Kreativní průmysl: Porovnání verzí
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
| − | == <span style="font-size:large;"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Kreativní průmysl (Creative | + | == <span style="font-size:large;"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Kreativní průmysl (Creative Industry)</span></span> == |
''„Kreativní průmysl je odvětví podnikání, na němž se významnou měrou podílí kreativní pracovníci, jejichž výstupy jsou silně závislé na nových nápadech, uměleckém ztvárnění, výzkumu a neustálých inovacích“''<ref name="kniha2">KLOUDOVÁ, Jitka. Kreativní ekonomika : Trendy, výzvy, příležitosti. Praha : Grada Publishing, 2010.</ref>. | ''„Kreativní průmysl je odvětví podnikání, na němž se významnou měrou podílí kreativní pracovníci, jejichž výstupy jsou silně závislé na nových nápadech, uměleckém ztvárnění, výzkumu a neustálých inovacích“''<ref name="kniha2">KLOUDOVÁ, Jitka. Kreativní ekonomika : Trendy, výzvy, příležitosti. Praha : Grada Publishing, 2010.</ref>. | ||
| − | <span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Kreativní průmysl vznikl z konceptů kreativních měst a kreativních klastrů, které se rozšířily v první polovině 90. let v Británii a odtud do celého světa. Poprvé se termín kreativní průmysly objevily v Austrálii v roce 1994.<ref name="kniha1"/> Je jednou z mnoha modifikací kulturního průmyslu. </span>[[Kulturní průmysl]] <span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">je nedílnou součástí </span>[[Kreativní ekonomiky|kreativní ekonomiky]]<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">, také se ji říká „nová ekonomika“. Pro kreativní průmysl neexistuje jednotná definice. John Hartley, který je světově uznávaným odborníkem specializující se i na problematiku kreativních průmyslů poznamenává: „''K''</span>''reativní průmysly jsou termínem, který má původ spíše v historickém vývoji zkoumání daného fenoménu než v nějaké prvotní kategorizaci.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">“</span><ref name="kniha1">CIKÁNEK, Martin. Kreativní průmysly : příležitost pro novou ekonomiku. 1. vyd. Praha : Institut umění - Divadelní ústav, 2009. s. 29 </ref><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"> A proto chápání kreativních průmyslů se velmi liší v různých částech světa. <ref name="kniha2">_</ref> Podle Hartlyho největší rozdíl je mezi Evropou, kde kreativita je vázána na kulturní tradice, a v USA požadavky konzumentů řídí kreativitu. John Howkins, světově uznávaný odborník na kreativní ekonomiku považuje za ústřední pro definici kreativních průmyslů duševní vlastnictví.</span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span> | + | <span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">Kreativní průmysl vznikl z konceptů kreativních měst a kreativních klastrů, které se rozšířily v první polovině 90. let v Británii a odtud do celého světa. Poprvé se termín kreativní průmysly objevily v Austrálii v roce 1994.<ref name="kniha1">_</ref> Je jednou z mnoha modifikací kulturního průmyslu. </span>[[Kulturní průmysl]] <span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">je nedílnou součástí </span>[[Kreativní ekonomiky|kreativní ekonomiky]]<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">, také se ji říká „nová ekonomika“. Pro kreativní průmysl neexistuje jednotná definice. John Hartley, který je světově uznávaným odborníkem specializující se i na problematiku kreativních průmyslů poznamenává: „''K''</span>''reativní průmysly jsou termínem, který má původ spíše v historickém vývoji zkoumání daného fenoménu než v nějaké prvotní kategorizaci.''<span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;">“</span><ref name="kniha1">CIKÁNEK, Martin. Kreativní průmysly : příležitost pro novou ekonomiku. 1. vyd. Praha : Institut umění - Divadelní ústav, 2009. s. 29 </ref><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"> A proto chápání kreativních průmyslů se velmi liší v různých částech světa. <ref name="kniha2">_</ref> Podle Hartlyho největší rozdíl je mezi Evropou, kde kreativita je vázána na kulturní tradice, a v USA požadavky konzumentů řídí kreativitu. John Howkins, světově uznávaný odborník na kreativní ekonomiku považuje za ústřední pro definici kreativních průmyslů duševní vlastnictví.</span><span style="font-family: arial, helvetica, sans-serif; font-size: small;"></span> |
=== <span style="font-size:large;"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Kreativní město (Creative City)</span></span><br/> === | === <span style="font-size:large;"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Kreativní město (Creative City)</span></span><br/> === | ||
| Řádek 23: | Řádek 23: | ||
<span style="font-size:small;"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Takové kreativní město''„je místem, kde člověk rád žije, je zde kreativní prostředí, kulturní a sportovní vyžití, k čemuž silnou měrou přispívají místní úřady. Takové místo se vyznačuje otevřeností, tolerantností, kulturním zázemím, nekorupčním prostředím a vyšší koncentrací kreativních jedinců.“<ref name="kniha2"> ''Koncept kreativních měst vychází z myšlenek Charlesa Landryho, který se tímto zabývá již od 80. let minulého století. Kreativními městy či místy jsou místa stavící na vědeckém potenciálu, kulturním či kreativním předpokladu. </ref>''</span></span> | <span style="font-size:small;"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Takové kreativní město''„je místem, kde člověk rád žije, je zde kreativní prostředí, kulturní a sportovní vyžití, k čemuž silnou měrou přispívají místní úřady. Takové místo se vyznačuje otevřeností, tolerantností, kulturním zázemím, nekorupčním prostředím a vyšší koncentrací kreativních jedinců.“<ref name="kniha2"> ''Koncept kreativních měst vychází z myšlenek Charlesa Landryho, který se tímto zabývá již od 80. let minulého století. Kreativními městy či místy jsou místa stavící na vědeckém potenciálu, kulturním či kreativním předpokladu. </ref>''</span></span> | ||
| − | === <span style="font-size:large;"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Kreativní klastr (Creative | + | === <span style="font-size:large;"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Kreativní klastr (Creative Cluster)</span></span><br/> === |
<span style="font-size:small;"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Při rozpracování teorie podnikatelských klastrů bylo zjištěno, že společnosti podnikající ve stejných či podobných oborech se shlukují na jednom místě či okolo jednoho centra.<ref name="kniha1">_</ref> lastry většinou vznikají za účelem zvýšení efektivity.</span></span> | <span style="font-size:small;"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Při rozpracování teorie podnikatelských klastrů bylo zjištěno, že společnosti podnikající ve stejných či podobných oborech se shlukují na jednom místě či okolo jednoho centra.<ref name="kniha1">_</ref> lastry většinou vznikají za účelem zvýšení efektivity.</span></span> | ||
| Řádek 35: | Řádek 35: | ||
<span style="font-size:small;"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Od ostatních firem se odlišují vyšším podílem kreativních pracovníků na celkovém počtu pracovníků. Dalším znakem je prodej specifického produktu, který není primárně životně důležitý. Pracují s kreativní třídou, která potřebuje specifické pracovní prostředí.</span></span><ref name="kniha2">_</ref> | <span style="font-size:small;"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Od ostatních firem se odlišují vyšším podílem kreativních pracovníků na celkovém počtu pracovníků. Dalším znakem je prodej specifického produktu, který není primárně životně důležitý. Pracují s kreativní třídou, která potřebuje specifické pracovní prostředí.</span></span><ref name="kniha2">_</ref> | ||
| − | === <span style="font-size:large;"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Kreativní třída (Creative | + | === <span style="font-size:large;"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Kreativní třída (Creative Class)</span></span><br/> === |
<span style="font-size:small;"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[[Kreativní třída]] je, cituji: „P''racovní síla, jejímž hlavním pracovním nástrojem je tvořivost a kreativní myšlení, jež přináší nové podněty a nové pohledy a vytváří nové, inovované produkty.“ <ref name="kniha2">_</ref>''Dělí se na dvě skupiny dle [[Richarda Floridy]]a to na super kreativní jádro, které zahrnuje vědce, inženýry, spisovatele, architekty atd. Druhou skupinou jsou kreativní profesionálové, uplatňující své znalosti ke kreativním řešením problémů.''<ref name="kniha2">_</ref>''</span></span> | <span style="font-size:small;"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[[Kreativní třída]] je, cituji: „P''racovní síla, jejímž hlavním pracovním nástrojem je tvořivost a kreativní myšlení, jež přináší nové podněty a nové pohledy a vytváří nové, inovované produkty.“ <ref name="kniha2">_</ref>''Dělí se na dvě skupiny dle [[Richarda Floridy]]a to na super kreativní jádro, které zahrnuje vědce, inženýry, spisovatele, architekty atd. Druhou skupinou jsou kreativní profesionálové, uplatňující své znalosti ke kreativním řešením problémů.''<ref name="kniha2">_</ref>''</span></span> | ||
| − | === <span style="font-size:large;"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Kreativní sektor (Creative | + | === <span style="font-size:large;"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Kreativní sektor (Creative Sector)</span></span><br/> === |
<span style="font-size:small;"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[[Kreativní sektor]] je součást kreativní ekonomiky, a tudíž sem patří kreativní i kulturní průmysl. Ten může, ale i nemusí být založený pouze komerčně. Vytváří a podporuje kreativní produkty.<ref name="kniha2">_</ref> Dnes se významně podílí na světové produkci.</span></span> | <span style="font-size:small;"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">[[Kreativní sektor]] je součást kreativní ekonomiky, a tudíž sem patří kreativní i kulturní průmysl. Ten může, ale i nemusí být založený pouze komerčně. Vytváří a podporuje kreativní produkty.<ref name="kniha2">_</ref> Dnes se významně podílí na světové produkci.</span></span> | ||
| − | === <span style="font-size:large;"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Kreativní inkubátor (Creative | + | === <span style="font-size:large;"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Kreativní inkubátor (Creative Incubator)</span></span><br/> === |
| − | <span style="font-size:small;"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Kreativním inkubátorem je myšleno takové místo, které poskytuje kreativnímu jedinci všechno potřebné vybavení i prostory.<ref name="kniha2"/> Tento kreativní inkubátor se nachází i v bývalé [[Brněnské káznici]]. </span></span> | + | <span style="font-size:small;"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;">Kreativním inkubátorem je myšleno takové místo, které poskytuje kreativnímu jedinci všechno potřebné vybavení i prostory.<ref name="kniha2">_</ref> Tento kreativní inkubátor se nachází i v bývalé [[Brněnské káznici]]. </span></span> |
<span style="font-size:small;"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;"></span></span> | <span style="font-size:small;"><span style="font-family:arial,helvetica,sans-serif;"></span></span> | ||
Verze z 25. 7. 2014, 17:32
Autor: Andrea Kratochvílová
Klíčová slova: kulturní průmysl, kreativní průmysly, kreativní klastr, kreativní město, John Hartley, Richard Florida
Synonyma: Kreativní průmysly
Související pojmy:
nadřazené: ekonomika, kultura, kreativní ekonomika, kulturní průmysl
podřazené: kreativní produkt, kreativní třída, kreativní inkubátor, kreativní firma, kreativní sektor
Kreativní průmysl (Creative Industry)
„Kreativní průmysl je odvětví podnikání, na němž se významnou měrou podílí kreativní pracovníci, jejichž výstupy jsou silně závislé na nových nápadech, uměleckém ztvárnění, výzkumu a neustálých inovacích“[1].
Kreativní průmysl vznikl z konceptů kreativních měst a kreativních klastrů, které se rozšířily v první polovině 90. let v Británii a odtud do celého světa. Poprvé se termín kreativní průmysly objevily v Austrálii v roce 1994.[2] Je jednou z mnoha modifikací kulturního průmyslu. Kulturní průmysl je nedílnou součástí kreativní ekonomiky, také se ji říká „nová ekonomika“. Pro kreativní průmysl neexistuje jednotná definice. John Hartley, který je světově uznávaným odborníkem specializující se i na problematiku kreativních průmyslů poznamenává: „Kreativní průmysly jsou termínem, který má původ spíše v historickém vývoji zkoumání daného fenoménu než v nějaké prvotní kategorizaci.“[2] A proto chápání kreativních průmyslů se velmi liší v různých částech světa. [1] Podle Hartlyho největší rozdíl je mezi Evropou, kde kreativita je vázána na kulturní tradice, a v USA požadavky konzumentů řídí kreativitu. John Howkins, světově uznávaný odborník na kreativní ekonomiku považuje za ústřední pro definici kreativních průmyslů duševní vlastnictví.
Kreativní město (Creative City)
Takové kreativní město„je místem, kde člověk rád žije, je zde kreativní prostředí, kulturní a sportovní vyžití, k čemuž silnou měrou přispívají místní úřady. Takové místo se vyznačuje otevřeností, tolerantností, kulturním zázemím, nekorupčním prostředím a vyšší koncentrací kreativních jedinců.“[1]
Kreativní klastr (Creative Cluster)
Při rozpracování teorie podnikatelských klastrů bylo zjištěno, že společnosti podnikající ve stejných či podobných oborech se shlukují na jednom místě či okolo jednoho centra.[2] lastry většinou vznikají za účelem zvýšení efektivity.
Kreativní produkt (Creative Product)
Výstupem kreativního průmyslu je kreativní produkt vytvořen kreativní třídou a poté nabízen kreativní firmou. Kreativním produktem může být například socha, patent obraz a další, ale může produkovat i nehmotné produkty například ideje, obrazové představy apod., které produkuje z velké části kreativní sektor.[1]
Kreativní firma (Creative Company)
Od ostatních firem se odlišují vyšším podílem kreativních pracovníků na celkovém počtu pracovníků. Dalším znakem je prodej specifického produktu, který není primárně životně důležitý. Pracují s kreativní třídou, která potřebuje specifické pracovní prostředí.[1]
Kreativní třída (Creative Class)
Kreativní třída je, cituji: „Pracovní síla, jejímž hlavním pracovním nástrojem je tvořivost a kreativní myšlení, jež přináší nové podněty a nové pohledy a vytváří nové, inovované produkty.“ [1]Dělí se na dvě skupiny dle Richarda Floridya to na super kreativní jádro, které zahrnuje vědce, inženýry, spisovatele, architekty atd. Druhou skupinou jsou kreativní profesionálové, uplatňující své znalosti ke kreativním řešením problémů.[1]
Kreativní sektor (Creative Sector)
Kreativní sektor je součást kreativní ekonomiky, a tudíž sem patří kreativní i kulturní průmysl. Ten může, ale i nemusí být založený pouze komerčně. Vytváří a podporuje kreativní produkty.[1] Dnes se významně podílí na světové produkci.
Kreativní inkubátor (Creative Incubator)
Kreativním inkubátorem je myšleno takové místo, které poskytuje kreativnímu jedinci všechno potřebné vybavení i prostory.[1] Tento kreativní inkubátor se nachází i v bývalé Brněnské káznici.
Poznámky:
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 1,7 1,8 KLOUDOVÁ, Jitka. Kreativní ekonomika : Trendy, výzvy, příležitosti. Praha : Grada Publishing, 2010. Chybná citace: Neplatná značka
<ref>; název „kniha2“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>; název „kniha2“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>; název „kniha2“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>; název „kniha2“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>; název „kniha2“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>; název „kniha2“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>; název „kniha2“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>; název „kniha2“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ 2,0 2,1 2,2 _ Chybná citace: Neplatná značka
<ref>; název „kniha1“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>; název „kniha1“ použit vícekrát s různým obsahem
Použitá literatura
1) KLOUDOVÁ, Jitka. Kreativní ekonomika : Trendy, výzvy, příležitosti. Praha : Grada Publishing, 2010. 218 s. ISBN 9788024736082
2) CIKÁNEK, Martin. Kreativní průmysly : příležitost pro novou ekonomiku. 1. vyd. Praha : Institut umění - Divadelní ústav, 2009. 79 s. ISBN 9788070082317
