Princip nejmenšího úsilí: Porovnání verzí
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
== Použití == | == Použití == | ||
Princip nejmenšího úsilí platí nejen v knihovnickém kontextu, ale také se uplatňuje na všech úrovních vyhledávání informací od výběru zdroje po konkrétní kroky úpravy dotazu v po sobě jdoucích vyhledávání. Aplikovatelnost této teorie dokázali v roce 1969 Michael K. Buckland a Anthony Hindle.<ref>Theories of information behavior. Edited by Karen E. Fisher, Sanda Erdelez and Lynne (E.F.) | Princip nejmenšího úsilí platí nejen v knihovnickém kontextu, ale také se uplatňuje na všech úrovních vyhledávání informací od výběru zdroje po konkrétní kroky úpravy dotazu v po sobě jdoucích vyhledávání. Aplikovatelnost této teorie dokázali v roce 1969 Michael K. Buckland a Anthony Hindle.<ref>Theories of information behavior. Edited by Karen E. Fisher, Sanda Erdelez and Lynne (E.F.) | ||
| − | McKechnie. Medford: Information Today, c2005. Principle of Least Effort, p. ?. ISBN 1-57387-230-X.</ref> Nicméně Zipf konstatoval, že důležitost jeho PLE spočívá v jeho univerzálnosti, co se lidského chování týče.<ref>CASE, Donald Owen. Looking for information: A Survey of Research on Information Seeking, Needs, and Behavior. Second edition. Oxford: Emerald Group Publishing, 2007. 423 p | + | McKechnie. Medford: Information Today, c2005. Principle of Least Effort, p. ?. ISBN 1-57387-230-X.</ref> Nicméně Zipf konstatoval, že důležitost jeho PLE spočívá v jeho univerzálnosti, co se lidského chování týče.<ref>CASE, Donald Owen. Looking for information: A Survey of Research on Information Seeking, Needs, and Behavior. Second edition. Oxford: Emerald Group Publishing, 2007. 423 p. Dostupné z WWW: http://books.google.cz/books?id=BNMQ16FPzLIC&printsec=frontcover. ISBN 0-12-369430-2.</ref> |
Ze studie, kterou v roce 2004 publikovali Zao Liu a Zheng Ye (Lan) Lang, vyplynulo, že nejoblíbenějším nástrojem testovaných studentů k vyhledávání informací patří Internet. PLE byl hlavním modelem chování většiny studentů. Knihovně patřilo druhé místo, to znamená, že zejména akademické knihovny musí vylepšovat své elektronické databáze, aby vyhověli měnícím se potřebám uživatelů. Stejně tak při navrhování OPACů a dalších knihovnických nástrojů musí knihovny brát v úvahu touhu uživatele najít informace snadno a rychle.<ref>Principle of least effort. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 3 May 2006, last modified on 6 September 2011 [cit. 2011-10-11]. Dostupné z WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/Principle_of_least_effort</ref> | Ze studie, kterou v roce 2004 publikovali Zao Liu a Zheng Ye (Lan) Lang, vyplynulo, že nejoblíbenějším nástrojem testovaných studentů k vyhledávání informací patří Internet. PLE byl hlavním modelem chování většiny studentů. Knihovně patřilo druhé místo, to znamená, že zejména akademické knihovny musí vylepšovat své elektronické databáze, aby vyhověli měnícím se potřebám uživatelů. Stejně tak při navrhování OPACů a dalších knihovnických nástrojů musí knihovny brát v úvahu touhu uživatele najít informace snadno a rychle.<ref>Principle of least effort. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 3 May 2006, last modified on 6 September 2011 [cit. 2011-10-11]. Dostupné z WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/Principle_of_least_effort</ref> | ||
| − | Už po několik desetiletí je PLE používán i v aplikacích obecné počítačové vědy (např. v hledání) a v bibliografických aplikacích (např. příprava indexů). Konstruktéři systémů někdy odkazují na Mooersův zákon, který je parafrází nejmenšího úsilí a říká, že nikdo nebude používat informační systém, jestliže by získání informace bylo náročnější a způsobilo větší potíže, než informaci nemít.<ref>CASE, Donald Owen. Looking for information: A Survey of Research on Information Seeking, Needs, and Behavior. Second edition. Oxford: Emerald Group Publishing, 2007. 423 p | + | Už po několik desetiletí je PLE používán i v aplikacích obecné počítačové vědy (např. v hledání) a v bibliografických aplikacích (např. příprava indexů). Konstruktéři systémů někdy odkazují na Mooersův zákon, který je parafrází nejmenšího úsilí a říká, že nikdo nebude používat informační systém, jestliže by získání informace bylo náročnější a způsobilo větší potíže, než informaci nemít.<ref>CASE, Donald Owen. Looking for information: A Survey of Research on Information Seeking, Needs, and Behavior. Second edition. Oxford: Emerald Group Publishing, 2007. 423 p. Dostupné z WWW: http://books.google.cz/books?id=BNMQ16FPzLIC&printsec=frontcover. ISBN 0-12-369430-2.</ref> |
Příkladem uplatnění PLE při vyhledávání informací může pracovník, který raději poprosí o radu kolegu, který je o patro níž, než toho, který je v jiné budově, pokud bude jeho odpověď alespoň trochu přijatelná. Princip nejmenšího úsilí je tak analogický s cestou nejmenšího odporu. Podobně Brenda Dervin (1983) souhlasí s tím, že lidé mají tendenci spoléhat se na blízké přátele a příbuzné, když potřebují informaci.<ref>Principle of least effort. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 3 May 2006, last modified on 6 September 2011 [cit. 2011-10-11]. Dostupné z WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/Principle_of_least_effort</ref> | Příkladem uplatnění PLE při vyhledávání informací může pracovník, který raději poprosí o radu kolegu, který je o patro níž, než toho, který je v jiné budově, pokud bude jeho odpověď alespoň trochu přijatelná. Princip nejmenšího úsilí je tak analogický s cestou nejmenšího odporu. Podobně Brenda Dervin (1983) souhlasí s tím, že lidé mají tendenci spoléhat se na blízké přátele a příbuzné, když potřebují informaci.<ref>Principle of least effort. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 3 May 2006, last modified on 6 September 2011 [cit. 2011-10-11]. Dostupné z WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/Principle_of_least_effort</ref> | ||
Verze z 13. 10. 2011, 19:27
Zipfův Princip nejmenšího úsilí (v originále Principle of Least Effort - PLE) je velmi rozsáhlá teorie, která zasahuje do spousty oborů. Nejčastěji se s ní můžeme setkat v oblasti knihovnictví a informačních studií - převážně při vyhledávání informací, ale stejně tak se týká například evoluční biologie. Hlavní myšlenkou je, že lidé věnují své činnosti vždy nejmenší množství námahy, které je dovede k uspokojivému výsledku. "Předpokladem PLE je to, že jednotlivci vykonávající nějaký úkol použijí takový způsob, při kterém vynaloží pravděpodobně nejmenší množství obvyklé práce – least effort."[1]
Z tohoto základního předpokladu může být odvozeno mnoho výroků. Například: Použití informačního kanálu je závislé na povědomí uživatelů. Množství empirických studií prokázalo, že s růstem znalosti zdroje, jeho potenciálního obsahu a možností využití, má tendenci růst i uplatnění tohoto zdroje. Jednoduše řečeno, lidé dávají přednost osvědčenému zdroji informací před zkoušením nových zdrojů.[2]
S PLE se občas sjednocuje paradigma cena-přínos (cost-benefit). Toto paradigma předpokládá, že lidé hledající informace vybírají informační kanály na základě očekávaného přínosu, který porovnávají s pravděpodobnými náklady. Podle tohoto modelu je hledání informací vysoce racionální. Oproti tomu PLE, které je především pragmatické a není vůbec optimální (alespoň z krátkodobého hlediska), předpovídá, že lidé, kteří hledají informace, minimalizují své úsilí, které je potřeba k získání informace, a to dokonce i na úkor kvality či kvantity informací.[3] Lidé zastaví své hledání a spokojí se s prvními nalezenými výsledky, které se zdají, že by mohly vyhovět jejich požadavkům, ačkoli si jsou vědomi toho, že při větším úsilí by se dopracovali k lepším výsledkům vyhledávání. Lidé hledají nikoli optimální, ale postačující množství a kvalitu informací. V angličtině tuto skutečnost lze vyjádřit výrazem – satisficing.[4] PLE nejspíš ignoruje potřebu mít optimální výsledky při každé příležitosti.
Historie
Použití
Princip nejmenšího úsilí platí nejen v knihovnickém kontextu, ale také se uplatňuje na všech úrovních vyhledávání informací od výběru zdroje po konkrétní kroky úpravy dotazu v po sobě jdoucích vyhledávání. Aplikovatelnost této teorie dokázali v roce 1969 Michael K. Buckland a Anthony Hindle.[5] Nicméně Zipf konstatoval, že důležitost jeho PLE spočívá v jeho univerzálnosti, co se lidského chování týče.[6]
Ze studie, kterou v roce 2004 publikovali Zao Liu a Zheng Ye (Lan) Lang, vyplynulo, že nejoblíbenějším nástrojem testovaných studentů k vyhledávání informací patří Internet. PLE byl hlavním modelem chování většiny studentů. Knihovně patřilo druhé místo, to znamená, že zejména akademické knihovny musí vylepšovat své elektronické databáze, aby vyhověli měnícím se potřebám uživatelů. Stejně tak při navrhování OPACů a dalších knihovnických nástrojů musí knihovny brát v úvahu touhu uživatele najít informace snadno a rychle.[7]
Už po několik desetiletí je PLE používán i v aplikacích obecné počítačové vědy (např. v hledání) a v bibliografických aplikacích (např. příprava indexů). Konstruktéři systémů někdy odkazují na Mooersův zákon, který je parafrází nejmenšího úsilí a říká, že nikdo nebude používat informační systém, jestliže by získání informace bylo náročnější a způsobilo větší potíže, než informaci nemít.[8]
Příkladem uplatnění PLE při vyhledávání informací může pracovník, který raději poprosí o radu kolegu, který je o patro níž, než toho, který je v jiné budově, pokud bude jeho odpověď alespoň trochu přijatelná. Princip nejmenšího úsilí je tak analogický s cestou nejmenšího odporu. Podobně Brenda Dervin (1983) souhlasí s tím, že lidé mají tendenci spoléhat se na blízké přátele a příbuzné, když potřebují informaci.[9]
Lékař, který zvažuje, jestli může učinit okamžitou diagnózu na základě symptomů, které pacient vykazuje, nebo jestli nejdříve provést laboratorní testy a teprve potom rozhodnout o léčebném procesu, je typickým příkladem modelu cost-benefit. Lékař musí odhadnout a porovnat pravděpodobnou hodnotu informací získaných z testů a další potenciální nebezpečí, které by mohlo vzniknout v důsledku pozdě započaté léčby.[10] Další důkaz byl nalezený v oboru knihoven a office filing systémech, ve kterém lidé inklinují k použití nebo citování stejných dokumentů znovu a znovu, což se stalo známé jako pravidlo "80-20" (tzv. Paretův princip): 20% dokumentů představuje 80% z množství používaných. A. Hardy ve své studii zjistil, že pro pracovníky lesní správy USA (Forest Service) jsou při získávání informací pořizovací náklady v průměru dvakrát důležitější než při rozhodování o kvalitě výsledků, na které jim až tak nezáleží.[11]
Pokračovatelé
Na Zipfovu práci navazovalo a stále navazuje mnoho dalších vědců z různých oborů, především z lingvistiky, informatiky a knihovní a informační vědy. Teorie nalezla tedy přívržence mezi počítačovými vědci (computer science, např. Knuth, Simon), kterými byla využita pro dosažení účinnosti v práci s daty a počítačovými soubory a v lingvistice (Tsonis), kde vysvětlovala způsob užívání jazyka.[12]
Princip nejmenšího úsilí se stal základem pro mnoho dalších teorií a především jejich aplikací do praxe, ale také sám jako takový je předmětem zkoumání (např. Donald O. Case, Herbert Poole). Jelikož funguje spíše jako paradigma, nebo velmi rozsáhlá a zastřešující teorie, je možná na jeho základech stavět další teorie a principy. Ačkoliv Zipf původně nezamýšlel princip nejmenšího úsilí pojmout jako formální teorii, H. Poole ukázal, že to možné je.[13]
Pravdivost Zipfova tvrzení se neustále projevuje v dalších a dalších důkazech. Například Howard White využívá PLE k vysvětlení vzorů citací, kde předpokládá, že pozitivní citace vyžadují více úsilí, než kritické citace. Tím tedy také vysvětluje relativně nízký výskyt kritických citací.[14]
Citace
- ↑ Theories of information behavior. Edited by Karen E. Fisher, Sanda Erdelez and Lynne (E.F.) McKechnie. Medford: Information Today, c2005. Principle of Least Effort, p. 289-292. ISBN 1-57387-230-X
- ↑ Theories of information behavior. Edited by Karen E. Fisher, Sanda Erdelez and Lynne (E.F.) McKechnie. Medford: Information Today, c2005. Principle of Least Effort, p. 289-292. ISBN 1-57387-230-X
- ↑ Theories of information behavior. Edited by Karen E. Fisher, Sanda Erdelez and Lynne (E.F.) McKechnie. Medford: Information Today, c2005. Principle of Least Effort, p. 289-292. ISBN 1-57387-230-X
- ↑ SKOLKOVÁ, Linda. Informační věda v roce 2030 podle Davida Bawdena. Ikaros [online]. 2007, roč. 11, č. 12 [cit. 08.10.2011]. Dostupný na WWW: http://www.ikaros.cz/node/4454. URN-NBN:cz-ik4454. ISSN 1212-5075
- ↑ Theories of information behavior. Edited by Karen E. Fisher, Sanda Erdelez and Lynne (E.F.) McKechnie. Medford: Information Today, c2005. Principle of Least Effort, p. ?. ISBN 1-57387-230-X.
- ↑ CASE, Donald Owen. Looking for information: A Survey of Research on Information Seeking, Needs, and Behavior. Second edition. Oxford: Emerald Group Publishing, 2007. 423 p. Dostupné z WWW: http://books.google.cz/books?id=BNMQ16FPzLIC&printsec=frontcover. ISBN 0-12-369430-2.
- ↑ Principle of least effort. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 3 May 2006, last modified on 6 September 2011 [cit. 2011-10-11]. Dostupné z WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/Principle_of_least_effort
- ↑ CASE, Donald Owen. Looking for information: A Survey of Research on Information Seeking, Needs, and Behavior. Second edition. Oxford: Emerald Group Publishing, 2007. 423 p. Dostupné z WWW: http://books.google.cz/books?id=BNMQ16FPzLIC&printsec=frontcover. ISBN 0-12-369430-2.
- ↑ Principle of least effort. In Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 3 May 2006, last modified on 6 September 2011 [cit. 2011-10-11]. Dostupné z WWW: http://en.wikipedia.org/wiki/Principle_of_least_effort
- ↑ Theories of information behavior. Edited by Karen E. Fisher, Sanda Erdelez and Lynne (E.F.) McKechnie. Medford: Information Today, c2005. Principle of Least Effort, p. ?. ISBN 1-57387-230-X.
- ↑ CASE, Donald Owen. Looking for information: A Survey of Research on Information Seeking, Needs, and Behavior. Second edition. Oxford: Emerald Group Publishing, 2007. 423 p. s. Dostupné z WWW: http://books.google.cz/books?id=BNMQ16FPzLIC&printsec=frontcover. ISBN 0-12-369430-2.
- ↑ Theories of information behavior. Edited by Karen E. Fisher, Sanda Erdelez and Lynne (E.F.) McKechnie. Medford: Information Today, c2005. Principle of Least Effort, s. 289. ISBN 1-57387-230-X.
- ↑ CASE, Donald Owen. Looking for information: A Survey of Research on Information Seeking, Needs, and Behavior. Second edition. Oxford: Emerald Group Publishing, 2007. 423 p. Dostupné z WWW: http://books.google.cz/books?id=BNMQ16FPzLIC&printsec=frontcover. ISBN 0-12-369430-2.
- ↑ CASE, Donald Owen. Looking for information: A Survey of Research on Information Seeking, Needs, and Behavior. Second edition. Oxford: Emerald Group Publishing, 2007. 423 p. Dostupné z WWW: http://books.google.cz/books?id=BNMQ16FPzLIC&printsec=frontcover. ISBN 0-12-369430-2.
Zdroje
- SkyPoint Communications - Internet Service Provider - ISP - Minnesota [online]. c2011 [cit. 2011-07-17]. Critical Editions. Dostupné z WWW: <http://www.skypoint.com/members/waltzmn/CriticalEds.html>.
- Earlham College — Richmond, Indiana [online]. c2011 [cit. 2011-07-17]. Textual Criticism. Dostupné z WWW: <http://legacy.earlham.edu/~seidti/iam/text_crit.html>.
- Vydavatelství VŠCHT Praha [online]. 2009 [cit. 2011-05-06]. Kritické vydání. Dostupné z WWW: <http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-005/hesla/kritickE_vydAnI.html>.
- Editor a text : Úvod do praktické textologie. Zpracoval kol. Ústavu pro čes. lit. ČSAV; k vyd. připr., ediční pozn. a doslov napsali a rejstříky sestavili J. Flaišman a M. Kosák; odpovědné redaktorky A. Holmanová, B. Přerostová, A. Vobecká, P. Zápotocká. Vydání druhé. Praha, Litomyšl : Paseka, 2006. 184 s. Scholares, sv. 8. ISBN 80-7185-653-3.
- VAŠÁK, Pavel, et al. Textologie : Teorie a ediční praxe. 1. vyd. Praha : Karolinum, Univerzita Karlova, 1993. 235 s. ISBN 80-7066-638-2.