Spokojenost

Autor: Anna Kultová

Definice

Spokojenost, osobní spokojenost, subjective well being (SWB) jsou v poslední době témata, kterými se zabývají vědci z celého světa. Proč jsme šťastní a spokojení? Podle Schwartze a Stracka je SWB, tedy osobní pohoda či spokojenost, definovaná jako jedincovo současné hodnocení jeho pocitu štěstí. Taková hodnocení jsou vyjadřovaná v afektivních termínech. Zjištění ukazují, že pouze 1% euroamerické populace se vůbec necítí spokojeno . Diener se svými kolegy vymezil pocit štěstí a spokojenosti jako subjektivní pohodu (subjective well being, SWB). Zjistil, že SWB je široký koncept zahrnující emocionální i kognitivní složku. Je složený ze tří komponent:

- emocionálních odpovědí

- uspokojení v různých oblastech života

- celkového posouzení životní spokojenosti

Teoretické přístupy

Prvním ze tří teoretických přístupů k měření osobní spokojenosti jsou telické teorie a teorie potřeb. Teorie potřeb navazují například na Freudův princip slasti a jsou založené na předpokladu, že redukcí tenze vede ke spokojenosti. Telické teorie se soustřeďují na životní cíl člověka a na hledání smyslu života, kterým se zabýval Viktor Frankl. Je potřeba ale dodat, že smysl života je pro spokojenost nutný, ne však dostačující . Druhým teoretickým přístupem jsou teorie zaměřené na proces a aktivitu. Slavným a stále citovanějším autorem, který se řadí do těchto teorií je Mihalyi Csikszentmihalyi (čti jako „chicks send me high“ ) se svým flow fenoménem. Třetí přístup se orientuje na genetické a osobnostní dispozice. Costa a Mc Crae potvrzují, že z dlouhodobého hlediska jsou temperamentové charakteristiky osobnosti spolehlivějším prediktorem spokojenosti než objektivní životní události .

Měření spokojenosti

Mnoho lidí napadá otázka, zda lze spokojenost měřit vědecky, pokud je to čistě subjektivní pocit. Ed Diener , jeden z hlavních vědců zabývající se tímto tématem na svém webu odpovídá, že spokojenost lze měřit vědecky a že získané výsledky jsou do jisté míry validní. Spokojenost se měří na základě tří hlavních objevených komponent - příjemné emoce a nálady, chybějící negativní emoce a nálady a soudy o uspokojení . Možnou čtvrtou složkou spokojenosti je optimismus a pocity naplnění. Vzhledem k jednoduché ovlivnitelnosti těchto komponent dočasnými vlivy (počasí, současná nálada) se používají další nástroje, které výzkumy validizují. Těmito nástroji jsou:

- informace od příbuzných a dobrých přátel ohledně zkoumaného člověka a jeho SWB

- experience sampling method - metoda, při které si člověk během dne zaznamená své pocity, myšlenky a konání vždy, když pípne malý počítač, který nosí neustále při sobě

- měření paměti - v tomto případě se zjišťuje nakolik je jedinec schopný vzpomenout si na pozitivní události (ne negativní) v určeném časovém úseku

- rozhovor .

== Výzkumy ==

Výzkumů ohledně SWB se v poslední provádí mnoho, zmíním tedy pouze některé z nich. Data z let 1995 - 2007 World Values Surveys ukazují, že z 97 měřených zemí je nejšťastnější Dánsko s průměrnou hodnotou 4,24, Česká Republika se umístila v dolní polovině průměrem 1,66, Slovensko má hodnotu 0,41 a jako nejméně šťastná země se ukázalo být Zimbabwe s negativní hodnotou -1,92. Další výzkum (viz obrázek) ukazuje, že nejvíce spokojení jsou lidé ve Spojených Státech Amerických, v Austrálii a především v Severní Evropě. Nejméně šťastní jsou lidé ze států Afriky.