Gentrifikace: Porovnání verzí
(Založena nová stránka: '''Autor:''' Jana Slaná '''Klíčová slova:''' stěhování obyvatel, aglomerace, urbanizace '''Synonyma:''' trendifikace '''Související pojmy:''' <blockquote> ''n...) |
|||
| Řádek 15: | Řádek 15: | ||
==Charakteristika== | ==Charakteristika== | ||
| − | Gentrifikace je proces, který se objevuje hlavně v prostředí velkých měst ve vyspělých státech. Jde o přesun obyvatelstva do nově opravených obytných míst v bývalých dělnických čtvrtích v centru města. Přesunují se specifické skupiny obyvatel – mladí, vzdělaní, profesionálové s vysokým příjmem, kteří často žijí individuálně nebo v malých domácnostech. Tento proces bývá často doprovázen ekonomickým vytlačením původního, sociálně slabšího obyvatelstva. Opačným procesem gentrifikace je suburbanizace. <ref name="Tousek"> TOUŠEK, Václav, Josef KUNC a Jiří VYSTOUPIL. ''Ekonomická a sociální geografie''. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-807-3801-144, s. 125. </ref> | + | Gentrifikace je proces, který se objevuje hlavně v prostředí velkých měst ve vyspělých státech. Jde o přesun obyvatelstva do nově opravených obytných míst v bývalých dělnických čtvrtích v centru města. Přesunují se specifické skupiny obyvatel – mladí, vzdělaní, profesionálové s vysokým příjmem, kteří často žijí individuálně nebo v malých domácnostech. Tento proces bývá často doprovázen ekonomickým vytlačením původního, sociálně slabšího obyvatelstva. Opačným procesem gentrifikace je suburbanizace. <ref name="Tousek"> TOUŠEK, Václav, Josef KUNC a Jiří VYSTOUPIL. ''Ekonomická a sociální geografie''. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-807-3801-144, s.100-103, 125. </ref> |
„V procesu gentrifikace dochází ke zlepšování fyzického a sociálního prostředí.“ <ref name="Sykora"> SÝKORA, Luděk. Gentrifikace: měnící se tvář vnitřních měst. In: Teoretické přístupy a vybrané problémy v současné geografii. Praha: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, 1993, s. 101 </ref> | „V procesu gentrifikace dochází ke zlepšování fyzického a sociálního prostředí.“ <ref name="Sykora"> SÝKORA, Luděk. Gentrifikace: měnící se tvář vnitřních měst. In: Teoretické přístupy a vybrané problémy v současné geografii. Praha: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, 1993, s. 101 </ref> | ||
| + | ==Pojem gentrifikace== | ||
| + | Pojem gentrifikace poprvé použila Ruth Glass v roce 1964, díky němu popisovala proměny londýnských čtvrtí na začátku šedesátých let. Toto pojmenování je odvozeno od slova gentry, které označuje aristokratickou skupinu vlastníků půdy na anglickém venkově. Termín gentrifikace by tedy měl vyjadřovat „pohyb lidé vyšších společenských vrstev z venkova do center měst“. <ref name="Sykora"></ref> | ||
| + | |||
| + | ==Teorie vzniku gentrifikace== | ||
| + | |||
| + | ==Průběh gentrifikace== | ||
| + | Ve vnitřních městech dochází k úbytku průmyslových aktivit, obchod a služby jsou přesouvány mimo městské centrum, naopak finančnictví, poradenství, masmédia, reklama, speciální služby apod. jsou koncentrovány právě do centra města. A právě tyto aktivity přinášejí do center velkoměst nové investice, ekonomické oživení a nové pracovní příležitosti. Za možností nové práce se do města stěhují mladí úředníci, odborníci a podnikatelé. Díky ekonomickému oživené města dochází k zlepšení poměrů v oblasti bydlení. Postupně se opravují silně chátrající čtvrti v blízkosti centra a tím se zlepšuje sociální úroveň i fyzický vzhled obytného prostředí ve městech. Mladí lidé se středními a vyššími příjmy se začínají stěhovat do vnitřního města a v některých částech vytlačují a nahrazují původní chudší obyvatelstvo, jehož součástí jsou převážně starší lidé. <ref name="Sykora"></ref> | ||
| + | |||
| + | ==Vhodné oblasti== | ||
| + | Ke gentrifikace dochází nejčastěji v oblastech se znehodnoceným domovním fondem, někdy je však historicky či architektonicky atraktivní. Vhodné oblasti pro tento proces se nejčastěji nacházejí v centru města a často ve speciálních polohách jako jsou vyvýšeniny a polohy blízko vodních či parkovacích ploch. <ref name="Sykora"></ref> | ||
| + | |||
| + | ==Finanční stránka gentrifikace== | ||
| + | Původní obyvatelé v daných lokalitách byli většinou v nájmu nebo podnájmu. Důsledkem gentrifikace je také změna tohoto statusu – nový obyvatelé si obytné prostory nepronajímají, ale přímo kupují. Také se zvyšují ceny bytů, domů i nájmů. <ref name="Sykora"></ref> | ||
| + | |||
| + | ==Další formy revitalizace== | ||
| + | Nejen v současnosti dochází k tzv. revitalizaci (oživení) centrálních částí velkých měst. Gentrifikace je právě jedním z dílčích procesů této revitalizace. | ||
| + | |||
| + | Další formou revitalizace je „incumbent upgrading“ – obytné prostory se opravují, ale nedochází k výměně obyvatelstva. Zde obvykle žijí obyvatelé středním příjmových kategorií a dům mají ve svém vlastnictví. Stabilita úrovně společenského statusu je zajištěna generační výměnou. | ||
| + | |||
| + | Formou revitalizace obytného prostředí je také přestavba. Staví se nové komplexy na pozemcích, kde byly zbourány staré budovy. V tomto procesu dochází k celkové výměně obyvatelstva a naprosté změně vzhledu přestavěné oblasti. Přestavba se provádí za účelem zlepšení životních podmínek v centru města. <ref name="Sykora"></ref> | ||
== Poznámky == | == Poznámky == | ||
| Řádek 24: | Řádek 44: | ||
== Použitá literatura == | == Použitá literatura == | ||
| − | ''Teoretické přístupy a vybrané problémy v současné geografii''. Editor Luděk Sýkora. Praha: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, 1993, 201 s. | + | *''Teoretické přístupy a vybrané problémy v současné geografii''. Editor Luděk Sýkora. Praha: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, 1993, 201 s. |
| − | TOUŠEK, Václav, Josef KUNC a Jiří VYSTOUPIL. ''Ekonomická a sociální geografie''. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 411 s. ISBN 978-807-3801-144. | + | *TOUŠEK, Václav, Josef KUNC a Jiří VYSTOUPIL. ''Ekonomická a sociální geografie''. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 411 s. ISBN 978-807-3801-144. |
Verze z 30. 5. 2014, 11:52
Autor: Jana Slaná
Klíčová slova: stěhování obyvatel, aglomerace, urbanizace
Synonyma: trendifikace
Související pojmy:
nadřazené – geografie obyvatelstva, stěhování, revitalizace
podřazené -
Charakteristika
Gentrifikace je proces, který se objevuje hlavně v prostředí velkých měst ve vyspělých státech. Jde o přesun obyvatelstva do nově opravených obytných míst v bývalých dělnických čtvrtích v centru města. Přesunují se specifické skupiny obyvatel – mladí, vzdělaní, profesionálové s vysokým příjmem, kteří často žijí individuálně nebo v malých domácnostech. Tento proces bývá často doprovázen ekonomickým vytlačením původního, sociálně slabšího obyvatelstva. Opačným procesem gentrifikace je suburbanizace. [1]
„V procesu gentrifikace dochází ke zlepšování fyzického a sociálního prostředí.“ [2]
Pojem gentrifikace
Pojem gentrifikace poprvé použila Ruth Glass v roce 1964, díky němu popisovala proměny londýnských čtvrtí na začátku šedesátých let. Toto pojmenování je odvozeno od slova gentry, které označuje aristokratickou skupinu vlastníků půdy na anglickém venkově. Termín gentrifikace by tedy měl vyjadřovat „pohyb lidé vyšších společenských vrstev z venkova do center měst“. [2]
Teorie vzniku gentrifikace
Průběh gentrifikace
Ve vnitřních městech dochází k úbytku průmyslových aktivit, obchod a služby jsou přesouvány mimo městské centrum, naopak finančnictví, poradenství, masmédia, reklama, speciální služby apod. jsou koncentrovány právě do centra města. A právě tyto aktivity přinášejí do center velkoměst nové investice, ekonomické oživení a nové pracovní příležitosti. Za možností nové práce se do města stěhují mladí úředníci, odborníci a podnikatelé. Díky ekonomickému oživené města dochází k zlepšení poměrů v oblasti bydlení. Postupně se opravují silně chátrající čtvrti v blízkosti centra a tím se zlepšuje sociální úroveň i fyzický vzhled obytného prostředí ve městech. Mladí lidé se středními a vyššími příjmy se začínají stěhovat do vnitřního města a v některých částech vytlačují a nahrazují původní chudší obyvatelstvo, jehož součástí jsou převážně starší lidé. [2]
Vhodné oblasti
Ke gentrifikace dochází nejčastěji v oblastech se znehodnoceným domovním fondem, někdy je však historicky či architektonicky atraktivní. Vhodné oblasti pro tento proces se nejčastěji nacházejí v centru města a často ve speciálních polohách jako jsou vyvýšeniny a polohy blízko vodních či parkovacích ploch. [2]
Finanční stránka gentrifikace
Původní obyvatelé v daných lokalitách byli většinou v nájmu nebo podnájmu. Důsledkem gentrifikace je také změna tohoto statusu – nový obyvatelé si obytné prostory nepronajímají, ale přímo kupují. Také se zvyšují ceny bytů, domů i nájmů. [2]
Další formy revitalizace
Nejen v současnosti dochází k tzv. revitalizaci (oživení) centrálních částí velkých měst. Gentrifikace je právě jedním z dílčích procesů této revitalizace.
Další formou revitalizace je „incumbent upgrading“ – obytné prostory se opravují, ale nedochází k výměně obyvatelstva. Zde obvykle žijí obyvatelé středním příjmových kategorií a dům mají ve svém vlastnictví. Stabilita úrovně společenského statusu je zajištěna generační výměnou.
Formou revitalizace obytného prostředí je také přestavba. Staví se nové komplexy na pozemcích, kde byly zbourány staré budovy. V tomto procesu dochází k celkové výměně obyvatelstva a naprosté změně vzhledu přestavěné oblasti. Přestavba se provádí za účelem zlepšení životních podmínek v centru města. [2]
Poznámky
- ↑ TOUŠEK, Václav, Josef KUNC a Jiří VYSTOUPIL. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-807-3801-144, s.100-103, 125.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 SÝKORA, Luděk. Gentrifikace: měnící se tvář vnitřních měst. In: Teoretické přístupy a vybrané problémy v současné geografii. Praha: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, 1993, s. 101
Použitá literatura
- Teoretické přístupy a vybrané problémy v současné geografii. Editor Luděk Sýkora. Praha: Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, 1993, 201 s.
- TOUŠEK, Václav, Josef KUNC a Jiří VYSTOUPIL. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008, 411 s. ISBN 978-807-3801-144.