Autoritní báze: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 5: Řádek 5:
 
Související pojmy: normativní záznam, standardizovaný záznam, soubory záznamů národních autoritních hesel, soubory (národních) autorit
 
Související pojmy: normativní záznam, standardizovaný záznam, soubory záznamů národních autoritních hesel, soubory (národních) autorit
  
Úvod
+
=== Úvod ===
Historie autoritní báze je dlouhá a stále se vyvíjí. „Budování souborů národních autorit je permanentní a vlastně nikdy nekončící proces.“   Autoritní bázi předcházela v knihovnách lístková kartotéka osobností a korporací. V průběhu 90. let byly kartotéky v rámci vývoje katalogizace a bibliografie převedeny formou digitalizace nebo přepisu do elektronické podoby. Digitalizace kartotéky byla realizována v rámci projektu Národní program retrospektivní konverze RETROKON ve spolupráci s firmou COMDAT.  
+
 
Další vývoj českého národního autoritního souboru je pevně spjat s projektem Kooperativní tvorba a využívání souboru národních autorit, který vznikl pomocí programu VISK9 – Kooperativní tvorba a užívání souborů autorit. Jeho cílem bylo zefektivnění budování národní autoritní databáze na principech sdílené katalogizace.
+
Historie autoritní báze je dlouhá a stále se vyvíjí. „Budování souborů národních autorit je permanentní a vlastně nikdy nekončící proces.“ [[#_ftn1|[1]]]  Autoritní bázi předcházela v knihovnách lístková kartotéka osobností a korporací.  V průběhu 90. let byly kartotéky v rámci vývoje katalogizace a bibliografie převedeny formou digitalizace nebo přepisu do elektronické podoby.  Digitalizace kartotéky byla realizována v rámci projektu Národní program retrospektivní konverze RETROKON ve spolupráci s firmou COMDAT.[[#_ftn2|[2]]]
V současné době pokračuje program VISK 9 na rozvoji Souborného katalogu CASLIN a souboru národních autorit (rok 2014).
+
 
 +
Další vývoj českého národního autoritního souboru je pevně spjat s projektem '''Kooperativní tvorba a využívání souboru národních autorit''', který vznikl pomocí  programu VISK9 – Kooperativní tvorba a užívání souborů autorit. '''''Jeho cílem bylo zefektivnění budování národní autoritní databáze na principech sdílené katalogizace'''''. [[#_ftn3|[3]]]
 +
 
 +
V současné době pokračuje program VISK 9 na rozvoji Souborného katalogu CASLIN a souboru národních autorit (rok 2014).
 +
 
 +
=== Historie ===
 +
 
 +
„Problematika autoritních souborů vychází ze zásad Mezinárodní konference o katalogizačních principech, která se konala v Paříži v roce 1961 a byla svým významem největší událostí v oblasti katalogizace ve druhé polovině 20. století a na její závěry navázalo mnoho projektů, včetně projektů budování národních autoritních souborů.“[[#_ftn4|[4]]]
 +
 
 +
Rezoluce IV obsahuje dnešní terminologii, návrh na tvorbu slovníků selekčního jazyka (souborů autorit) pro záhlaví jmenného záznamu: přehled jmen osob v jednotlivých zemích a způsob formalizace v záhlaví ve jmenných záznamech.[[#_ftn5|[5]]]
  
Historie
 
„Problematika autoritních souborů vychází ze zásad Mezinárodní konference o katalogizačních principech, která se konala v Paříži v roce 1961 a byla svým významem největší událostí v oblasti katalogizace ve druhé polovině 20. století a na její závěry navázalo mnoho projektů, včetně projektů budování národních autoritních souborů.“
 
Rezoluce IV obsahuje dnešní terminologii, návrh na tvorbu slovníků selekčního jazyka (souborů autorit) pro záhlaví jmenného záznamu: přehled jmen osob v jednotlivých zemích a způsob formalizace v záhlaví ve jmenných záznamech.
 
 
1961 – Mezinárodní konference o katalogizačních principech v Paříži
 
1961 – Mezinárodní konference o katalogizačních principech v Paříži
 +
 
1984 – Směrnice pro autoritní a odkazový záznam (vydala pracovní skupina IFLA pro mezinárodní autoritní systém)
 
1984 – Směrnice pro autoritní a odkazový záznam (vydala pracovní skupina IFLA pro mezinárodní autoritní systém)
 +
 
1996 - dokument Povinné datové prvky pro mezinárodní sdílení zdrojů autoritních záznamů (IFLA)
 
1996 - dokument Povinné datové prvky pro mezinárodní sdílení zdrojů autoritních záznamů (IFLA)
2001 – revize doporučení Směrnice pro autoritní záznamy a odkazy (Guidelines for authority records and references /GARR/) . Směrnice pro autoritní záznamy a odkazy (GARR) byla vynucene rychlým pokrokem v oblasti komunikačních technologií a výpočetní techniky.
+
 
2002 – zpřístupnění záznamů z oblasti věcného popisu v autoritní bázi NK ČR
+
2001 – revize doporučení Směrnice pro autoritní záznamy a odkazy (Guidelines for authority records and references /GARR/) . Směrnice pro autoritní záznamy a odkazy (GARR) byla vynucene rychlým pokrokem v oblasti komunikačních technologií a výpočetní techniky.
 +
 
 +
2002 – zpřístupnění záznamů z oblasti věcného popisu v autoritní bázi NK ČR
 +
<div><br/></div>

Verze z 3. 12. 2014, 08:12

Autor: Lenka Černá

Klíčová slova: autoritní entita, autoritní záznam, bibliografická entita

Související pojmy: normativní záznam, standardizovaný záznam, soubory záznamů národních autoritních hesel, soubory (národních) autorit

Úvod

Historie autoritní báze je dlouhá a stále se vyvíjí. „Budování souborů národních autorit je permanentní a vlastně nikdy nekončící proces.“ [1]  Autoritní bázi předcházela v knihovnách lístková kartotéka osobností a korporací.  V průběhu 90. let byly kartotéky v rámci vývoje katalogizace a bibliografie převedeny formou digitalizace nebo přepisu do elektronické podoby.  Digitalizace kartotéky byla realizována v rámci projektu Národní program retrospektivní konverze RETROKON ve spolupráci s firmou COMDAT.[2]

Další vývoj českého národního autoritního souboru je pevně spjat s projektem Kooperativní tvorba a využívání souboru národních autorit, který vznikl pomocí  programu VISK9 – Kooperativní tvorba a užívání souborů autorit. Jeho cílem bylo zefektivnění budování národní autoritní databáze na principech sdílené katalogizace. [3]

V současné době pokračuje program VISK 9 na rozvoji Souborného katalogu CASLIN a souboru národních autorit (rok 2014).

Historie

„Problematika autoritních souborů vychází ze zásad Mezinárodní konference o katalogizačních principech, která se konala v Paříži v roce 1961 a byla svým významem největší událostí v oblasti katalogizace ve druhé polovině 20. století a na její závěry navázalo mnoho projektů, včetně projektů budování národních autoritních souborů.“[4]

Rezoluce IV obsahuje dnešní terminologii, návrh na tvorbu slovníků selekčního jazyka (souborů autorit) pro záhlaví jmenného záznamu: přehled jmen osob v jednotlivých zemích a způsob formalizace v záhlaví ve jmenných záznamech.[5]

1961 – Mezinárodní konference o katalogizačních principech v Paříži

1984 – Směrnice pro autoritní a odkazový záznam (vydala pracovní skupina IFLA pro mezinárodní autoritní systém)

1996 - dokument Povinné datové prvky pro mezinárodní sdílení zdrojů autoritních záznamů (IFLA)

2001 – revize doporučení Směrnice pro autoritní záznamy a odkazy (Guidelines for authority records and references /GARR/) . Směrnice pro autoritní záznamy a odkazy (GARR) byla vynucene rychlým pokrokem v oblasti komunikačních technologií a výpočetní techniky.

2002 – zpřístupnění záznamů z oblasti věcného popisu v autoritní bázi NK ČR