Formativní vs. sumativní hodnocení: Porovnání verzí
| Řádek 27: | Řádek 27: | ||
== Funkce hodnocení == | == Funkce hodnocení == | ||
| − | Hodnocení může obecně nabývat těchto základních funkcí:<ref>HAŠA, Marek. ''Hodnocení žáků v tělesné výchově na základní škole''. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, FSS, Katedra pedagogiky sportu, 2011. s. 7-8.</ref><ref>KLUSKA, Petr. Představy žáků ZŠ a studentů SŠ a VŠ o správném a nesprávném zkoušení a hodnocení (známkování). Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, FF, Psychologický ústav, 2009. s. 14-19.</ref> | + | Hodnocení může obecně nabývat těchto základních funkcí:<ref>HAŠA, Marek. ''Hodnocení žáků v tělesné výchově na základní škole''. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, FSS, Katedra pedagogiky sportu, 2011. s. 7-8.</ref><ref>KLUSKA, Petr. ''Představy žáků ZŠ a studentů SŠ a VŠ o správném a nesprávném zkoušení a hodnocení (známkování)''. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, FF, Psychologický ústav, 2009. s. 14-19.</ref> |
• '''''poznávací''''' či '''''informativní''''' – žák získává přehled o tom, jak vyhověl zadaným kritériím, prostřednictvím hodnocení dává učitel zpětnou vazbu žákovi o jeho vědomostech, výkonu, nedostatcích, chování atd. | • '''''poznávací''''' či '''''informativní''''' – žák získává přehled o tom, jak vyhověl zadaným kritériím, prostřednictvím hodnocení dává učitel zpětnou vazbu žákovi o jeho vědomostech, výkonu, nedostatcích, chování atd. | ||
| Řádek 42: | Řádek 42: | ||
• '''''selektivní''''' či '''''diferenciační''''' – hodnocení může učiteli pomoci rozdělit žáky do stejnorodých skupin dle výkonnosti, avšak mnohdy může vést k negativnímu „zaškatulkování“ žáka do určité skupiny. V současné době je výsledné hodnocení žáka považována za důležité kritérium např. k přijetí k dalšímu studiu. | • '''''selektivní''''' či '''''diferenciační''''' – hodnocení může učiteli pomoci rozdělit žáky do stejnorodých skupin dle výkonnosti, avšak mnohdy může vést k negativnímu „zaškatulkování“ žáka do určité skupiny. V současné době je výsledné hodnocení žáka považována za důležité kritérium např. k přijetí k dalšímu studiu. | ||
| + | |||
| + | |||
| + | == Typy hodnocení == | ||
| + | |||
| + | Rozdělení dle Jana Slavíka (SLAVÍK, 1999)<ref>SLAVÍK, Jan. ''Hodnocení v současné škole. Východiska a nové metody pro praxi''. 1. vydání. Praha : Portál, 1999. s. 33-41.</ref> | ||
| + | |||
| + | 1. '''BEZDĚČNÉ''' a '''ZÁMĚRNÉ''' hodnocení, s tím související '''HOLISTICKÉ''' a '''ANALYTICKÉ''' hodnocení | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
== Poznámky == | == Poznámky == | ||
| + | <references /> | ||
<references /> | <references /> | ||
<references /> | <references /> | ||
<references /> | <references /> | ||
Verze z 13. 4. 2012, 11:24
Autor: Simona Střalková
Klíčová slova: hodnocení, školní hodnocení, pedagogické hodnocení, subjektivní hodnocení, formativní hodnocení, sumativní hodnocení, funkce hodnocení, typy hodnocení
Synonyma:
formativní hodnocení = průběžné, korektivní, zpětnovazební, pracovní hodnocení
sumativní hodnocení = finální, závěrečné, souhrnné, certifikační, výstupní hodnocení
Související pojmy:
nadřazené – hodnocení, školní hodnocení, pedagogické hodnocení, subjektivní hodnocení, typy hodnocení
podřazené – funkce hodnocení
Co je "hodnocení"?
Podle Jana Slavíka (SLAVÍK, 1999)[1] můžeme z obecného hlediska charakterizovat hodnocení jako porovnávání „něčeho“ s „něčím“, při kterém rozlišujeme „lepší“ od „horšího“ a vybíráme „lepší“, nebo se snažíme najít cestu k nápravě či aspoň zlepšení „horšího“. Při hodnocení porovnáváme objekt neboli předmět hodnocení, buď přímo s jiným srovnatelným objektem, anebo s nějakým ideálním vzorem či normou.
Za školní hodnocení budeme považovat všechny hodnotící procesy a jejich projevy, které bezprostředně ovlivňují školní výuku nebo o ní vypovídají. Školní hodnocení je výrazem profesní kompetence učitelů majících právo a povinnost zodpovědně posuzovat kvalitu žákova školního výkonu a jeho chování.
Pedagogické hodnocení je chápáno jako systematický proces, který vede k určení kvalit a výkonů vykazovaných žákem, skupinou žáků nebo vzdělávacím programem.
Terminologie hodnocení není dosud pevně ustálena, rozdělení hodnocení a významy některých pojmů s tím souvisejících se tak mohou překrývat či zaměňovat.
Funkce hodnocení
Hodnocení může obecně nabývat těchto základních funkcí:[2][3]
• poznávací či informativní – žák získává přehled o tom, jak vyhověl zadaným kritériím, prostřednictvím hodnocení dává učitel zpětnou vazbu žákovi o jeho vědomostech, výkonu, nedostatcích, chování atd.
• konativní či regulativní - žák získává nejen ponaučení pro svou další činnost, ale i podněty pro to, jak svou práci vylepšit, opravit, změnit. Hodnocením může učitel regulovat učební činnost žáka a nasměrovat jej ke kvalitnějšímu výkonu
• motivační - hodnocení by mělo žáka povzbudit a motivovat nejen v učebních činnostech, ale i v práci sám na sobě a ve snaze o zlepšení
• výchovná - hodnocení by mělo žáka vést k formování pozitivních vlastností a postojů, mělo by se pozitivně podílet na utváření žákovy osobnosti
• diagnostická - na základě dosažených výsledků žáka lze identifikovat např. specifické poruchy učení a vyvodit pedagogické závěry pro jejich řešení
• prognostická (někdy zaměňováno s diagnostickou) – hodnocením si učitel vytváří přehled o žákových schopnostech, vědomostech, návycích, může pak odhadnout další žákovu studijní perspektivu
• selektivní či diferenciační – hodnocení může učiteli pomoci rozdělit žáky do stejnorodých skupin dle výkonnosti, avšak mnohdy může vést k negativnímu „zaškatulkování“ žáka do určité skupiny. V současné době je výsledné hodnocení žáka považována za důležité kritérium např. k přijetí k dalšímu studiu.
Typy hodnocení
Rozdělení dle Jana Slavíka (SLAVÍK, 1999)[4]
1. BEZDĚČNÉ a ZÁMĚRNÉ hodnocení, s tím související HOLISTICKÉ a ANALYTICKÉ hodnocení
Poznámky
- ↑ SLAVÍK, Jan. Hodnocení v současné škole. Východiska a nové metody pro praxi. 1. vydání. Praha : Portál, 1999. s. 15-24.
- ↑ HAŠA, Marek. Hodnocení žáků v tělesné výchově na základní škole. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, FSS, Katedra pedagogiky sportu, 2011. s. 7-8.
- ↑ KLUSKA, Petr. Představy žáků ZŠ a studentů SŠ a VŠ o správném a nesprávném zkoušení a hodnocení (známkování). Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, FF, Psychologický ústav, 2009. s. 14-19.
- ↑ SLAVÍK, Jan. Hodnocení v současné škole. Východiska a nové metody pro praxi. 1. vydání. Praha : Portál, 1999. s. 33-41.
