Zákon o platebním styku (284/2009 Sb.)

Autor: Eva Neureiterová

Klíčová slova: platební styk, bezhotovostní styk, platba, podnikající osoba, právnická osoba, Česká národní banka, bankovní služby

Související pojmy:

nadřazené – Parlament České republiky, Česká národní banka, právní řád, státní dozor, státní dohled, Evropská unie, legislativa, Zákon o bankách

podřazené – příkaz k úhradě, úvěrový styk, kontokorentní účet, kontokorentní úvěr, správní přestupek, správní delikt, M-banking, E-banking, on-line banking, tuzemská platba, mezinárodní platba

Obecné informace

Zákon o platebním styku má číslo 284/2009 Sb., byl schválen Parlamentem České republiky dne 22. 7. 2009 a účinnost nabyl vyhlášením ve Sbírce zákonů dne 1. 11. 2009.

Zákon se zabývá úpravou platebních vztahů, zúčtovacím a úvěrovým stykem, správními přestupky a delikty, Českou národní bankou, pokutami, státním dozorem a dohledem a administrativním dohledem nad platebním stykem.

Souvislost bezhotovostního styku s jinými formami úhrady, kterými se Zákon nezabývá

Platby nemusí probíhat pouze bezhotovostním stykem v rámci CERTIS systému, ale také hotovostními platbami nebo vklady hotovosti na účet. Bezhotovostní platební styk s hotovostním souvisí jen, pokud je závazek v hotovosti uhrazen z části a doplatek se realizuje bankovním převodem.

Dále se Zákon nezabývá vzájemnými zápočty pohledávek a závazků mezi dvěma subjekty, protože tyto se provádějí jen na základě písemné či ústní dohody, kdy se pohledávka a závazek ve stejné výši administrativně poníží. K platebnímu styku v tomto případě pak dochází v případě, že je rozdíl pohledávky nebo závazku proplácen pomocí bankovních převodů.

Bezhotovostní platební styk

Bezhotovostní styk pomocí mezibankovních převodů. Za tímto účelem mají podnikatelské subjekty nejčastěji zřízeny běžné účty, to znamená účty vztahující se k jejich podnikatelské činnosti. Fyzické osoby však někdy využívají k platbám souvisejícím s jejich podnikáním i bankovní účty, jejichž majiteli jsou coby soukromé, nepodnikatelské.

Bezhotovostní styk může probíhat mezi soukromými účty, mezi soukromým a podnikatelským účtem, dále do styku mohou být zapojeny i jiné účty - termínované, spořící, úvěrové. A to vše v různých měnách, z nichž nejčastěji se v České republice jedná o české koruny, eura nebo dolary. Za zvláštní zmínku stojí kontokorentní úvěry, to znamená, že podnikatel může čerpat finanční prostředky na svém účtu až do záporného zůstatku a automaticky se mu při poklesu pod nulový stav účtu počítají přečerpané prostředky jako úvěr. Kontokorentní úvěr má předem sjednaný maximální limit, který lze dohodou s bankou měnit.

Obsah Zákona o platebním styku

Zákon je rozčleněn do šesti částí.

Část I obsahuje Obecná ustanovení, která vymezují předmět, který zákon upravuje, používané pojmy, platební službu a elektronické peníze.

Část II se zabývá osobami, které mají oprávnění poskytovat platební služby a vydávat elektronické peníze, což jsou zpravidla právnické osoby, ale jako poskytovatel platebních služeb malého rozsahu může být i osoba fyzická.

Část III se zabývá se tím, co jsou platební systémy, kdo k nim má mít přístup a čím se řídí jejich provozování a provozovatel.

Část IV obsahuje práva a povinnosti při poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz. Tato část je tou částí, se kterou běžný uživatel bankovních služeb nejvíce přichází do styku. Zabývá se totiž smlouvami o bankovních službách, samotnými bankovními službami, úplatami za ně, informacemi k jednotlivým službám, které informace musí uživatel bankovních služeb poskytovateli poskytnout a které musí naopak uživatel od poskytovatele dostat. Dále jakým způsobem budou jednotlivé bankovní služby probíhat - jakou formou, v jakých termínech, jak se budou řešit případné chyby v transakcích a co vyplývá z nedodržení podmínek.

Část V se zabývá Správními delikty - tedy jednáním v rozporu se smluvními podmínkami. Vymezuje je a stanovuje postihy.

Část VI vymezuje Dohled nad dodržováním povinností poskytovatelů služeb, kterými se Zákon zabývá. Specifikuje způsoby realizace dohledu a stanovuje opatření k nápravě a ukládání pokuty.

Část VII obsahuje Ustanovení společná, přechodná a závěrečná, jejichž náplní jsou například organizační záležitosti České národní banky.

Použité zdroje

Dotazy k zákonu č. 284/2009 Sb. o platebním styku. Česká národní banka [online]. Praha, 2009 [cit. 2015-01-07]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/faq/dotazy_k_zakonu_c_284_2009.html

Zákon o platebním styku: Zákony. Portál veřejné správy: Zákony [online]. Praha, 2009 [cit. 2015-01-07]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=69225&nr=284~2F2009&rpp=15#local-content

Vybrané předpisy vztahující se k platebnímu styku. Česká národní banka: Platební styk [online]. Praha, 2009 [cit. 2015-01-07]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/pravni_predpisy/