NGOs (nevládní neziskové organizace)

Autor: Veronika Janoušková

Klíčová slova: nevládní organizace, neziskové organizace

Synonyma:

Související pojmy:

Charakteristiky

Nestátní nezisková organizace (NNO) je označována jako "organizace, která vznikla za účelem vykonávání veřejně prospěšné činnosti, nikoliv za účelem dosahování zisku." To však neznamená, že nemůže v rámci své činnosti dosahovat určitého zisku, musí ho však opět investovat do činnosti, pro kterou byla organizace vytvořena.

Komplexní a mezinárodně uznávanou charakteristiku nestátních neziskových organizací , která se snaží sledovat problematiku z nejrůznějších možných úhlů, přinesli ve svých studiích profesoři Salamon a Anheier. Oba autoři chápou nestátní neziskový sektor jako soubor institucí, které existují vně státních struktur, avšak slouží v zásadě veřejným zájmům, na rozdíl od zájmů nestátních. Za určující považují pět základních vlastností, podle nichž jsou nestátní neziskové organizace:

1. institucionalizované (organized) - tj. mají jistou institucionální strukturu, jistou organizační skutečnost, bez ohledu na to, zda jsou formálně nebo právně registrovány;
2. soukromé (private) - tedy jsou institucionálně odděleny od státní správy, ani jí nejsou řízeny.
3. neziskové (non-profit) - ve smyslu nerozdělování zisku, tj. nepřipouští se u nich žádné přerozdělování zisků vzniklých z činnosti organizace mezi vlastníky nebo vedení organizace.
4. samosprávné a nezávislé (self-governing) - jsou vybaveny vlastními postupy a strukturami, které umožňují kontrolu vlastních činností.
5. dobrovolné (voluntary) - využívají dobrovolnou účast na svých činnostech.

Typologie neziskových organizací v ČR

Z hlediska financování rozdělujeme národní hospodářství na ziskový a neziskový sektor. Nevládní neziskové organizace se řadí mezi sektor neziskový. Ten se dále děli na sektor veřejný, soukromý (sem řadíme NNO) a sektor domácností. Nestátní neziskové organizace tedy patří do tzv. neziskového soukromého sektoru, někdy také nazývaného jako třetí sektor.

Dále můžeme podle P.Boukala charakterizovat další tři vymezení:

1. ekonomicko – finanční vymezení – financování organizace je založeno na dobrovolném příspěvku subjektů
2. právní vymezení – NNO je právnická osoba, která je založená za účelem poskytování veřejně prospěšných služeb
3. funkcionální vymezení - NNO je účelově zaměřený subjekt, který reaguje na potřeby společnosti a to v oblasti sociální, kulturní, zdravotní, apod.

Přehled neziskových organizací uvádí zákon o daních z příjmu. Přehled uvádí všechny právnické osoby považované za poplatníky, a které nebyly založeny za účelem podnikání. Patří mezi ně:

• zájmová sdružení právnických osob
• občanská sdružení
• politické strany a politická hnutí
• církevní právnické osoby
• nadace a nadační fondy
• obecně prospěšné organizace
• veřejné vysoké školy
• veřejné výzkumné organizace
• školské právnické osoby
• obce, kraje, jejich organizační sloţky a příspěvkové organizace
• organizační složky státu
• státní fondy
• subjekty, které jsou tak ustanoveny zákonem

Podle kritéria globálního charakteru poslání

• Organizace veřejně prospěšné (Public Benefit Organzations - PBO), které jsou založeny za účelem poslání spočívající v produkci veřejných a smíšených statků, které uspokojují potřeby veřejnosti - společnosti (příkladně charita, ekologie, zdravotnictví, vzdělávání, veřejná správa),
• Organizace vzájemně prospěšné (Mutual Benefit Organizations - MBO), které jsou založeny za účelem vzájemné podpory skupin občanů (i právnických osob), které jsou spjaty společným zájmem. Jejich posláním je tedy uspokojování svých vlastních zájmů a veřejná správa dbá, aby se jednalo o takové zájmy, které jsou ve vztahu k veřejnosti korektní, tedy neodporují zájmům druhých občanů a právnických osob. Jde například o realizaci aktivit v kultuře, tělesné kultuře, konfesních a profesních zájmů, ochrany zájmů skupin apod.

Financování nestátních neziskových organizací

Zdroje financování jsou rozděleny dle následujících kritérií:

1. dle charakteru zdroje
   • finanční zdroje
   • nefinanční zdroje
2. dle geografického původu zdroje
   • domácí zdroje
   • zahraniční zdroje
3. dle prostředků organizace
   • z interních zdrojů (vlastní činnost)
   • z externích zdrojů (veřejné, individuální a soukromé zdroje)
4. dle způsobu nabytí
   • přímé
   • nepřímé

Dle účelu vkladu jsou děleny na:

1. vlastní zdroje - prostředky, které poskytují členové nebo je získává organizace vlastní činností
2. cizí zdroje - finance získané na určitou dobu, je potřeba je za čas vrátit (půjčky)
3. potencionální zdroje - prostředky získané pro organizaci na podporu své činnosti (peníze z veřejných rozpočtů, dary,…)

Použitá literatura

BOUKAL, Petr. Nestátní neziskové organizace : (teorie a praxe). 1. vyd. Praha : Oeconomica, 2009. 303 s. ISBN 978-80-245-1650-9.

REKTOŘÍK, Jaroslav. Ekonomika a řízení neziskových organizací. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 1998. 128 s. ISBN 80-210-1810-0.

SALAMON, L.M., ANHEIER, H.K.:In Search of the Nonprofit Sector.In The Question of Definitions. 2/1992.

STEJSKAL, Jan. Ekonomika neziskové organizace. 1. vyd. Praha : Junák – svaz skautů a skautek ČR, 2010. 272 s. ISBN 978-80-86825-55-7.