Herbert Van de Sompel: Porovnání verzí
(Vzdělání) |
(Zaměstnání I.) |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
Herbert Van de Sompel získal magisterský titul na Univerzitě v Ghentu, kde studoval matematiku a informatiku. Zde později získal i titul Ph.D. v oboru komunikační technologie.</p> | Herbert Van de Sompel získal magisterský titul na Univerzitě v Ghentu, kde studoval matematiku a informatiku. Zde později získal i titul Ph.D. v oboru komunikační technologie.</p> | ||
| − | + | <h1>Zaměstnání</h1> | |
| + | <p>Do svého prvního zaměstnání nastoupil na své domovské univerzitě. Byl jím post vedoucího oddělení automatizace ve zdejší univerzitní knihovně. Na tuto pozici byl vybrán především z důvodu zaměření své diplomové práce, která se zabývala meziknihovními výpůjčkami a jejich zapsání do programu, který byl tehdy napsán v programovacím jazyce Pascal. Po mnoho let byl jediným zaměstnancem pracujícím v rámci oddělení automatizace. Na této pozici strávil 17 let. Během této doby si vytvořil mezinárodní kontakty mezi knihovníky věnující se automatizaci. Práce v knihovně ho uchvátila a často si zahrával s myšlenkou volného přístupu k digitálním dokumentům.</p> | ||
| + | <p>V roce 1998 přestala být tato pozice naplňující a Herbert se rozhodl rozšířit si své vzdělání. Zažádal si o grant Nadaci belgických vědců, který mu umožnil roční přerušení zaměstnání a přihlásil se k doktorskému studiu. Šest měsíců strávil ve výzkumné knihovně Národních laboratoří v Los Alamos, kde byl jeho pobyt hrazen grantem Rady knihovnických a informačních výzkumů. Pracoval zde na dvou projektech. První z nich, který se nakonec stal tématem jeho závěrečné výzkumné práce, se věnoval kontextovému a dynamickému propojování informačních zdrojů. Tento projekt byl komercionalizován a myšlenka propojování zdrojů byla v praxi zavedena do školství. Druhý projekt se věnoval preprintům a vychází z něj Iniciativa otevřených archivů.</p> | ||
{{DEFAULTSORT:Sompel, Herbert Van de}} | {{DEFAULTSORT:Sompel, Herbert Van de}} | ||
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]] | [[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]] | ||
Verze z 14. 5. 2016, 16:39
Herbert Van de Sompel (20. 3. 1957 v Ghentu) je belgický knihovník a informatik. Absolvoval univerzitu v Ghentu, kde několik let působil v univerzitní knihovně jako vedoucí oddělení automatizace. Momentálně pracuje na svém projektu Memento ve vědecké laboratoři v Los Alamos.
Vzdělání
Herbert Van de Sompel navštěvoval základní školu v německém městě Arnsberg, kam se jeho rodina přestěhovala, když mu bylo pět let. Během dopsívání se s rodinou vrátil zpět do Belgie, kde dokončil střední vzdělání a nastoupil na univerzitu. Herbert Van de Sompel získal magisterský titul na Univerzitě v Ghentu, kde studoval matematiku a informatiku. Zde později získal i titul Ph.D. v oboru komunikační technologie.
Zaměstnání
Do svého prvního zaměstnání nastoupil na své domovské univerzitě. Byl jím post vedoucího oddělení automatizace ve zdejší univerzitní knihovně. Na tuto pozici byl vybrán především z důvodu zaměření své diplomové práce, která se zabývala meziknihovními výpůjčkami a jejich zapsání do programu, který byl tehdy napsán v programovacím jazyce Pascal. Po mnoho let byl jediným zaměstnancem pracujícím v rámci oddělení automatizace. Na této pozici strávil 17 let. Během této doby si vytvořil mezinárodní kontakty mezi knihovníky věnující se automatizaci. Práce v knihovně ho uchvátila a často si zahrával s myšlenkou volného přístupu k digitálním dokumentům.
V roce 1998 přestala být tato pozice naplňující a Herbert se rozhodl rozšířit si své vzdělání. Zažádal si o grant Nadaci belgických vědců, který mu umožnil roční přerušení zaměstnání a přihlásil se k doktorskému studiu. Šest měsíců strávil ve výzkumné knihovně Národních laboratoří v Los Alamos, kde byl jeho pobyt hrazen grantem Rady knihovnických a informačních výzkumů. Pracoval zde na dvou projektech. První z nich, který se nakonec stal tématem jeho závěrečné výzkumné práce, se věnoval kontextovému a dynamickému propojování informačních zdrojů. Tento projekt byl komercionalizován a myšlenka propojování zdrojů byla v praxi zavedena do školství. Druhý projekt se věnoval preprintům a vychází z něj Iniciativa otevřených archivů.
