Počítačový program: Porovnání verzí
| Řádek 36: | Řádek 36: | ||
'''Webové prohlížeče''' – Zobrazují webové stránky z internetových serverů a podle jejih zdrojových kódů je zobrazují.<br> | '''Webové prohlížeče''' – Zobrazují webové stránky z internetových serverů a podle jejih zdrojových kódů je zobrazují.<br> | ||
'''Poštovní a komunikační programy''' – E-mailový klient umožňuje vytváření, odesílání a organizování zpráv. Komunikační programy zajišťují on-line komunikaci textovou, hlasovou i obrazovou formou.<br> | '''Poštovní a komunikační programy''' – E-mailový klient umožňuje vytváření, odesílání a organizování zpráv. Komunikační programy zajišťují on-line komunikaci textovou, hlasovou i obrazovou formou.<br> | ||
| − | '''Textové editory''' – umožňují vytváření a formátování textu. | + | '''Textové editory''' – umožňují vytváření a formátování textu.<br> |
| − | '''Tabulkové procesory''' – umožňují sestavování tabulek obsahující matematické výpočty, jejich grafickou úpravu a tvorbu grafů. | + | '''Tabulkové procesory''' – umožňují sestavování tabulek obsahující matematické výpočty, jejich grafickou úpravu a tvorbu grafů.<br> |
| − | '''Vývojová prostředí a překladače programovacích jazyků''' – umožňují vytvářet všechny ostatní programy. | + | '''Vývojová prostředí a překladače programovacích jazyků''' – umožňují vytvářet všechny ostatní programy.<br> |
| − | '''Databázové systémy''' – umožňují editovat cokoliv - adresy lidí, osobní údaje, účetnictví, zásoby zboží, pacienty, místenky a letenky, prostě cokoliv, co se skládá z jednotlivých položek. | + | '''Databázové systémy''' – umožňují editovat cokoliv - adresy lidí, osobní údaje, účetnictví, zásoby zboží, pacienty, místenky a letenky, prostě cokoliv, co se skládá z jednotlivých položek.<br> |
| − | Grafické programy – patří sem prohlížeče a správci rastrových obrázků, programy umožňující upravovat fotografie, vektorové programy, programy na tvorbu animací, střih videa, prezentace atd. | + | '''Grafické programy''' – patří sem prohlížeče a správci rastrových obrázků, programy umožňující upravovat fotografie, vektorové programy, programy na tvorbu animací, střih videa, prezentace atd.<br> |
| − | CAD programy – slouží k malování výkresů pro konstruktéry, architekty. | + | '''CAD programy''' – slouží k malování výkresů pro konstruktéry, architekty.<br> |
| − | Hudební programy – slouží k vytváření, editaci a přehrávání zvuků a hudby. | + | '''Hudební programy''' – slouží k vytváření, editaci a přehrávání zvuků a hudby.<br> |
| − | Utility (pomůcky) – menší programy umožňující servisní a pomocné práce potřebné k využívání počítače. | + | '''Utility''' (pomůcky) – menší programy umožňující servisní a pomocné práce potřebné k využívání počítače.<br> |
| − | Ovladače – krátké programy umožňující činnost periferních zařízení – tiskáren, skenerů, zvukových a grafických | + | '''Ovladače''' – krátké programy umožňující činnost periferních zařízení – tiskáren, skenerů, zvukových a grafických karet…<br> |
| − | Antiviry | + | '''Antiviry''' – chrání počítač před viry.<br> |
| − | Počítačové hry … | + | '''Počítačové hry''' … |
| + | |||
| + | |||
| + | == Druhy programů podle licence == | ||
| + | '''Komerční programy''' – je nutné mít zakoupenou licenci.<br> | ||
| + | '''OEM software''' – verze komerčních programů nabízená pouze současně s novým hardwarem za sníženou cenu.<br> | ||
| + | '''Freeware''' - veřejně dostupný program, který lze užívat bez omezení a bez poplatk.Požaduje se pouze dodržování autorských práv – nesmí být součástí komerčně šířených programů a nesmí být změněn.<br> | ||
| + | '''Sharewere''' – veřejně dostupný program, který lze bezplatně používat jen po určitou dobu. Může jít o plnohodnotný produkt nebo mohou být některé jeho funkce zablokované. Slouží k seznámení se s programem před jeho případnou koupí. Do této skupiny patří demoverze a zkušební verze programů.<br> | ||
| + | '''Public domain''' – program k volnému užití. Tyto programy lze používat, volně šířit i upravovat.<br> | ||
| + | '''Open source''' - program s otevřeným zdrojovým kódem. | ||
== Poznámky == | == Poznámky == | ||
Verze z 27. 4. 2011, 10:05
Autor: Michaela Blažejová
Klíčová slova: počítačový program, programování, programovací jazyk, algoritmus
Synonyma: aplikace, software
nadřazené: výpočetní technika, informatika podřazené:
Definice
Program - Ucelený souhrn instrukcí (příkazů), pomocí kterých provádí počítač určitou činnost. Program je tvořen souborem nebo více soubory, které jsou v úhrnu dostatečně schopné provádět předepsanou činnost.[1]
Program (neboli aplikace) je algoritmus zapsaný v programovacím jazyku v podobě posloupnosti příkazů nebo instrukcí pro počítač.Zjednodušený postup tvorby programu je: řešení se vyjádří algoritmem, programátor je zapíše v programovacím jazyku jako tzv. zdrojový text programu (zápis je srozumitelný pro člověka i pro počítač), dále jej nechá přeložit kompilátorem (přeložený kód je srozumitelný jen pro počítač). Během uvedených etap je nutno odstraňovat syntaktické a sémantické chyby.Murohy říká, že každou odstraněnou chybou vzniknou dvě další.[2]
Programovací jazyk
Programovací jazyk je v podstatě skupina příkazů či instrukcí, která umožňuje vytváření programů bez znalosti strojového kódu. Je uměle vytvořen a implementován do aplikace, která umožňuje vytvořit zdrojový kód (srozumitelný programátorovi na rozdíl od strojového kódu). Příkladem programovacího jazyka je např. C++, Basic, Java, QuickBasic, Visual Basic, Pascal, Fortran aj.[3]
Existuje velké množství programovacích jazyků, každý jazyk je uzpůsoben pro řešení určitého typu problémů a již při návrhu algoritmu musí mít programátor na zřeteli, který programovací jazyk hodlá použít, a přizpůsobit tomu jednotlivé kroky algoritmu. Například jazyk pro vytváření kancelářských programu se nehodí k programování sond kosmických letů a naopak. Určité části programů se využívají častěji, proto začaly vznikat rozsáhlé databanky programů a jednotlivých utilit, které jsou dodávány s překladači programovacích jazyků.
Proces vytváření programu
- definice problému - sběr informací o tom, co se od programu žádá, které funkce by měl budoucí program zvládat a jakým způsobem by to měl dělat.
- Sestavení algoritmu - každý příkaz musí mít jednoznačný význam, který počítač dokáže interpretovat. algoritmizace úloh se musí řídit matematickou logikou.
- Tvorba programového kódu - převedení algoritmu do programovacího jazyka.
- Ověření funkce programu - ladění programů.[4]
Druhy programů
Operační systémy - software, který zabezpečuje základní chod počítače, propojuje hardware s aplikačním softwarem.
Webové prohlížeče – Zobrazují webové stránky z internetových serverů a podle jejih zdrojových kódů je zobrazují.
Poštovní a komunikační programy – E-mailový klient umožňuje vytváření, odesílání a organizování zpráv. Komunikační programy zajišťují on-line komunikaci textovou, hlasovou i obrazovou formou.
Textové editory – umožňují vytváření a formátování textu.
Tabulkové procesory – umožňují sestavování tabulek obsahující matematické výpočty, jejich grafickou úpravu a tvorbu grafů.
Vývojová prostředí a překladače programovacích jazyků – umožňují vytvářet všechny ostatní programy.
Databázové systémy – umožňují editovat cokoliv - adresy lidí, osobní údaje, účetnictví, zásoby zboží, pacienty, místenky a letenky, prostě cokoliv, co se skládá z jednotlivých položek.
Grafické programy – patří sem prohlížeče a správci rastrových obrázků, programy umožňující upravovat fotografie, vektorové programy, programy na tvorbu animací, střih videa, prezentace atd.
CAD programy – slouží k malování výkresů pro konstruktéry, architekty.
Hudební programy – slouží k vytváření, editaci a přehrávání zvuků a hudby.
Utility (pomůcky) – menší programy umožňující servisní a pomocné práce potřebné k využívání počítače.
Ovladače – krátké programy umožňující činnost periferních zařízení – tiskáren, skenerů, zvukových a grafických karet…
Antiviry – chrání počítač před viry.
Počítačové hry …
Druhy programů podle licence
Komerční programy – je nutné mít zakoupenou licenci.
OEM software – verze komerčních programů nabízená pouze současně s novým hardwarem za sníženou cenu.
Freeware - veřejně dostupný program, který lze užívat bez omezení a bez poplatk.Požaduje se pouze dodržování autorských práv – nesmí být součástí komerčně šířených programů a nesmí být změněn.
Sharewere – veřejně dostupný program, který lze bezplatně používat jen po určitou dobu. Může jít o plnohodnotný produkt nebo mohou být některé jeho funkce zablokované. Slouží k seznámení se s programem před jeho případnou koupí. Do této skupiny patří demoverze a zkušební verze programů.
Public domain – program k volnému užití. Tyto programy lze používat, volně šířit i upravovat.
Open source - program s otevřeným zdrojovým kódem.
Poznámky
- ↑ HLAVENKA, J. a kol. Nový výkladový slovník výpočetní techniky. Brno : Computer Press, 1994. S. 173. ISBN 80-85896-05-2.
- ↑ VORÁČEK, Rudolf. Slovník počítačových pojmů a zkratek. 1. vyd. Žďár nad Sázavou : Voráček & Střední průmyslová škola, 1995. S. 112. ISBN 80-900058-8-8.
- ↑ NÁDBĚLA, Josef. Velký počítačový slovník. 1. vyd. Kralice na Hané : Computer Media, 2004. S. 327. ISBN 80-86686-21-3.
- ↑ MORKES, David. Základy programování : učebnice pro střední školy. 1. vyd. Praha : Computer Press, 1998. S. 5-11. ISBN 80-7226-062-6.
Použitá literatura
HLAVENKA, J. a kol. Nový výkladový slovník výpočetní techniky. Brno : Computer Press, 1994. 246 s.
VORÁČEK, Rudolf. Slovník počítačových pojmů a zkratek. 1. vyd. Žďár nad Sázavou : Voráček & Střední průmyslová škola, 1995. 193 s. ISBN 80-900058-8-8.
NÁDBĚLA, Josef. Velký počítačový slovník. 1. vyd. Kralice na Hané : Computer Media, 2004. 455 s. ISBN 80-86686-21-3.
MORKES, David. Základy programování : učebnice pro střední školy. 1. vyd. Praha : Computer Press, 1998. S. 5-11. ISBN 80-7226-062-6.
