Sémantika: Porovnání verzí
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
a) jako označení všeho obsahu, veškeré informace předávané prostřednictvím jazyka<br> | a) jako označení všeho obsahu, veškeré informace předávané prostřednictvím jazyka<br> | ||
b) věda o významu jazykového znaku<ref>MACHOVÁ Svatava a ŠVEHLOVÁ Milena.<i> Sémantika&Pragmatická Lingvistika.</i> 2.vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta, 2001. 160 s. ISBN 80-7290-061-7 </ref> | b) věda o významu jazykového znaku<ref>MACHOVÁ Svatava a ŠVEHLOVÁ Milena.<i> Sémantika&Pragmatická Lingvistika.</i> 2.vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta, 2001. 160 s. ISBN 80-7290-061-7 </ref> | ||
| + | |||
| + | |||
| + | == Sémantický rys neboli sém či semém == | ||
| + | |||
| + | Sémantickým rysem nazýváme základní složky konceptuálního významu každého slova. Jsou to takové složky, které již nelze (v daném jazyce) rozkládat na jednodušší komponenty. | ||
| + | K sémantickým rysům patří výraz '''komponenční formule''', což je zápis významu slov pomocí souboru sémantických rysů. Jako sémantické rysy si můžeme určit například rysy: živý, lidský, mužský a další podobné. U jednotlivých slov potom určujeme, zda určitý rys je kladný, záporný nebo neutrální pro toto slovo. To jsou '''kontrastivní''' rysy. <br> | ||
| + | Dalšími typy sémantických rysů jsou:<br> | ||
| + | - '''Polaritní''' (pro každou entitu je míra vlastností, která je normou)<br> | ||
| + | - '''Hierarchický''' (přirozená čísla, jména měsíců a dnů v týdnu či ročních období)<br> | ||
| + | - '''Relační'''<br> | ||
| + | |||
| + | == Sémantická pole == | ||
| + | |||
| + | Sémantická pole jsou skupiny jednoduchých znaků uspořádané do polí, která jsou tematicky nebo významově zaměřena a jsou jistým způsobem strukturována. <br> | ||
| + | |||
| + | == Sémantické vztahy == | ||
| + | |||
| + | Sémantické vztahy můžeme definovat jako vztahy mezi významy jednoduchých jazykových znaků. | ||
| + | - '''Synonymie''' : jedná se o slova, která se neliší svým významem<br> | ||
| + | - '''Polysémie''' (homonymie): jednoduchý znak může nabývat nového významu, aniž by ztrácel dřívější<br> | ||
| + | - '''Hyponymie''': je vztah mezi dvěma jazykovými výrazy, jejichž hodnoty jsou shodné nebo neutralizované. Z pohledu hyponymie jsou takovými výrazy například žena a člověk, protože stejnými vlastnostmi pro oba je životnost a lidskost, mužský je znak pro ženu záporný, ale pro člověk neutrální. Dále je pro ženu kladný znak dospělý, který je pro člověk opět neutrální.<br> | ||
| + | - '''Antonymie''': význam slova je obvykle v kontrastu s jedním nebo více slovy<br><br> | ||
| + | Dále můžeme sémantické vztahy dělit na :<br> | ||
| + | - '''Kompatibilní''' <br> | ||
| + | - '''Nekompatibilní'''<br> | ||
| + | |||
| + | == Význam výpovědi == | ||
| + | |||
| + | Význam výpovědi můžeme prezentovat ve třech otázkách:<br><br> | ||
| + | 1. '''Existují výpovědi, které nemají význam?''' <br> | ||
| + | - Existují výpovědi, které nejsou správně gramaticky vyjádřené . Říká se jim nesmysluplné výpovědi. Tyto výpovědi patří k takzvaným sémantickým anomáliím.<br> | ||
| + | - Dále existují výpovědi s řadou gramatických chyb, kterých se většinou dopouštějí nerodilý mluvčí. Pokud takové výpovědi nejsme schopni porozumět nazýváme ji nesrozumitelnou.<br><br> | ||
| + | 2. '''Jaký je význam výpovědi a jak ho lze popsat?'''<br> | ||
| + | Význam výpovědi můžeme rozdělit na dvě složky:<br> | ||
| + | - Kognitivní (reprezentuje význam věty)<br> | ||
| + | - Komunikativně pragmatickou (je předmětem pragmatiky)<br><br> | ||
| + | 3. '''Jaké mohou být vztahy mezi významy výpovědí?'''<br> | ||
| + | - Totéž může být popsáno různými výpověďmi, které mají sice stejný význam, ale nikoliv stejný smysl. Záleží zde na osobě, která výpověď podává a jejím vztahu k popisovanému.<br> | ||
| + | |||
| Řádek 30: | Řádek 69: | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
Verze z 10. 1. 2012, 13:58
Autor: Dominika Frömelová
Klíčová slova: sémantika, web
Synonyma: teorie o významu, význam
Související pojmy: lingvistika, logika, programování
nadřazené: věda, teorie, význam
podřazené: značky, styly, HTML
Sémantika v lingvistice
Sémantika jako pojem byla použita Michelem BRÉALEM v jeho práci z roku 1904 pod názvem Essai de sémantique.
Sémantika je věda zabývající se zkoumáním obsahu nebo teorie významu a je legitimní součástí lingvistiky.
Sémantiku musíme odlišovat od sémiotiky, která se zabývá studiem znaků a znakových systémů obecně.
Sémantika je v lingvistice používá ve dvou významech:
a) jako označení všeho obsahu, veškeré informace předávané prostřednictvím jazyka
b) věda o významu jazykového znaku[1]
Sémantický rys neboli sém či semém
Sémantickým rysem nazýváme základní složky konceptuálního významu každého slova. Jsou to takové složky, které již nelze (v daném jazyce) rozkládat na jednodušší komponenty.
K sémantickým rysům patří výraz komponenční formule, což je zápis významu slov pomocí souboru sémantických rysů. Jako sémantické rysy si můžeme určit například rysy: živý, lidský, mužský a další podobné. U jednotlivých slov potom určujeme, zda určitý rys je kladný, záporný nebo neutrální pro toto slovo. To jsou kontrastivní rysy.
Dalšími typy sémantických rysů jsou:
- Polaritní (pro každou entitu je míra vlastností, která je normou)
- Hierarchický (přirozená čísla, jména měsíců a dnů v týdnu či ročních období)
- Relační
Sémantická pole
Sémantická pole jsou skupiny jednoduchých znaků uspořádané do polí, která jsou tematicky nebo významově zaměřena a jsou jistým způsobem strukturována.
Sémantické vztahy
Sémantické vztahy můžeme definovat jako vztahy mezi významy jednoduchých jazykových znaků.
- Synonymie : jedná se o slova, která se neliší svým významem
- Polysémie (homonymie): jednoduchý znak může nabývat nového významu, aniž by ztrácel dřívější
- Hyponymie: je vztah mezi dvěma jazykovými výrazy, jejichž hodnoty jsou shodné nebo neutralizované. Z pohledu hyponymie jsou takovými výrazy například žena a člověk, protože stejnými vlastnostmi pro oba je životnost a lidskost, mužský je znak pro ženu záporný, ale pro člověk neutrální. Dále je pro ženu kladný znak dospělý, který je pro člověk opět neutrální.
- Antonymie: význam slova je obvykle v kontrastu s jedním nebo více slovy
Dále můžeme sémantické vztahy dělit na :
- Kompatibilní
- Nekompatibilní
Význam výpovědi
Význam výpovědi můžeme prezentovat ve třech otázkách:
1. Existují výpovědi, které nemají význam?
- Existují výpovědi, které nejsou správně gramaticky vyjádřené . Říká se jim nesmysluplné výpovědi. Tyto výpovědi patří k takzvaným sémantickým anomáliím.
- Dále existují výpovědi s řadou gramatických chyb, kterých se většinou dopouštějí nerodilý mluvčí. Pokud takové výpovědi nejsme schopni porozumět nazýváme ji nesrozumitelnou.
2. Jaký je význam výpovědi a jak ho lze popsat?
Význam výpovědi můžeme rozdělit na dvě složky:
- Kognitivní (reprezentuje význam věty)
- Komunikativně pragmatickou (je předmětem pragmatiky)
3. Jaké mohou být vztahy mezi významy výpovědí?
- Totéž může být popsáno různými výpověďmi, které mají sice stejný význam, ale nikoliv stejný smysl. Záleží zde na osobě, která výpověď podává a jejím vztahu k popisovanému.
Sémantika webu
Sémantický web formuloval v roce 1999 Tim Bernes-Lee, aby počítače mohly logicky zpracovat uspořádání dat.
Na webu je sémantika důležitá především při tvorbě HTML kódu, kde některé značky mají v tomto jazyce přiřazen určitý význam. Sémantika se zabývá správným používáním těchto značek na správných místech. Sémantika je vlastně stylistickým pravidlem. Slouží především ke správnému vyznačování zdrojového kódu každé webové stránky.
Jedná se například o požívání správných značek (takzvaných tagů) pro nadpis, kurzívu atd.
Web se při správném používání sémantiky stává přístupnějším a pro uživatele bezproblémově použitelným. Navíc sémanticky zpracované stránky činí web lépe viditelný pro klasické vyhledavače a umísťuje je na přednější místa ve výsledcích vyhledávání.
Sémantika webu je dále velice důležitá pro zrakově hendikepované uživatele webu, kteří web čtou pomocí hlasově čtečky, která se řídí HTML kódem.
Poznámky
- ↑ MACHOVÁ Svatava a ŠVEHLOVÁ Milena. Sémantika&Pragmatická Lingvistika. 2.vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta, 2001. 160 s. ISBN 80-7290-061-7
Použitá literatura
MACHOVÁ Svatava a ŠVEHLOVÁ Milena. Sémantika&Pragmatická Lingvistika. 2.vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta, 2001. 160 s. ISBN 80-7290-061-7
HAVRLAND, Lukáš. Desatero sémantického webu. Semantika.name [online]. [citováno 28.12.2011]. dostupné z www.: http://semantika.name/desatero-semantickeho-webu.html
ŠPINAR, David. Charakteristika a výhody přístupnosti. Přístupnost [online]. [citováno 28.12.2011]. dostupné z www.:http://pristupnost.nawebu.cz/texty/charakteristika-vyhody.php
SALVET, Pavel. HTML 5 a sémantika. Interval [online]. 8.4.2009 [cit. 28.12.2011]. Dostupné z: http://interval.cz/clanky/html5-a-semantika/
