Memory of the World

Soubor:Logo Memory of the World.gif

Oficiální logo projektu Memory of the World

Autor: Alžběta Lukšů

Klíčová slova: dokumentární dědictví, digitalizace, ochrana, zpřístupňování

Synonyma: -

Související pojmy:

nadřazené: UNESCO, OSN, kulturní dědictví

podřazené: Registr Paměť světa, Cena Jikji

Charakteristika projektu

Memory of the World (česky: Paměť světa) je program Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), jehož cílem je uchování a zpřístupnění hodnotných archivních a knihovních fondů.

Program byl zahájen v roce 1992. Prvotním impulzem bylo rostoucí povědomí o vážnosti situace v oblasti uchovávání a přístupu k dokumentárnímu dědictví v různých částech světa. Významné sbírky dokumentů jsou ohroženy znehodnocení či úplným zničením v důsledku válečných událostí, nelegálního obchodování, nevhodného skladování či nedostatku financí pro jejich uchovávání v odpovídajících podmínkách[1].

Vrcholným orgánem zodpovědným za plánování a implementaci programu je Mezinárodní poradní komise (International Advisory Committee – IAC) sestávající ze 14 členů jmenovaných generálním ředitelem UNESCO. Řádná zasedání IAC se konají ve dvouletých intervalech. IAC zodpovídá za politiku a strategii projektu obecně, monitoruje celkový postup projektu, řídí práci podvýborů (Subkomise pro technologii, Subkomise pro marketing a Subkomise pro Registr), schvaluje zařazování sbírek do Registru Paměť světa. Součástí struktury projektu jsou také regionální a národní komise.

Cíle projektu

Deklarovaným posláním projektu je[2]:

• podpora uchovávání světového dokumentárního dědictví, a to jak formou přímé praktické pomoci, tak i formou poradenství, vzdělávání či zprostředkování sponzorské pomoci,

• podpora všeobecného přístupu k dokumentárnímu dědictví, tj. snaha o zpřístupnění digitalizovaných kopií a katalogů na Internetu, publikování a distribuce knih, CD, DVD a dalších produktů v co možná nejširším rámci respektujícím ovšem platná legislativní a jiná omezení,

• zvyšování povědomí o existenci a významu dokumentárního dědictví v celosvětovém měřítku.

Strategie projektu

V programu je definováno pět klíčových strategií uplatňovaných pro dosažení cílů programu[3]:

• Identifikace dokumentárního dědictví (identifikace dokumentu světového významu a jeho zařazení do Registru).
• Zvyšování povědomí o významu dokumentárního dědictví a potřebě jeho uchování a zajištění přístupu k němu.
• Ochrana (podpora při zajišťování ochrany dokumentů zařazených do Registru).
• Přístup (podpora při zavádění nových technologií rozšiřujících možnosti přístupu k dokumentům..
• Struktury, prestiž a vztahy (další rozvoj struktury programu ve spolupráci s nevládními organizacemi a národními komisemi).

Registr Paměť světa (Memory of the World Register)

Slavná tapiserie z Bayeux zobrazující vítězné anglické tažení Viléma Dobyvatele v letech 1064-66 byla do Registru Paměť světa zapsána v roce 2007.

Registr Paměť světa založený v roce 1995 je souborem nejhodnotnějších dokumentů různých typů: obsahuje rukopisy, prvotisky, archiválie, mapy, audiovizuální materiály, záznamy ústních tradic apod.

Pro zařazení dokumentu do Registru jsou posuzována tato kritéria[3]:

• Autenticita
• Unikátnost a nenahraditelnost
• Světový význam z hlediska času, místa, společenského a kulturního kontextu, námětu či tématu, formy a stylu
• Vzácnost
• Integrita
• Ohrožení
• Existence plánu pro zacházení s dokumentem

Od roku 2007 jsou součástí Registru dvě kolekce dokumentů z České republiky - kolekce ruských, ukrajinských a běloruských emigrantských periodik z let 1918-1945 a kolekce středověkých rukopisů z období české reformace.

Cena UNESCO/Jikji Paměť světa (UNESCO/Jikji Memory of the World Prize)

Kniha Jikji

Cena Jikji je v rámci projektu Paměť světa udílena od roku 2005 jednotlivcům či organizacím, které významným způsobem přispěly k uchování a zpřístupnění dokumentárního dědictví[4].

Cena má být připomínkou zápisu knihy Jikji (celým názvem Baegun hwasang chorok buljo jikji simche yojeol) do Registru Paměť světa. Jedná se o korejskou antologii zen buddhistických autorů ze 14. století a zároveň nejstarší dosud existující knihu vytištěnou technikou pohyblivých kovových liter[5].

Prvním laureátem ceny Jikji se stala Národní knihovna České republiky, a to za podíl na vytvoření pilotního CD-ROM programu Paměť světa, projekty Memoria, Kramerius, Manuscriptorium [6].

Další laureáti ceny Jikji:

• 2007: Phonogrammarchiv
• 2009: Malajsijský národní archiv

Použité zdroje

1. Memory of the World: Programme Background [online]. c1995-2009. Updated 29-12-2008 13:59. [cit. 2010-03-28]. Dostupné z:<http://portal.unesco.org/ci/en/ev.php-URL_ID=23929&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html>
2. Memory of the World: Programme Objectives [online]. c1995-2009. Updated 31-07-2007 14:22. [cit. 2010-03-28]. Dostupné z:<http://portal.unesco.org/ci/en/ev.php-URL_ID=23928&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html>
3. Edmondson, R. Memory of the World: General Guidelines to Safeguard Documentary Heritage. Revised Edition 2002. Paris: UNESCO, 2002. Dostupné z:<http://unesdoc.unesco.org/images/0012/001256/125637e.pdf>
4. UNESCO/Jikji Memory of the World Prize [online]. c1995-2009. Updated 16-02-2009 15:32.[cit. 2010-03-28]. Dostupné z: <http://portal.unesco.org/ci/en/ev.php-URL_ID=16051&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html
5. JIKJI Pavilion [online]. c1999. [cit. 2010-03-28]. Dostupné z:<http://www.jikjiworld.net/content/english/jikji/main.jsp>
6. http://portal.unesco.org/ci/en/ev.php-URL_ID=24055&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html