám za sebe umět rozhodnout a zároveň buď přijmout, či odmítnout myšlenky někoho druhého. Vše se děje na základě uvažování a to jak svobodného a nezávislého, tak hlavně vlastního. Kritické myšlení se neobejde bez informace, která je východiskem pro kritické myšlení. Abychom mohli nezávisle a kriticky myslet, nejdříve musíme znát fakta, teorie, hypotézy, data a pojmy. Tento druh myšlení začíná vždy nejdříve položenými otázkami a také problémy, kterými je nutno se zabývat a začít je řešit. Díky tomu se naučíme lépe vnímat problémy kolem nás. Pokud v rámci kritického myšlení přijdeme na možný způsob řešení, je důležité najít vhodné důvody a argumenty, abychom prokázali jeho logiku a praktičnost. Kritické myšlení nám napomáhá ke zlepšení našich vyjadřovacích schopností, zároveň podporuje čtenářství, pomáhá nám udělat si na věc vlastní názor a umět správně argumentovat. Podněcuje v nás schopnosti spolupracovat s ostatními, respektovat různá odlišná stanoviska, podporuje kritickou práci s informacemi a pomáhá nám si osvojené informace uchovat. Studentům tak může efektivními metodami pomoci k lepším výsledkům v oblasti učení. V této oblasti se kritické myšlení zabývá všemi procesy učení, interpretačních schopností, představami, zpracováním nových informací a motivací k učení.

V procesu učení se kritické myšlení zabývá i naší sebeorganizací, organizací studijního prostoru, vhodným spánkem, učebními přestávkami a stravovacím režimem. V podstatě nám pomáhá, jak správně zefektivnit náš proces učení.

O své myšlenky se dělíme s ostatními a to nám pomůže naše myšlenky ověřit a také zdokonalit. Kritické myšlení je hlavně o vzájemné výměně myšlenek, toleranci a odpovědnosti za své názory. Abychom se kritickému myšlení správně naučili, používá k tomu kritické myšlení zvláštní strategie a metody, které napomáhají nejen dialogu, ale také diskusi.

Model E-U-R

S kritickým myšlením je spojen i pojem model E-U-R. Tento konstruktivistický model procesu učení je zejména vhodný pro pedagogy, ale také pro studenty. Tento model se skládá ze tří fází, každá jednotlivá část potřebuje svůj prostor i čas:

1. Evokační fáze – v této fázi jde o rekapitulaci dosavadních znalostí o dané problematice či tématu.

2. Fáze uvědomění si významu – zde se propojují nové informace s těmi dosavadními a vzniká tu nový přesnější smysl.

3. Fáze reflexe – zde je důležité se zamyslet nad tím, do jaké míry jsme rozšířili své znalosti a jak se změnily naše postoje

Vzdělávací program RWCT

Vzdělávací program Reading and Writing for Critical Thinking (Čtením a psaním ke kritickému myšlení) je program vyvinutý roku 1997 a to díky společenství Consorcium for Democratic Pedagogy. Členství zde má několik univerzit jako je Hobart and Wiliam Smith Colleges, Orava Association, International Reading Association (IRA) a University of Northern Iowa.

K tomuto programu se také připojila Česká republika. Díky tomuto programu vznikají nové a nové kurzy, které vzdělávají pedagogy v oblasti kritického myšlení.

V České republice působí od roku 2000 i občanské sdružení Kritické myšlení. Jejich webové stránky jsou <http://www.kritickemysleni.cz>

Metody kritického myšlení

Kritické myšlení používá k zefektivnění procesu učení několik metod. Například k formám poznámek užívá metody, jako jsou lineární text, číslování, odrážky, tabulky, mřížky, Cornellovu metodu, diagramy a hierarchii, cyklické a vývojové diagramy, mapy a další metody.

Ukazuje nám i poslechové metody a tedy způsob, jak si co nejvíce informací odnést z přednášek.

Mezi nejznámější metody, které slouží k rozvoji kritického myšlení, patří:

• Brainstorming, brainwriting

• Myšlenkové mapy

• Volné psaní

• Podvojné deníky

• I. N. S. E. R. T.

• Klíčová slova

• Pětilístek

• Kostka

• V-Ch-D

• Inspirace z obrázku

A mnohé další. Kritické myšlení je vhodná cesta jak se zdokonalovat a zároveň si odnést i něco užitečného do procesu učení se.

Použitá literatura

• STEELOVÁ, J. S. et al. Co je kritické myšlení: čtením a psaním ke kritickému myšlení: Příručka č. 1. 1997. S. 8.
• PRICE, Geraldine – MAIER, Pat. Efektivní studijní dovednosti: odemkněte svůj potenciál. 2010. S. 75-76.
• STEELOVÁ, J. S. et al. Čtením a psaním ke kritickému myšlení: Příručka II, Rozvíjíme kritické myšlení.. [2007]. S. 5.
• FRYJAUFOVÁ, Eva. Naučte své dítě efektivnímu učení. 2006. S. 78.
• POKORNÁ, Soňa. Kritické myšlení: návrh aplikačního semináře pro obor Informační studia a knihovnictví [online]. S. 18-23.
• STEEL, Jeannie L., MEREDITH, Kurtis S., TEMPLE, Charles et al. Čtením a psaním ke kritickému myšlení: Příručka III, Další strategie k rozvíjení kritického myšlení. Praha: Kritické myšlení, [2007]. 54 s.
• STEEL, Jeannie L., MEREDITH, Kurtis S., TEMPLE, Charles et al. Čtením a psaním ke kritickému myšlení: Příručka II, Praha: Kritické myšlení, [2007]. 46 s.
• BLAŽKOVÁ, Božena. Program Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Ikaros [online]. 2005, roč. 9, č. 11 [cit. 2012-01-09]. ISSN 1212-5075. Dostupné z: <http://www.ikaros.cz/node/2030>