Zákon: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | '''Autor:''' Dominika Frömelová | + | '''Autor:''' Dominika Frömelová<br> |
'''Klíčová slova:''' Norma, Právní řád, Zákon<br> | '''Klíčová slova:''' Norma, Právní řád, Zákon<br> | ||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
''nadřazené'' - Právo, Zákoník<br> | ''nadřazené'' - Právo, Zákoník<br> | ||
| − | ''podřazené'' - Právní norma, matematický zákon, Pravidlo chování<br> | + | ''podřazené'' - Právní norma, matematický zákon, Pravidlo chování<br> <br> |
==Obecně== | ==Obecně== | ||
Verze z 19. 5. 2011, 10:39
Autor: Dominika Frömelová
Klíčová slova: Norma, Právní řád, Zákon
Synonyma: Pravidlo, Norma, Vzor chování
Související pojmy: Legislativa
nadřazené - Právo, Zákoník
podřazené - Právní norma, matematický zákon, Pravidlo chování
Obecně
Obecně se vždycky jedná o pravidlo. Zákon v matematice a fyzice popisuje pravidlo chování ve vztahu něčeho k něčemu případně určité obecné pravidlo.
Dále máme zákony matematické, fyzikální nebo vědecké. Také v křesťanství existuje zákon: Starý zákon a nový zákon.
Slovo zákon používáme pro pravidla i v běžném životě nebo pro zdůraznění důležitosti určité činnosti. (Murphyho zákony, Zákony schválnosti).
Nejčastěji je zákon používán v oblasti práva. Takový zákon potom určuje pravidla chování, má obecnou působnost a zároveň je vynutitelný státní mocí.
Charakteristika zákona v oblasti práva
Zákon je právní normou. Právní norma je základní a zároveň nejmenší součástí právního řádu. Právní normy jsou souborem právních příkazů, zákazů, dovolení. Přičemž platí, že příkazy, zákazy a dovolení mohou vyplývat ze zákona jako takového nebo mohou být podmíněné tím, že nastane nějaká určitá situace.
Zákonem s nejvyšší právní silou jsou zákony ústavní, v jejichž čele je Ústava České republiky č. 1/1993 SB. a jako součást ústavního pořádku i Listina základních práv a svobod č. 2/1993 Sb.
K odlišení ostatních zákonů se někdy používá termínu "obyčejné zákony", které zahrnují i zákoníky (napříkla Občanský zákoník). Na základě zákona se dále vydávají podzákonné právní předpisy (jako jsou nařízení nebo právní předpisy vydávané ministerstvy či jinými zákonem zmocněnými orgány).[1]
Dělení právních norem
Právní normy dělíme na:
- kogentní -norma, která nemůže být měněna projevy vůle účastníků
- dispozitivní- dává účastníkům právo a možnost souhlasným prohlášením vyloučit použití této normy nebo některé její části[2]
Působnost právních norem
Působnost právních norem rozeznáváme:
věcnou - oblast vztahů, které norma upravuje
prostorovou - na kterém území norma platí
osobní - pro které subjekty zákon platí
časovou - do kdy je norma platná[3]
Zákonodárný proces v České republice
Zákony musí projít zákonodárným neboli legislativním procesem. Prvním počinem je předložení návrhu zákona Polsanecké sněmovně. Zákony schvaluje Poslanecká sněmovna a poté je až na výjimky předá ke schválení Senátu. Poslanecká sněmovna může zákon schválit, pokud je přítomna alespoň třetina celkového počtu poslanců a pro musí hlasovat nadpoloviční většina přítomných poslanců.Po schválení zákona je tento zákon podstoupen ke schválení Senátu. Ten má 30-ti denní lhůtu na jeho schválení případně zamítnutí. Pokud se Senát v této době k zákonu nevyjádří, je zákon brát jako přijatý. V případě, že Senát zákon neschválí, je odeslán zpět Poslanecké sněmovně, kde musí být již schválen nadpoloviční většinou všech poslanců (tedy minimálně 101 poslanci z celkových 200).
Na závěr je zákon předán k podpisu prezidentu republiky, který ho může Sněmovně do 15-ti dnů vrátit a ta ho musí opět nadpoloviční většinou schválit jinak není zákon platný.
Pokud již vyhlášený a zveřejněný zákon ve Sbírce zákonů odporuje jiným zákonům může být podán návrh na jeho zrušení Ústavnímu soudu.[4]
Poznámky
- ↑ KNAPP, V.a kol. Občanské právo hmotné. 3.vydání. Praha : ASPI, 2002. S. 87. ISBN 80-86395-31-6.
- ↑ KNAPP, V.a kol. Občanské právo hmotné. 3.vydání. Praha : ASPI, 2002. S. 102. ISBN 80-86395-31-6
- ↑ KNAPP, V.a kol. Občanské právo hmotné. 3.vydání. Praha : ASPI, 2002. S. 104. ISBN 80-86395-31-6
- ↑ Zákon č. 90/1995 Sb. ze dne 19. dubna 1995 o jednacím řádu Poslanecké sněmovny ve znění zákona č. 47/2000 Sb., 39/2001 Sb., 78/2002 Sb., 192/2002 Sb., 282/2004 Sb., 359/2004 Sb., 482/2004 Sb., 167/2005 Sb., 205/2006 Sb., 573/2006 Sb., 162/2009 Sb. a 402/2009 Sb. [online] [citováno dne 18.5.2011]dostupné z www: http://www.psp.cz/docs/laws/1995/90.html
Použitá literatura
WIENBERGER, O. Norma a instituce: Úvod do teorie práva. přeložil: Hungr P. Brno : Masarykova univerzita, 1995. S. 217. ISBN 80-210-1123-8.
KNAPP, V.a kol. Občanské právo hmotné. 3.vydání. Praha : ASPI, 2002. S. 471. ISBN 80-86395-31-6.
HENDRYCH, D.a kol. Správní právo: Obecná část. 4.vydání Praha : Beck, 1994. S. 471. ISBN 80-7179-470-8.
Zákon č. 90/1995 Sb. ze dne 19. dubna 1995 o jednacím řádu Poslanecké sněmovny ve znění zákona č. 47/2000 Sb., 39/2001 Sb., 78/2002 Sb., 192/2002 Sb., 282/2004 Sb., 359/2004 Sb., 482/2004 Sb., 167/2005 Sb., 205/2006 Sb., 573/2006 Sb., 162/2009 Sb. a 402/2009 Sb. [online] [citováno dne 18.5.2011]dostupné z www: http://www.psp.cz/docs/laws/1995/90.html