Zákon: Porovnání verzí
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
'''Klíčová slova:''' | '''Klíčová slova:''' | ||
| − | '''Synonyma:''' | + | '''Synonyma:''' Pravidlo, Norma, Vzor chování |
| − | '''Související pojmy:''' | + | '''Související pojmy:''' Legislativa |
nadřazené - Právo, Zákoník | nadřazené - Právo, Zákoník | ||
| Řádek 16: | Řádek 16: | ||
Dále máme zákony matematické, fyzikální nebo vědecké. Také v křesťanství existuje zákon: Starý zákon a nový zákon. | Dále máme zákony matematické, fyzikální nebo vědecké. Také v křesťanství existuje zákon: Starý zákon a nový zákon. | ||
Slovo zákon používáme pro pravidla i v běžném životě nebo pro zdůraznění důležitosti určité činnosti. (Murphyho zákony, Zákony schválnosti).<br> | Slovo zákon používáme pro pravidla i v běžném životě nebo pro zdůraznění důležitosti určité činnosti. (Murphyho zákony, Zákony schválnosti).<br> | ||
| − | Nejčastěji je zákon používán v oblasti práva. Takový zákon potom určuje pravidla chování | + | Nejčastěji je zákon používán v oblasti práva. Takový zákon potom určuje pravidla chování, má obecnou působnost a zároveň je vynutitelný státní mocí. |
==Charakteristika zákona v oblasti práva== | ==Charakteristika zákona v oblasti práva== | ||
Zákon je právní normou. Právní norma je základní a zároveň nejmenší součástí právního řádu¹. Právní normy jsou souborem právních příkazů, zákazů, dovolení. Přičemž platí, že příkazy, zákazy a dovolení mohou vyplývat ze zákona jako takového nebo mohou být podmíněné tím, že nastane nějaká určitá situace. | Zákon je právní normou. Právní norma je základní a zároveň nejmenší součástí právního řádu¹. Právní normy jsou souborem právních příkazů, zákazů, dovolení. Přičemž platí, že příkazy, zákazy a dovolení mohou vyplývat ze zákona jako takového nebo mohou být podmíněné tím, že nastane nějaká určitá situace. | ||
| + | Zákonem s nejvyšší právní silou jsou zákony ústavní, v jejichž čele je Ústav České republiky č. 1/1993 SB. a jako součást ústavního pořádku i Listina základních práv a svobod č. 2/1993 Sb.<br> | ||
| + | K odlišení ostatních zákonů se někdy používá termínu "obyčejné zákony", které zahrnují i zákoníky (napříkla Občanský zákoník). Na základě zákona se dále vydávají podzákonné právní předpisy (jako jsou nařízení nebo právní předpisy vydávané ministerstvy či jinými zákonem zmocněnými orgány). | ||
==Dělení právních norem== | ==Dělení právních norem== | ||
| Řádek 26: | Řádek 28: | ||
Právní normy dělíme na: <br><br> | Právní normy dělíme na: <br><br> | ||
- ''kogentní'' -norma, která nemůže být měněna projevy vůle účastníků<br> | - ''kogentní'' -norma, která nemůže být měněna projevy vůle účastníků<br> | ||
| − | - ''dispozitivní''- dává účastníkům právo a možnost souhlasným prohlášením vyloučit použití této normy | + | - ''dispozitivní''- dává účastníkům právo a možnost souhlasným prohlášením vyloučit použití této normy nebo některé její části<br> |
| + | |||
==Působnost právních norem== | ==Působnost právních norem== | ||
| Řádek 34: | Řádek 37: | ||
''osobní'' - pro které subjekty zákon platí<br> | ''osobní'' - pro které subjekty zákon platí<br> | ||
''časovou'' - do kdy je norma platná<br> | ''časovou'' - do kdy je norma platná<br> | ||
| + | |||
| + | == Zákonodárný proces v České republice== | ||
| + | Zákony musí projít zákonodárným neboli legislativním procesem. Prvním počinem je předložení návrhu zákona Polsanecké sněmovně. Zákony schvaluje Poslanecká sněmovna a poté je až na výjimky předá ke schválení Senátu. Poslanecká sněmovna může zákon schválit, pokud je přítomna alespoň třetina celkového počtu poslanců a pro musí hlasovat nadpoloviční většina přítomných poslanců.Po schválení zákona je tento zákon podstoupen ke schválení Senátu. Ten má 30-ti denní lhůtu na jeho schválení případně zamítnutí. Pokud se Senát v této době k zákonu nevyjádří, je zákon brát jako přijatý. V případě, že Senát zákon neschválí, je odeslán zpět Poslanecké sněmovně, kde musí být již schválen nadpoloviční většinou všech poslanců (tedy minimálně 101 poslanci z celkových 200).<br> Na závěr je zákon předán k podpisu prezidentu republiky, který ho může Sněmovně do 15-ti dnů vrátit a ta ho musí opět nadpoloviční většinou schválit jinak není zákon platný.<br> Pokud již vyhlášený a zveřejněný zákon ve Sbírce zákonů odporuje jiným zákonům může být podán návrh na jeho zrušení Ústavnímu soudu. | ||
Verze z 17. 5. 2011, 19:58
Autor:
Klíčová slova:
Synonyma: Pravidlo, Norma, Vzor chování
Související pojmy: Legislativa
nadřazené - Právo, Zákoník
podřazené -
Obecně
Obecně se vždycky jedná o pravidlo. Zákon v matematice a fyzice popisuje pravidlo chování ve vztahu něčeho k něčemu případně určité obecné pravidlo.
Dále máme zákony matematické, fyzikální nebo vědecké. Také v křesťanství existuje zákon: Starý zákon a nový zákon.
Slovo zákon používáme pro pravidla i v běžném životě nebo pro zdůraznění důležitosti určité činnosti. (Murphyho zákony, Zákony schválnosti).
Nejčastěji je zákon používán v oblasti práva. Takový zákon potom určuje pravidla chování, má obecnou působnost a zároveň je vynutitelný státní mocí.
Charakteristika zákona v oblasti práva
Zákon je právní normou. Právní norma je základní a zároveň nejmenší součástí právního řádu¹. Právní normy jsou souborem právních příkazů, zákazů, dovolení. Přičemž platí, že příkazy, zákazy a dovolení mohou vyplývat ze zákona jako takového nebo mohou být podmíněné tím, že nastane nějaká určitá situace.
Zákonem s nejvyšší právní silou jsou zákony ústavní, v jejichž čele je Ústav České republiky č. 1/1993 SB. a jako součást ústavního pořádku i Listina základních práv a svobod č. 2/1993 Sb.
K odlišení ostatních zákonů se někdy používá termínu "obyčejné zákony", které zahrnují i zákoníky (napříkla Občanský zákoník). Na základě zákona se dále vydávají podzákonné právní předpisy (jako jsou nařízení nebo právní předpisy vydávané ministerstvy či jinými zákonem zmocněnými orgány).
Dělení právních norem
Právní normy dělíme na:
- kogentní -norma, která nemůže být měněna projevy vůle účastníků
- dispozitivní- dává účastníkům právo a možnost souhlasným prohlášením vyloučit použití této normy nebo některé její části
Působnost právních norem
Působnost právních norem rozeznáváme:
věcnou - oblast vztahů, které norma upravuje
prostorovou - na kterém území norma platí
osobní - pro které subjekty zákon platí
časovou - do kdy je norma platná
Zákonodárný proces v České republice
Zákony musí projít zákonodárným neboli legislativním procesem. Prvním počinem je předložení návrhu zákona Polsanecké sněmovně. Zákony schvaluje Poslanecká sněmovna a poté je až na výjimky předá ke schválení Senátu. Poslanecká sněmovna může zákon schválit, pokud je přítomna alespoň třetina celkového počtu poslanců a pro musí hlasovat nadpoloviční většina přítomných poslanců.Po schválení zákona je tento zákon podstoupen ke schválení Senátu. Ten má 30-ti denní lhůtu na jeho schválení případně zamítnutí. Pokud se Senát v této době k zákonu nevyjádří, je zákon brát jako přijatý. V případě, že Senát zákon neschválí, je odeslán zpět Poslanecké sněmovně, kde musí být již schválen nadpoloviční většinou všech poslanců (tedy minimálně 101 poslanci z celkových 200).
Na závěr je zákon předán k podpisu prezidentu republiky, který ho může Sněmovně do 15-ti dnů vrátit a ta ho musí opět nadpoloviční většinou schválit jinak není zákon platný.
Pokud již vyhlášený a zveřejněný zákon ve Sbírce zákonů odporuje jiným zákonům může být podán návrh na jeho zrušení Ústavnímu soudu.
