Slovotvorba: Porovnání verzí
(Založena nová stránka: '''Autor:''' '''Klíčová slova:''' '''Synonyma:''' --- '''Související pojmy:''' <blockquote> ''nadřazené'' - </blockquote> <blockquote> ''podřazené'' - </bl...) |
|||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
<blockquote> | <blockquote> | ||
''podřazené'' - </blockquote> | ''podřazené'' - </blockquote> | ||
| + | |||
| + | ==Charakteristika== | ||
| + | slovotvorba neboli derivologie je nauka o tvoření slov, popisuje způsoby tvoření, slovotvornou stavbu slova a slovotvorné vztahy k jiným slovům2 51. Slovotvorba je jednou z disciplín jazykovědy a je těsně spjata s lexikologií, morfologií a také syntaxí. Slovotvorba je jedním ze způsobů obohacování slovní zásoby.<br /> | ||
| + | Existuje několik způsobů tvoření nových jednoslovných pojmenování: odvozování: příponami město – městečko, městský nebo předponami – předměstí, předměstský2 51, skládání: velkoměsto, vodovod, světlovlasý 1 36 a zkracování: Čedok, ČTK 329. K zvláštním způsobům patří změna významu bez změny formy (např. substantivizace adjektiva: milý, pokladní) nebo změna formy bez změny významu (např. líný – lenivý, šedý – šedivý).3 29<br /> | ||
| + | |||
| + | ==Odvozování (derivace)== | ||
| + | Odvozováním se tvoří slova pomocí předpon, přípon, přidáním koncovky popřípadě jejím změněním. Vznikají tak slova odvozená – deriváty. 1. 35 | ||
| + | Podle slovotvorného hlediska se slova dělí na základová (základem pro jiná slova, jsou původní nebo odvozená z jiných slov) a utvořená (výsledek slovotvorby). 2 51.<br /> | ||
| + | |||
| + | ===Struktura slova=== | ||
| + | Slova mají několik částí: kořen (část slova, která je společná pro všechna příbuzná slova), předpona (prefix), přípona (sufix), koncovka (část ohebného slova, připojuje se ke kmeni, dělí se na pádové a osobní).2 51, kmen (je tvořen kořenem a kmenotvornou příponou, vzniká po oddělení koncovky). 1 35<br /> | ||
| + | |||
| + | Morfémová stavba slova: morfém je nejmenší jednotkou slova nesoucí nějaký význam.<br /> | ||
| + | Mezi typy morfémů patří: kořen, předpona, přípona, koncovka (část ohebného slova, připojuje se ke kmeni, dělí se na pádové a osobní).<br /> | ||
| + | |||
| + | Slovotvorná stavba slova se zabývá výsledkem způsobu vytvoření slova2 51 a rozděluje slovo na dvě části:<br /> | ||
| + | - slovotvorný základ = část základového slova, je základem pro vytvoření nového slova. Slovotvorným základem může být kmen nebo kořen. <br /> | ||
| + | - slovotvorný prostředek – formant = část slova, díky kterému vzniká ze základového slova nové slovo: Slovotvorným prostředkem jsou předpony a přípony. 2 51<br /> | ||
| + | |||
| + | ==Skládání (kompozice)== | ||
| + | Skládání je spojování dvou a více slovních základů. Vznikají tak slova složená, složeniny. Dělíme je na pravé (velkoměsto, dějepis), nepravé (okamžik, zeměkoule) a hybridní složeniny, kdy jedna část slova je cizího původu (fotobuňka, hydroplán). Složeniny se dají také dělit na:<br /> | ||
| + | 1. slučovací, kde je vztah souřadnosti (lesostep, hluchoněmý)<br /> | ||
| + | 2. určovací, kdy jedna složka je syntakticky závislá na druhé (velkoměsto – velké město, černovlasý – černé vlasy)<br /> | ||
| + | 3. vazebné: slova jsou ve vztahu podřadnosti a mají slovesnou vazbu (vodovod, teploměr) <br /> | ||
| + | 4. predikační složeniny, které mají vztah predikace (hromobití). 3 32<br /> | ||
| + | |||
| + | ==Zkracování (abreviace)== | ||
| + | V tomto případě se spojují dva a více zkrácených slovních základů. Rozlišují se tři typy: iniciálové zkratky, které vznikají z počátečních písmen několikaslovných pojmenování (ČR, OSN, UNESCO), zkratková slova, která se vytvářejí z počátečních slabik slov a dají se skloňovat (Čedok, Sazka). Poslední skupinou jsou zkratky často používaných slov (např., tj., a. s., oficiální zkratky akademických a vědeckých titulů, chemické a jiné pojmy). 3 32<br /> | ||
| + | |||
| + | Pro češtinu je nejtypičtějším způsobem tvoření slov odvozování.<br /> | ||
Verze z 29. 12. 2011, 10:45
Autor:
Klíčová slova:
Synonyma: ---
Související pojmy:
nadřazené -
podřazené -
Charakteristika
slovotvorba neboli derivologie je nauka o tvoření slov, popisuje způsoby tvoření, slovotvornou stavbu slova a slovotvorné vztahy k jiným slovům2 51. Slovotvorba je jednou z disciplín jazykovědy a je těsně spjata s lexikologií, morfologií a také syntaxí. Slovotvorba je jedním ze způsobů obohacování slovní zásoby.
Existuje několik způsobů tvoření nových jednoslovných pojmenování: odvozování: příponami město – městečko, městský nebo předponami – předměstí, předměstský2 51, skládání: velkoměsto, vodovod, světlovlasý 1 36 a zkracování: Čedok, ČTK 329. K zvláštním způsobům patří změna významu bez změny formy (např. substantivizace adjektiva: milý, pokladní) nebo změna formy bez změny významu (např. líný – lenivý, šedý – šedivý).3 29
Odvozování (derivace)
Odvozováním se tvoří slova pomocí předpon, přípon, přidáním koncovky popřípadě jejím změněním. Vznikají tak slova odvozená – deriváty. 1. 35
Podle slovotvorného hlediska se slova dělí na základová (základem pro jiná slova, jsou původní nebo odvozená z jiných slov) a utvořená (výsledek slovotvorby). 2 51.
Struktura slova
Slova mají několik částí: kořen (část slova, která je společná pro všechna příbuzná slova), předpona (prefix), přípona (sufix), koncovka (část ohebného slova, připojuje se ke kmeni, dělí se na pádové a osobní).2 51, kmen (je tvořen kořenem a kmenotvornou příponou, vzniká po oddělení koncovky). 1 35
Morfémová stavba slova: morfém je nejmenší jednotkou slova nesoucí nějaký význam.
Mezi typy morfémů patří: kořen, předpona, přípona, koncovka (část ohebného slova, připojuje se ke kmeni, dělí se na pádové a osobní).
Slovotvorná stavba slova se zabývá výsledkem způsobu vytvoření slova2 51 a rozděluje slovo na dvě části:
- slovotvorný základ = část základového slova, je základem pro vytvoření nového slova. Slovotvorným základem může být kmen nebo kořen.
- slovotvorný prostředek – formant = část slova, díky kterému vzniká ze základového slova nové slovo: Slovotvorným prostředkem jsou předpony a přípony. 2 51
Skládání (kompozice)
Skládání je spojování dvou a více slovních základů. Vznikají tak slova složená, složeniny. Dělíme je na pravé (velkoměsto, dějepis), nepravé (okamžik, zeměkoule) a hybridní složeniny, kdy jedna část slova je cizího původu (fotobuňka, hydroplán). Složeniny se dají také dělit na:
1. slučovací, kde je vztah souřadnosti (lesostep, hluchoněmý)
2. určovací, kdy jedna složka je syntakticky závislá na druhé (velkoměsto – velké město, černovlasý – černé vlasy)
3. vazebné: slova jsou ve vztahu podřadnosti a mají slovesnou vazbu (vodovod, teploměr)
4. predikační složeniny, které mají vztah predikace (hromobití). 3 32
Zkracování (abreviace)
V tomto případě se spojují dva a více zkrácených slovních základů. Rozlišují se tři typy: iniciálové zkratky, které vznikají z počátečních písmen několikaslovných pojmenování (ČR, OSN, UNESCO), zkratková slova, která se vytvářejí z počátečních slabik slov a dají se skloňovat (Čedok, Sazka). Poslední skupinou jsou zkratky často používaných slov (např., tj., a. s., oficiální zkratky akademických a vědeckých titulů, chemické a jiné pojmy). 3 32
Pro češtinu je nejtypičtějším způsobem tvoření slov odvozování.