MP3: Porovnání verzí
m |
m |
||
| Řádek 19: | Řádek 19: | ||
==Význam== | ==Význam== | ||
| − | Počínaje rokem 1994 se MP3 formát začíná prosazovat jako internetový [[standard]] pro sdílení a distribuci hudby. K masivnímu rozšíření [[zvukového kodeku]] MP3 dochází s vydáním velmi populárního hudebního přehrávače [[WinAmp]] firmou Nullsoft v roce 1997. Dalším milníkem je vydání prvního [[MP3 přehrávače]], po němž následuje vlna obdobných přístrojů mnoha značek, které z trhu postupně vytlačují [[walkmany]] a [[CD přehrávače]].<ref>ŠEBESTA, Ondřej; MORKES, David. MP3 a vše o něm. 1. vyd. Praha : Grada, 2001. 111 s. ISBN 80-247-0013-1.</ref> | + | Počínaje rokem 1994 se MP3 formát začíná prosazovat jako internetový [[standard]] pro sdílení a distribuci hudby. K masivnímu rozšíření [[zvukového kodeku]] MP3 dochází s vydáním velmi populárního hudebního přehrávače [[WinAmp]] firmou Nullsoft v roce 1997. Dalším milníkem je vydání prvního [[MP3 přehrávače]], po němž následuje vlna obdobných přístrojů mnoha značek, které z trhu postupně vytlačují [[walkmany]] a [[CD přehrávače]].<ref name=MP3>ŠEBESTA, Ondřej; MORKES, David. MP3 a vše o něm. 1. vyd. Praha : Grada, 2001. 111 s. ISBN 80-247-0013-1.</ref> |
==Autorská práva== | ==Autorská práva== | ||
| − | Malá velikost MP3 souborů a snadný postup jejich vytváření z běžných zvukových CD umožnila sdílení hudebního obsahu na [[internetu]] v dosud nebývalém rozsahu. Jako reakce na tuto vlnu přichází síť v roce 1999 [[Napster]], první velká [[P2P]] zaměřená na sdílení MP3 souborů.<ref>Napster. BUSINESSWEEK ONLINE [online]. AUGUST 14, 2000, AUGUST 14, 2000, [cit. 2011-04-03]. Dostupný z WWW: <http://www.businessweek.com/2000/00_33/b3694003.htm>.</ref> Začíná docházet k masivnímu porušování autorských práv ze strany uživatelů, kteří protiprávně sdílejí hudbu na internetu. Reakce většiny nahrávacích společností vede ke snaze takovému jednání zabránit využitím právních i technických prostředků. Síť Napster musí na základě soudního rozhodnutí ukončit svou činnost, nahrávací společnosti vytvářejí technické ochrany souhrnně označované pojmem [[DRM]] (Digital Rights Management). | + | Malá velikost MP3 souborů a snadný postup jejich vytváření z běžných zvukových CD umožnila sdílení hudebního obsahu na [[internetu]] v dosud nebývalém rozsahu. Jako reakce na tuto vlnu přichází síť v roce 1999 [[Napster]], první velká [[P2P]] zaměřená na sdílení MP3 souborů.<ref>Napster. BUSINESSWEEK ONLINE [online]. AUGUST 14, 2000, AUGUST 14, 2000, [cit. 2011-04-03]. Dostupný z WWW: <http://www.businessweek.com/2000/00_33/b3694003.htm>.</ref> Začíná docházet k masivnímu porušování autorských práv ze strany uživatelů, kteří protiprávně sdílejí hudbu na internetu. Reakce většiny nahrávacích společností vede ke snaze takovému jednání zabránit využitím právních i technických prostředků. Síť Napster musí na základě soudního rozhodnutí ukončit svou činnost, nahrávací společnosti vytvářejí technické ochrany souhrnně označované pojmem [[DRM]] (Digital Rights Management).<ref name=MP3> |
==Licence== | ==Licence== | ||
Verze z 3. 4. 2011, 14:58
Autor: Emil Budín
Klíčová slova: audio formát, zvukový kodek, ztrátová komprese, OCF, PXFM, Fraunhofer Institute, datový tok (bit rate), [vzorkovací frekvence]] (sample rates),
Synonyma: MPEG-1 Audio Layer III, MPEG-2 Audio Layer III
Související pojmy: bezztrátová komprese, MP3 přehrávač, WinAmp, Napster, DRM, open-source, WMA, Vorbis, FLAC]]
nadřazené - audio formát, zvukový kodek, ztrátová komprese, zvuk, hudba, standardy
podřazené - ---
Základní charakteristika
Formát MP3 (označovaný též jako MPEG-1 nebo MPEG-2 Audio Layer III) je jeden z nejznámějších a nejrozšířenějších digitálních zvukových kodeků současnosti. Je podporován širokou řadou zařízení a software napříč platformami. Pro ukládání zvukových dat využívá ztrátovou kompresi. V operačních systémech pro tento formát vyhrazena přípona mp3. Vzhledem k nízké velikosti souborů MP3 se široce využívá pro šíření hudebního obsahu v prostředí internetu.
Historie
Formát MP3 vychází z kodeků OCF (Optimum Coding in the Frequency Domain) a PXFM (Perceptual Transform Coding). Na vývoji formátu MP3 pracoval především německý vědecký tým pod vedením Karlheinze Brandenburga, ředitele Fraunhofer Institute v Ilmenau. První verze standardu MP3 byla publikována v roce 1993 pod názvem MPEG-1 Audio Layer III. Vylepšená verze kodeku označená MPEG-2 Audio Layer III byla veřejnosti představena v roce 1995.[1] Oproti předchozí verzi nabízela širší výběr hodnot datového toku (bit rates) a vzorkovacích frekvencí (sample rates). Rozšiřovala také původní verzi o možnost kódování pro více než dva kanály s maximem 5.1 (tzn. pět širokospektrálních kanálů a jeden doplňkový nízkofrekvenční kanál).[2] Poslední existující verzí kodeku MP3 je MPEG-2.5 Audio Layer III. Vylepšuje kodek MP3 pro práci při velmi nízkých hodnotách datového toku (bit rates) a přidává další vzorkovací frekvence (8 kHz, 11.025 kHz and 12 kHz). Tato verze však nikdy neprošla schvalovacím procesem pro standardizaci.[3]
Význam
Počínaje rokem 1994 se MP3 formát začíná prosazovat jako internetový standard pro sdílení a distribuci hudby. K masivnímu rozšíření zvukového kodeku MP3 dochází s vydáním velmi populárního hudebního přehrávače WinAmp firmou Nullsoft v roce 1997. Dalším milníkem je vydání prvního MP3 přehrávače, po němž následuje vlna obdobných přístrojů mnoha značek, které z trhu postupně vytlačují walkmany a CD přehrávače.[4]
Autorská práva
Malá velikost MP3 souborů a snadný postup jejich vytváření z běžných zvukových CD umožnila sdílení hudebního obsahu na internetu v dosud nebývalém rozsahu. Jako reakce na tuto vlnu přichází síť v roce 1999 Napster, první velká P2P zaměřená na sdílení MP3 souborů.[5] Začíná docházet k masivnímu porušování autorských práv ze strany uživatelů, kteří protiprávně sdílejí hudbu na internetu. Reakce většiny nahrávacích společností vede ke snaze takovému jednání zabránit využitím právních i technických prostředků. Síť Napster musí na základě soudního rozhodnutí ukončit svou činnost, nahrávací společnosti vytvářejí technické ochrany souhrnně označované pojmem DRM (Digital Rights Management).Chybná citace: Chybí ukončovací </ref> k tagu <ref>
Alternativní kodeky
Existuje celá řada alternativních kodeků k MP3, ať už pracujících se ztrátovou či bezztrátovou kompresí. Mezi nejznámější patří kodek patentovaný firmou Microsoft - WMA (Windows Media Audio). Můžeme však využít i open-source kodeky, např. Vorbis vyvíjený sdružením Xiph.Org Foundation[6] nebo FLAC, který je zástupcem bezztrátové komprese.[7]
Použitá literatura
- ↑ Fraunhofer IIS [online]. 2007 [cit. 2011-04-03]. The mp3 History. Dostupné z WWW: <http://www.iis.fraunhofer.de/en/bf/amm/diemp3geschichte/zeitleiste/>.
- ↑ INTERNATIONAL ORGANISATION FOR STANDARDISATION [online]. 02 April 1993 [cit. 2011-04-03]. ISO/IEC JTC1/SC29/WG11 N0389. Dostupné z WWW: <http://mpeg.chiariglione.org/meetings/sydney93/sydney_press.htm>.
- ↑ Frequently Asked Questions about MP3 [online]. 2008 [cit. 2011-04-03]. Fraunhofer IIS. Dostupné z WWW: <http://web.archive.org/web/20080124200925/http://www.iis.fraunhofer.de/EN/bf/amm/projects/mp3/index.jsp>.
- ↑ ŠEBESTA, Ondřej; MORKES, David. MP3 a vše o něm. 1. vyd. Praha : Grada, 2001. 111 s. ISBN 80-247-0013-1.
- ↑ Napster. BUSINESSWEEK ONLINE [online]. AUGUST 14, 2000, AUGUST 14, 2000, [cit. 2011-04-03]. Dostupný z WWW: <http://www.businessweek.com/2000/00_33/b3694003.htm>.
- ↑ Vorbis.com [online]. 1994, 2008 [cit. 2011-04-03]. Dostupné z WWW: <http://www.vorbis.com/>.
- ↑ COALSON, Josh. FLAC [online]. 2000, 2008 [cit. 2011-04-03]. Dostupné z WWW: <http://flac.sourceforge.net/index.html>.
