Digitální dokument

Autor: Lucie Bělejová

Klíčová slova:

Synonyma: elektronická publikace

Související pojmy:

nadřazené – digitalizace, elektronické publikování

podřazené – elektronická kniha, elektronický časopis

Třída: Typologie elektronických dokumentů a paměťových médií

Charakteristika

Digitální dokument je definován jako: Dokument, který se od tištěných typů dokumentů odlišuje nikoliv obsahovými, ale formálními vlastnostmi, zejména digitálním způsobem záznamu informací a z něho vyplývající větší nezávislostí a oddělitelností obsahu dokumentu od nosiče dat. Digitální uložení informace umožňuje aplikaci operativnějších individuálních metod práce s informacemi (vyhledávání, změny). Pro účely bibliografického popisu elektronických zdrojů se termínem elektronický dokument označuje zdroj, který obsahuje převážně textová data.

Vlastnosti

Dokument můžeme libovolně kopírovat – kvalita zaznamenané informace se tím nezmění. Mezi digitálně zaznamenanými dokumenty není rozdíl mezi původním zdrojem ( čili originálem ) a mezi zkopírovaným cílem. Nemluvíme o kopiích – vznikají další originály. Z tohoto tvrzení nám také plyne fakt, že digitálně zaznamenaný dokument není závislý na jednom konkrétním nosiči. Vlastnosti dokumentů zaznamenaných v digitální podobě také definují rozdílný přístup v péči v tyto dokumenty. Rozlišujeme také rozdílný přístup v péči o dokumenty zaznamenané v podobě digitální a o dokumenty zaznamenané v podobě analogové. Jedná-li se o dokument zaznamenaný v podobě analogové, je tento dokument pevně svázán se svým nosičem. Zanikne-li nosič analogového dokument, zaniká i dokument sám o sobě.

Máme-li však dokument v podobě digitální, je na nosiči nezávislý a nezaniká se zánikem nosiče samotného. Toto se děje však pouze v případě, že je tento dokument převeden na nosiš nový ( přičemž musí to být v rozmezí, kdy fyzická či morální životnost nosiče nezanikne). Případně může být tento dokument převeden do nového formátu.

Ochrana digitálních dokumentů

Překlad anglického termínu : digital preservation. Klíčovými prvky ochrany digitálních dokumentů jsou následující znaky:

• digitální objekty se nikdy neztratí

• digitální objekty nebudou zničeny

• digitální objekty budou stále vyhledatelné

• digitální objekty budou stále srozumitelné bez ohledu na zastarávání technologií

Vznik digitálních dokumentů

U digitálního dokumentu můžeme najít několik podobností s knihou. Jak i běžná kniha má obal, název, autora, obsah, tiráž, kapitoly apod., tak i digitální dokument má potřeby stejného rázu – jinak je to jen změť anonymních obrazů. Elektronickou vazbu tvoří texty v dohodnuté standardizované formě, která nese podobné informace jaké jsou v katalogizačních záznamech (dříve na kartičkách) o knihách. Navíc musí být k dispozici informace o struktuře knihy, o vztazích obrazů – pořadí a navigační informace mezi obrazy a podrobnějšími popisy. Zatímco fyzická forma knihy se vyvíjela a stabilizovala staletí, forma elektronického dokumentu se vyvíjí nejvýše deset let. Koncepce spojená s VISK6 ale promyšleně těží z dosavadních zkušeností, navazuje na související nekomerční evropské projekty a učí se z historie.

==

Digitální knihovna ==

Digitální kníhovnou nazýváme obdobu knihovny klasické. Digitální knihovny digitální dokumenty získává, katalogizuje, skladuje a ochraňuje. Jsou uloženy v digitálním depozitáři a činí je přístupnými. Dokumenty, které vstupují do digitální knihovny mohou býti dvojího typu: a) „born digital“ dokumety – dokumenty jsou vzniklé přímo jako dokumenty digitální. b) Dokumenty jsou získávány pomocí digitalizace klasických dokumentů. Digatalizace je převod analogového dokumentu do podoby digitální, obvykle kódované v binární soustavě.