Vannevar Bush

Vannevar Bush (11. 3. 1890, Everett - 28. 6. 1974, Belmont) byl americký elektroinženýr, vynálezce a administrátor.

Život

Mládí

Vannevar Bush se narodil 11. března 1890 v Everettu v americkém státě Massachusetts. Studoval na Tufts College v Meford, kde získal bakalářský a roku 1913 i magisterský titul v oboru Matematika. Poté následovalo období, kdy vyučoval a působil v oblasti elektroniky. Zanedlouho se však vrátil zpět ke studiím. Na Massachusettském technologickém institutu v Bostonu (dále jen MIT) a na Harvardské univerzitě v Cambridge obdržel roku 1916 doktorát z oboru Elektroinženýrství. Na podzim téhož roku získal práci odborného asistenta na Tufts College. To nebyla jediná důležitá událost tohoto období. 5. září 1916 se v Chelsey oženil s Phoebe Davis. Během první světové války se Bush zabýval detekcí ponorek.

1930-1940

Do 30. let 20. století se vypracoval na profesora elektroinženýrství na MIT, kde mimo jiné sestavil diferenční analyzátor. V této době navrhl schéma pozdějších rozměrných mechanických počítačů, jejichž výkonnost však nebyla dostačující, takže je na počátku 40. let nahradily stroje digitální. V té době už Bush předvídal existenci revolučních strojů pro ukládání a znovu získávání informací jak z oblasti všeobecných znalostí lidstva, tak i osobní informace, například vzpomínky. V letech 1932 až 1938 zastával na MIT pozici historicky prvního děkana na School of Engineering. Poté byl zvolen prezidentem Carnegie Institution ve Washingtonu D.C., tím však jeho působení na MIT neskončilo - téměř po dvaceti letech se tam vrátil, tentokrát už jako prezident celého institutu. Současně byl v roce 1940 zvolen předsedou Výboru pro výzkum národní obrany (National Defense Research Committe).

Druhá světová válka

Druhá světová válka byla pro Bushe obdobím, kdy se dostal do povědomí veřejnosti. Roku 1941 byl prezidentem Franklinem Delano Rooseveltem jmenován ředitelem Úřadu pro vědu a výzkum (The Office of Scientific Research and Development, OSRD), měl tedy za úkol dohlížet nad vojenskou technologii. Tak se dostal i k Projektu Manhattan a dalším válečným úkolům. Protože byl Bush rekreační lukostřelec, jeho oblíbeným projektem bylo vylepšování luku. To, že se jednalo o zbraň starou několik set let, nemělo pro Bushe až tak velký význam, nejdůležitější pro něj byla možnost něco změnit, kterou tato zbraň nabízela jedinci v době masivního bombardování a atomových útoků.

Práce

Vynálezy

Svůj první vynález, zařízení prohledávající zemi, vynalezl již během studií a nazval ho "profile tracer" (kopírovač profilu, přel. aut.). Stroj při tlačení po zemi automaticky propočítával výšku a kreslil primitivní mapu. Tímto způsobem mohl danou práci místo obvyklých tří lidí vykonávat pouze jeden. Bush očekával komerční úspěch tohoto vynálezu, stroj se však nikdy v praxi neuchytil. Vzal si z tohoto případu tedy ponaučení, že opravdový tvůrce nepotřebuje znát jen matematiku a fyziku, ale i způsob, jak efektivně vypořádat s lidmi.

Větší úspěch slavil Vannevar Bush se svým diferenčním analyzátorem. Pracoval na jeho vývoji se svým týmem na MIT již od roku 1928, patentovat si jej nechal o 7 let později. Současně s ním vyvíjeli i síťový analyzátor. Bushův diferenční analyzátor by mohl být označen za elektromechanického předchůdce dnešních počítačů. Dokázal přesně simulovat aktuální práci elektrické sítě, vypočítat trajektorii bomb či vyhodnocovat další složité operace. Na MIT sestavil Bush spolu s Johnem H. Howardem ještě jedno zařízení nazvané mikrofilmový „rapid selector“ (rychlovolič, přel. aut.), jehož úkolem bylo velmi rychle odkazovat na informace uložené na mikrofilmu.

Aktivity během druhé světové války

Kariérně velmi významné bylo pro Bushe období druhé světové války. Na příkaz amerického prezidenta Franklina Delano Roosevelta Bush vedl tým vyvíjející první atomovou bombu, podílel se tedy na projektu s krycím jménem Manhattan a připravil tak půdu pro další velké americké projekty v období studené války. Dohlížel i na výrobu jiných vojenských nástrojů, které nebyly sice tak známé, přesto ale hrozivé. Sestavil také utajenou výzkumnou skupinu, vyvíjející zbraně pro špionáž. V roce 1945 vyšla jeho nejslavnější esej As We May Think. Po skončení války podal návrh (zpráva The Endless Frontier) na založení National Science Foundation (Národní vědecká nadace) a Advanced Research Projects Agency (Agentura pro výzkum pokročilých projektů), které měly zajistit podporu a financování vědy z federálních zdrojů a garantovat tak převahu USA na poli nejmodernějších technologií.

Ocenění

Vannevar Bush získal za svou práci mnohá ocenění a medaile. Zde je jejich stručný soupis, včetně let udělení a dalších relevantních informací.

• 1928 - Medaile Louise Edwarda Levyho (Franklin Institute) za práci na analyzačních zařízeních
• 1935 - Lammeho medaile (American Institute of Electrical Engineers) za „vývoj metod a zařízení pro aplikaci matematické analýzy na problémy elektrotechniky“
• 1939 - Cena výzkumné společnost (Kolumbijská univerzita)
• 1941 - Ballouova medaile (Tufts College)
• 1943 - Holleyova medaile (American Society of Mechanical Engineers)
• 1945 - Zlatá medaile (National Institute of Social Sciences) za vynikající službu lidstvu; Medaile za vynikající službu (Roosevelt Memorial Association); Public Welfare Medal Marcella Hartleyho (National Academy of Sciences)
• 1946 - Washingtonova cena (Western Society of Engineers)
• červen 1947 - Medaile za vynikající službu Tufts College; Hooverova medaile za rok 1946 (American Institute of Engineers, American Society of Civil Engineers, American Institute of Mining and Metallurgical Engineers, American Society of Mechanical Engineers)
• 11. 2. 1948 - titul rytíř-komandér civilní divize Řádu britského impéria
• 27. 5. 1948 - Medaile za zásluhy s bronzovým dubovým listem (předána v Bílem domě prezidentem Harry S. Trumanem)
• únor 1949 - Medaile Institutu pro průmyslový výzkum (předána v Bílem domě prezidentem Harry S. Trumanem)
• 13. 1. 1964 - Národní vyznamenání za vědu (uděleno americkým prezidentem Lyndonem B. Johnsonem)

Čestné tituly

Vannevaru Bushovi udělily čestný titul následující instituce:

Tufts College, Brownova univerzita, Yaleova niverzita, Pennsylvánská univerzita, Brooklynský polytechnický institut, Stevensův technologický institut, Washingtonská univerzita, Trinity College, Kolumbijská univerzita, Princetonská univerzita, Carnegieho technologický institut, Univerzita v Cambridge a další.

Publikace

• As We May Think (Jak bychom mohli myslet, přel. aut.)

Bushův nejvýznamnější článek, vydaný v červenci 1945 v časopisu The Atlantic Monthly, popisuje zařízení pro zvětšení lidské paměti. Přístroj s názvem memex nápadně připomíná dnešní počítač připojený do internetové sítě. Bush vždy věřil v budoucnost analogových zařízením, proto i návrh memexu je založen na mikrofilmu. Přestože k realizaci tohoto projektu nedošlo, Bush nikdy nepřestal uvažovat o jeho možnostech.

• The Endless Frontier / Science: The Endless Frontier (Nekonečná hranice / Věda: Nekonečná hranice, přel. aut.)

Jedná se o zprávu odeslanou po skončení druhé světové války v roce 1945 americkému prezidentu Harrymu Trumanovi v době, kdy se Bush chtěl přeorientovat z vojenství na výzkum pro civilní mírové účely. Zpráva obsahuje návrh na trvalou podporu výzkumu z federálních fondů. Na základě tohoto doporučení poté vznikly dvě organizace - National Science Foundation (Národní vědecká nadace) a Advanced Research Projects Agency (Agentura pro výzkum pokročilých projektů).

Doporučená četba

• G. Pascal ZACHARY: The Godfather

Jedná se o článek zabývající se převážně kariérou a názory Vannevara Bushe. Zmíněny jsou zde i některé základní informace o autorovi a jeho vliv na další vědce. Autorem článku je G. P. Zachary, který zároveň napsal Bushovu biografii nazvanou „Endless Frontier: Vannevar Bush, Engineer of American Century“.

• Vannevar Bush: As We May Think