Herbert Van de Sompel: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | {{Infobox Vědec | + | {{Infobox Vědec|jmeno = Herbert Van de Sompel[[Soubor:Herbert_Van_de_Sompel.jpg]]|datum_narozeni = 20. březnac 1957|misto_narozeni = Gent, Belgie|datum_umrti = -|misto_umrti = -|duvod_umrti = - |rodina = ženatý|pobyt = - |obcanstvi = belgické|skola = Univerzita v Gentu|pracoviste = Národní laboratoře Los Alamos |znamy_diky = -|oceneni = -}} |
| − | |jmeno = Herbert Van de Sompel | ||
| − | [[Soubor:Herbert_Van_de_Sompel.jpg]] | ||
| − | |datum_narozeni = 20. březnac 1957 | ||
| − | |misto_narozeni = Gent, Belgie | ||
| − | |datum_umrti = - | ||
| − | |misto_umrti = - | ||
| − | |duvod_umrti = - | ||
| − | |rodina = ženatý | ||
| − | |pobyt = - | ||
| − | |obcanstvi = belgické | ||
| − | |skola = Univerzita v Gentu | ||
| − | |pracoviste = | ||
| − | |znamy_diky = - | ||
| − | |oceneni = - | ||
| − | }} | ||
Herbert Van de Sompel (20. 3. 1957 v Ghentu) je belgický knihovník a informatik. Absolvoval univerzitu v Ghentu, kde několik let působil v univerzitní knihovně jako vedoucí oddělení automatizace. Je známý především díky svým aktivitám v rozvoji Open Archives Initiative (OAI) či standardům OpenURL. Momentálně pracuje na svém projektu Memento v Národních laboratořích Los Alamos. | Herbert Van de Sompel (20. 3. 1957 v Ghentu) je belgický knihovník a informatik. Absolvoval univerzitu v Ghentu, kde několik let působil v univerzitní knihovně jako vedoucí oddělení automatizace. Je známý především díky svým aktivitám v rozvoji Open Archives Initiative (OAI) či standardům OpenURL. Momentálně pracuje na svém projektu Memento v Národních laboratořích Los Alamos. | ||
| − | + | == Vzdělání == | |
| − | |||
| − | |||
| − | + | Herbert Van de Sompel navštěvoval základní školu v německém městě Arnsberg, kam se jeho rodina přestěhovala, když mu bylo pět let. Během dospívání se s rodinou vrátil zpět do Belgie, kde dokončil střední vzdělání a nastoupil na univerzitu. Zde získal dva magisterské tituly. Studoval matematiku a informatiku. Později získal i titul Ph.D. v oboru komunikační technologie. | |
| − | + | ||
| − | + | == Zaměstnání == | |
| − | + | ||
| + | Do svého prvního zaměstnání nastoupil na své domovské univerzitě. Byl jím post vedoucího oddělení automatizace ve zdejší univerzitní knihovně. Na tuto pozici byl vybrán především z důvodu zaměření své diplomové práce, která se zabývala meziknihovními výpůjčkami a jejich zapsání do programu, který byl tehdy napsán v programovacím jazyce Pascal. Po mnoho let byl jediným zaměstnancem pracujícím v rámci oddělení automatizace. Na této pozici strávil 17 let. Během této doby si vytvořil mezinárodní kontakty mezi knihovníky věnující se automatizaci. Práce v knihovně ho uchvátila a často si zahrával s myšlenkou volného přístupu k digitálním dokumentům. | ||
| + | |||
| + | V roce 1998 přestala být tato pozice naplňující a Herbert se rozhodl rozšířit si své vzdělání. Zažádal si o grant Nadaci belgických vědců, který mu umožnil roční přerušení zaměstnání a přihlásil se k doktorskému studiu. Šest měsíců strávil ve výzkumné knihovně Národních laboratoří v Los Alamos, kde byl jeho pobyt hrazen grantem Rady knihovnických a informačních výzkumů. Pracoval zde na dvou projektech. První z nich, který se nakonec stal tématem jeho závěrečné výzkumné práce, se věnoval kontextovému a dynamickému propojování informačních zdrojů. Tento projekt byl komercionalizován a myšlenka propojování zdrojů byla v praxi zavedena do školství. Druhý projekt se věnoval preprintům a vychází z něj Iniciativa otevřených archivů. | ||
| + | |||
| + | Na přelomu roku 2000 a 2001 navštívil asistenta profesora Kabinetu informatiky na Cornellově univerzitě. Zde byl součástí výzkumné skupiny digitální knihovny. Poté se přestěhoval do Londýna, kde pracoval jako ředitel oddělení Elektronické strategie a programování v Národní knihovně Velké Británie. Po velmi krátkém čase toto pracoviště opustil a vrátil se zpět do USA, kde přijal pozici vědce ve výzkumné knihovně v Národních laboratořích Los Alamos. Zde setrval doteď. | ||
| + | |||
| + | == Publikační činnost == | ||
| − | |||
Herbert Van de Sompel pravidelně publikuje odborné články a jako přednášející vystupuje na konferencích. Vzhledem k objemné publikační činnosti zde předkládáme pouze nejnovější články napsané za poslední tři roky. Kompletní bibliografie je přístupná [http://public.lanl.gov/herbertv/papers/ zde]. | Herbert Van de Sompel pravidelně publikuje odborné články a jako přednášející vystupuje na konferencích. Vzhledem k objemné publikační činnosti zde předkládáme pouze nejnovější články napsané za poslední tři roky. Kompletní bibliografie je přístupná [http://public.lanl.gov/herbertv/papers/ zde]. | ||
| − | + | == Literatura == | |
{{DEFAULTSORT:Sompel, Herbert Van de}} | {{DEFAULTSORT:Sompel, Herbert Van de}} | ||
| − | [[ | + | |
| + | <br/>[[Category:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví|Významné_osobnosti_informačních_studií_a_knihovnictví]] <br/> <br/> | ||
Verze z 15. 5. 2016, 19:15
Herbert Van de Sompel
| |
|---|---|
Gent, Belgie | |
| Datum a místo úmrtí |
- - |
| - | |
| ženatý | |
| - | |
| belgické | |
| Vzdělání | Univerzita v Gentu |
| Pracoviště | Národní laboratoře Los Alamos |
| - | |
| Známý pro | - |
Herbert Van de Sompel (20. 3. 1957 v Ghentu) je belgický knihovník a informatik. Absolvoval univerzitu v Ghentu, kde několik let působil v univerzitní knihovně jako vedoucí oddělení automatizace. Je známý především díky svým aktivitám v rozvoji Open Archives Initiative (OAI) či standardům OpenURL. Momentálně pracuje na svém projektu Memento v Národních laboratořích Los Alamos.
Vzdělání
Herbert Van de Sompel navštěvoval základní školu v německém městě Arnsberg, kam se jeho rodina přestěhovala, když mu bylo pět let. Během dospívání se s rodinou vrátil zpět do Belgie, kde dokončil střední vzdělání a nastoupil na univerzitu. Zde získal dva magisterské tituly. Studoval matematiku a informatiku. Později získal i titul Ph.D. v oboru komunikační technologie.
Zaměstnání
Do svého prvního zaměstnání nastoupil na své domovské univerzitě. Byl jím post vedoucího oddělení automatizace ve zdejší univerzitní knihovně. Na tuto pozici byl vybrán především z důvodu zaměření své diplomové práce, která se zabývala meziknihovními výpůjčkami a jejich zapsání do programu, který byl tehdy napsán v programovacím jazyce Pascal. Po mnoho let byl jediným zaměstnancem pracujícím v rámci oddělení automatizace. Na této pozici strávil 17 let. Během této doby si vytvořil mezinárodní kontakty mezi knihovníky věnující se automatizaci. Práce v knihovně ho uchvátila a často si zahrával s myšlenkou volného přístupu k digitálním dokumentům.
V roce 1998 přestala být tato pozice naplňující a Herbert se rozhodl rozšířit si své vzdělání. Zažádal si o grant Nadaci belgických vědců, který mu umožnil roční přerušení zaměstnání a přihlásil se k doktorskému studiu. Šest měsíců strávil ve výzkumné knihovně Národních laboratoří v Los Alamos, kde byl jeho pobyt hrazen grantem Rady knihovnických a informačních výzkumů. Pracoval zde na dvou projektech. První z nich, který se nakonec stal tématem jeho závěrečné výzkumné práce, se věnoval kontextovému a dynamickému propojování informačních zdrojů. Tento projekt byl komercionalizován a myšlenka propojování zdrojů byla v praxi zavedena do školství. Druhý projekt se věnoval preprintům a vychází z něj Iniciativa otevřených archivů.
Na přelomu roku 2000 a 2001 navštívil asistenta profesora Kabinetu informatiky na Cornellově univerzitě. Zde byl součástí výzkumné skupiny digitální knihovny. Poté se přestěhoval do Londýna, kde pracoval jako ředitel oddělení Elektronické strategie a programování v Národní knihovně Velké Británie. Po velmi krátkém čase toto pracoviště opustil a vrátil se zpět do USA, kde přijal pozici vědce ve výzkumné knihovně v Národních laboratořích Los Alamos. Zde setrval doteď.
Publikační činnost
Herbert Van de Sompel pravidelně publikuje odborné články a jako přednášející vystupuje na konferencích. Vzhledem k objemné publikační činnosti zde předkládáme pouze nejnovější články napsané za poslední tři roky. Kompletní bibliografie je přístupná zde.
Literatura
