Spokojenost: Porovnání verzí
| Řádek 19: | Řádek 19: | ||
| − | Prvním ze tří teoretických přístupů k měření osobní spokojenosti jsou telické teorie a teorie potřeb. Teorie potřeb navazují například na Freudův princip slasti a jsou založené na předpokladu, že redukcí tenze vede ke spokojenosti. Telické teorie se soustřeďují na životní cíl člověka a na hledání smyslu života, kterým se zabýval Viktor Frankl. Je potřeba ale dodat, že smysl života je pro spokojenost nutný, ne však dostačující <ref | + | Prvním ze tří teoretických přístupů k měření osobní spokojenosti jsou telické teorie a teorie potřeb. Teorie potřeb navazují například na Freudův princip slasti a jsou založené na předpokladu, že redukcí tenze vede ke spokojenosti. Telické teorie se soustřeďují na životní cíl člověka a na hledání smyslu života, kterým se zabýval Viktor Frankl. Je potřeba ale dodat, že smysl života je pro spokojenost nutný, ne však dostačující <ref name="Dosedlová/>. |
Druhým teoretickým přístupem jsou teorie zaměřené na proces a aktivitu. Slavným a stále citovanějším autorem, který se řadí do těchto teorií je Mihalyi Csikszentmihalyi (čti jako „chicks send me high“ <ref>FARMER, D. "Flow" & Mihaly Csikszentmihalyi. Austega.com [online]. 1999 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://austega.com/education/articles/flow.htm</ref> ) se svým flow fenoménem. | Druhým teoretickým přístupem jsou teorie zaměřené na proces a aktivitu. Slavným a stále citovanějším autorem, který se řadí do těchto teorií je Mihalyi Csikszentmihalyi (čti jako „chicks send me high“ <ref>FARMER, D. "Flow" & Mihaly Csikszentmihalyi. Austega.com [online]. 1999 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://austega.com/education/articles/flow.htm</ref> ) se svým flow fenoménem. | ||
| − | Třetí přístup se orientuje na genetické a osobnostní dispozice. Costa a Mc Crae potvrzují, že z dlouhodobého hlediska jsou temperamentové charakteristiky osobnosti spolehlivějším prediktorem spokojenosti než objektivní životní události <ref | + | Třetí přístup se orientuje na genetické a osobnostní dispozice. Costa a Mc Crae potvrzují, že z dlouhodobého hlediska jsou temperamentové charakteristiky osobnosti spolehlivějším prediktorem spokojenosti než objektivní životní události <ref name="Dosedlová">. |
== Měření spokojenosti == | == Měření spokojenosti == | ||
| − | Mnoho lidí napadá otázka, zda lze spokojenost měřit vědecky, pokud je to čistě subjektivní pocit. Ed Diener <ref>DIENER, E. FAQ - Ed Diener, Subjective Well-Being. Psych.uiuc.edu [online]. 2009 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://s.psych.uiuc.edu/~ediener/faq.html#measure</ref>, jeden z hlavních vědců zabývající se tímto tématem na svém webu odpovídá, že spokojenost lze měřit vědecky a že získané výsledky jsou do jisté míry validní. | + | Mnoho lidí napadá otázka, zda lze spokojenost měřit vědecky, pokud je to čistě subjektivní pocit. Ed Diener <ref name="Diener">DIENER, E. FAQ - Ed Diener, Subjective Well-Being. Psych.uiuc.edu [online]. 2009 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://s.psych.uiuc.edu/~ediener/faq.html#measure</ref>, jeden z hlavních vědců zabývající se tímto tématem na svém webu odpovídá, že spokojenost lze měřit vědecky a že získané výsledky jsou do jisté míry validní. |
| − | Spokojenost se měří na základě tří hlavních objevených komponent - příjemné emoce a nálady, chybějící negativní emoce a nálady a soudy o uspokojení <ref | + | Spokojenost se měří na základě tří hlavních objevených komponent - příjemné emoce a nálady, chybějící negativní emoce a nálady a soudy o uspokojení <ref name="Diener">. Možnou čtvrtou složkou spokojenosti je optimismus a pocity naplnění. Vzhledem k jednoduché ovlivnitelnosti těchto komponent dočasnými vlivy (počasí, současná nálada) se používají další nástroje, které výzkumy validizují. Těmito nástroji jsou: |
- informace od příbuzných a dobrých přátel ohledně zkoumaného člověka a jeho SWB | - informace od příbuzných a dobrých přátel ohledně zkoumaného člověka a jeho SWB | ||
| Řádek 35: | Řádek 35: | ||
- měření paměti - v tomto případě se zjišťuje nakolik je jedinec schopný vzpomenout si na pozitivní události (ne negativní) v určeném časovém úseku | - měření paměti - v tomto případě se zjišťuje nakolik je jedinec schopný vzpomenout si na pozitivní události (ne negativní) v určeném časovém úseku | ||
| − | - rozhovor <ref | + | - rozhovor <ref name="Diener"/>. |
| Řádek 41: | Řádek 41: | ||
Výzkumy == | Výzkumy == | ||
| − | Výzkumů ohledně SWB se v poslední provádí mnoho, zmíním tedy pouze některé z nich. Data z let 1995 - 2007 World Values Surveys <ref> | + | Výzkumů ohledně SWB se v poslední provádí mnoho, zmíním tedy pouze některé z nich. Data z let 1995 - 2007 World Values Surveys <ref>Subjective Well-being in 97 Countries. nsf.gov [online]. 1995 - 2007. [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://www.nsf.gov/news/newsmedia/pr111725/pr111725.pdf</ref> ukazují, že z 97 měřených zemí je nejšťastnější Dánsko s průměrnou hodnotou 4,24, Česká Republika se umístila v dolní polovině průměrem 1,66, Slovensko má hodnotu 0,41 a jako nejméně šťastná země se ukázalo být Zimbabwe s negativní hodnotou -1,92. |
Další výzkum (viz obrázek) ukazuje, že nejvíce spokojení jsou lidé ve Spojených Státech Amerických, v Austrálii a především v Severní Evropě. Nejméně šťastní jsou lidé ze států Afriky. | Další výzkum (viz obrázek) ukazuje, že nejvíce spokojení jsou lidé ve Spojených Státech Amerických, v Austrálii a především v Severní Evropě. Nejméně šťastní jsou lidé ze států Afriky. | ||
Verze z 29. 12. 2011, 16:44
Autor: Anna Kultová
Definice
Spokojenost, osobní spokojenost, subjective well being (SWB) jsou v poslední době témata, kterými se zabývají vědci z celého světa. Proč jsme šťastní a spokojení? Podle Schwartze a Stracka [1] je SWB, tedy osobní pohoda či spokojenost, definovaná jako jedincovo současné hodnocení jeho pocitu štěstí. Taková hodnocení jsou vyjadřovaná v afektivních termínech. Zjištění ukazují, že pouze 1% euroamerické populace se vůbec necítí spokojeno [2]. Diener se svými kolegy vymezil pocit štěstí a spokojenosti jako subjektivní pohodu (subjective well being, SWB). Zjistil, že SWB je široký koncept zahrnující emocionální i kognitivní složku. Je složený ze tří komponent:
- emocionálních odpovědí
- uspokojení v různých oblastech života
- celkového posouzení životní spokojenosti [2]
Teoretické přístupy
Prvním ze tří teoretických přístupů k měření osobní spokojenosti jsou telické teorie a teorie potřeb. Teorie potřeb navazují například na Freudův princip slasti a jsou založené na předpokladu, že redukcí tenze vede ke spokojenosti. Telické teorie se soustřeďují na životní cíl člověka a na hledání smyslu života, kterým se zabýval Viktor Frankl. Je potřeba ale dodat, že smysl života je pro spokojenost nutný, ne však dostačující [2].
Druhým teoretickým přístupem jsou teorie zaměřené na proces a aktivitu. Slavným a stále citovanějším autorem, který se řadí do těchto teorií je Mihalyi Csikszentmihalyi (čti jako „chicks send me high“ [3] ) se svým flow fenoménem.
Třetí přístup se orientuje na genetické a osobnostní dispozice. Costa a Mc Crae potvrzují, že z dlouhodobého hlediska jsou temperamentové charakteristiky osobnosti spolehlivějším prediktorem spokojenosti než objektivní životní události Chybná citace: Chybí ukončovací </ref> k tagu <ref>, jeden z hlavních vědců zabývající se tímto tématem na svém webu odpovídá, že spokojenost lze měřit vědecky a že získané výsledky jsou do jisté míry validní.
Spokojenost se měří na základě tří hlavních objevených komponent - příjemné emoce a nálady, chybějící negativní emoce a nálady a soudy o uspokojení Chybná citace: Chybí ukončovací </ref> k tagu <ref> ukazují, že z 97 měřených zemí je nejšťastnější Dánsko s průměrnou hodnotou 4,24, Česká Republika se umístila v dolní polovině průměrem 1,66, Slovensko má hodnotu 0,41 a jako nejméně šťastná země se ukázalo být Zimbabwe s negativní hodnotou -1,92.
Další výzkum (viz obrázek) ukazuje, že nejvíce spokojení jsou lidé ve Spojených Státech Amerických, v Austrálii a především v Severní Evropě. Nejméně šťastní jsou lidé ze států Afriky.
Poznámky
- ↑ A definition of subjective well being. Sprott.physics.wisc.edu [online]. bez data [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://sprott.physics.wisc.edu/lectures/paper263/tsld002.htm
- ↑ 2,0 2,1 2,2 DOSEDLOVÁ, J a Z SLOVÁČKOVÁ. Předpoklady zdraví a životní spokojenosti. 1. Brno: MSD, 2008. 143 s. ISBN 978-80-7392-010-4.
- ↑ FARMER, D. "Flow" & Mihaly Csikszentmihalyi. Austega.com [online]. 1999 [cit. 2011-12-29]. Dostupné z: http://austega.com/education/articles/flow.htm
