Systém knihoven v ČR

Systém knihoven v České republice

Vytvořila: Blanka Jankovská

Datum: 29. listopadu 2008

V současné době u nás systém knihoven s přesně definovanými prvky a vazbami neexistuje. Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), do určité míry vymezuje články systému knihoven a jejich činnost.

Znění §3 odstavce 1 zákona č. 257/2001:

(1) Systém knihoven tvoří

a) Národní knihovna České republiky (dále jen "Národní knihovna"), Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, Moravská zemská knihovna v Brně, zřízené Ministerstvem kultury (dále jen "ministerstvo"),

b) krajské knihovny, zřízené příslušným orgánem kraje,

c) základní knihovny, zřízené příslušným orgánem obce,

d) specializované knihovny.

Knihovny zřizované Ministerstvem kultury ČR

Národní knihovna ČR

http://www.nkp.cz/images/logo.gif

Národní knihovna České republiky (dále NK ČR) je státní příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo kultury ČR. Knihovním zákonem je definována jako knihovna s univerzálním knihovním fondem, doplněným specializovanými fondy, která trvale uchovává konzervační a historický fond. Zajišťuje rovný přístup všem k veřejným knihovnickým a informačním službám a k dalším službám, jež poskytuje.

NK ČR je centrem systému knihovnen, vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, standardizační, metodické a poradenské činnosti.

Samostatnou součástí NK ČR je Slovanská knihovna s fondem odborné světové slavistické literatury, zejména historické, filologické a politologické a vybrané původní literární tvorby slovanských národů.

Rozsahem svých fondů je NK ČR největší a zároveň jednou z nejstarších veřejných knihoven v České republice, řadí se mezi nejvýznamnější evropské i světové knihovny.

Sídlem NK ČR je bývalá jezuitská kolej Klementinum, jež je národní kulturní památkou a patří mezi nejrozsáhlejší barokní stavby na území našeho státu. 4 miliony dokumentů jsou od roku 1996 uloženy v Centrálním depozitáři v Hostivaři.

Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana

http://www.ktn.cz/index/attachments/ktn-logo.jpg

Posláním Knihovny a tiskárny pro nevidomé K. E. Macana (dále KTN) je zpřístupňovat nevidomým a těžce zrakově postiženým občanům informace i umělecké hodnoty, a to prostřednictvím Braillova slepeckého písma, zvukových záznamů, reliéfní grafiky a digitálních textů.

K hlavním činnostem KTN patří:

• výroba
  • publikací tištěných Braillovým písmem - krásná i odborná literatura, periodika, hudebniny, učebnice pro základní školy, jazykové učebnice apod.
  • zvukových nahrávek knižních titulů z běžné nakladatelské produkce, zvukových časopisů a odborné literatury, která slouží zrakově postiženým
  • reliéfní grafiky (ilustrace knih a učebnic pro děti, samostatné obrazové publikace - atlasy, nástěnné kalendářé a pohlednice)
• služby (zásilková služba, osobní výpůjčky, rozvážková služby, přepisovací a načitatelská služba, kopírovací služby, prodej slepeckého papíru, knih i hudebnin)
• metodická činnost (pomoc oddělením pro zrakově postižených při knihovnách po celé ČR, půjčování tzv. putovního fondu zvukových knih)

Moravská zemská knihovna v Brně

http://www.mzk.cz/pics/mzklogo.gif

Moravská zemská knihovna v Brně (dále MZK) patří k velkým univerzálním vědeckým knihovnám. Těžiště knihovních fondů je v bohemikální literatuře, protože knihovně také náleží od roku 1935 ze zákona povinnost získávat a uchovávat ke studijním účelům úplnou domácí produkci knih, časopisů a dalších tiskových dokumentů.

Ve svých sbírkách má na 4 miliony knihovních jednotek, roční přírůstek je více než 50 tisíc dokumentů, odebírá více než 4 tisíce časopisů. Plní funkci krajské knihovny v Jihomoravském kraji.

Krajské knihovny

Krajské knihovny tvoří významný prvek systému knihoven a jsou hlavním garantem dostupnosti veřejných knihovnických a informačních služeb ve svém kraji (dále VKIS). V krajských knihovnách je uchováván a veřejnosti zpřístupňován informační fond jinde nedostupný, jako jsou knižní fondy historické a regionální literatury. Knihovní fondy krajských knihoven jsou v univerzitních městech nenahraditelné pro studenty, vysokoškolské pedagogy a pracovníky z oblasti vědy a výzkumu.

Mezi krajské knihovny jsou zařazeny bývalé státní vědecké knihovny. Jejich význam se liší v závislosti na rozsahu a skladbě fondu, zpravidla však mají univerzální zaměření svého fondu.

Krajská knihovna má povinnost zajišťovat pro další knihovny v kraji (základní) tzv. regionální služby (vzdělávání knihovníků v regionech, funkce krajských vzdělávacích center; problematika výměnných fondů, organizace, evidence, doprava, financování; krajské systémy meziknihovních výpůjčních služeb; kontrola projektů VISK, koordinace a kooperace…). Tyto knihovny mohou také plnit v místě svého sídla i funkci základní knihovny, podílí se tedy na zajištění VKIS obce.

1. KRAJ JIHOČESKÝ Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích

2. KRAJ JIHOMORAVSKÝ Moravská zemská knihovna v Brně

3. KRAJ KARLOVARSKÝ Krajská knihovna Karlovy Vary

4. KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové

5. KRAJ LIBERECKÝ Krajská vědecká knihovna v Liberci

6. KRAJ MORAVSKOSLEZSKÝ Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě

7. KRAJ OLOMOUCKÝ Vědecká knihovna v Olomouci

8. KRAJ PARDUBICKÝ Krajská knihovna v Pardubicích

9. KRAJ PLZEŇSKÝ Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje

10. KRAJ STŘEDOČESKÝ Středočeská vědecká knihovna v Kladně

11. KRAJ ÚSTECKÝ vědecká knihovna

12. KRAJ VYSOČINA Krajská knihovna Vysočiny Havlíčkův Brod

13. KRAJ ZLÍNSKÝ Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně

Základní knihovny

Základní knihovny jsou knihovny provozované obcemi - veřejné knihovny obecní či městské (názvy: místní, lidová, městská knihovna...). Jsou dostupné široké veřejnosti, obsahují výběrově odborný fond, beletrii, někde i zvukové nosiče. Součástí bývá oddělení pro děti a mládež, čítárna. Ve větších městech mívají své pobočky i v jednotlivých městských částech.