Moc zákonodárná: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | Zákonodárnou mocí se primárně rozumí opravnění vydávat, měnit či rušit zákony, které ovlivňují fungování státu. Spolu s mocí výkonnou a soudní se jedná o systém tří složek moci ve státě, které jsou vzájemně odděleny za účelem snížení rizika zneužití státní moci. V českém právním prostředí náleží zakonodárná moc Parlamentu České republiky, kde ji realizují poslanci Poslanecké sněmovny PČR a senátoři Senátu PČR. Tito zástupci jsou voleni přímo občany České republiky, získávají tak legitimitu pro výkon zakonodárné moci na základě demokratických principů. Základní vymezení práv a povinností zakonodárné moci na našem území je zakotveno v hlavě druhé Ústavy České republiky. Parlamentu České republiky náleží za předem jasně popsaných podmínek rozhodování mimo jiné o otázkách: | + | Zákonodárnou mocí se primárně rozumí opravnění vydávat, měnit či rušit zákony, které ovlivňují fungování státu. Spolu s mocí [[Moc výkonná|výkonnou]] a [[Moc soudní|soudní]] se jedná o systém tří složek moci ve státě, které jsou vzájemně odděleny za účelem snížení rizika zneužití státní moci. V českém právním prostředí náleží zakonodárná moc Parlamentu České republiky, kde ji realizují poslanci [[Poslanecká sněmovna|Poslanecké sněmovny PČR]] a senátoři [[Senát|Senátu PČR]]. Tito zástupci jsou voleni přímo občany České republiky, získávají tak legitimitu pro výkon zakonodárné moci na základě demokratických principů. Základní vymezení práv a povinností zakonodárné moci na našem území je zakotveno v hlavě druhé [[Ústavní zákony|Ústavy České republiky]]. Parlamentu České republiky náleží za předem jasně popsaných podmínek rozhodování mimo jiné o otázkách: |
| − | *změn Ústavy České republiky | + | *změn [[Ústavní zákony|Ústavy České republiky]] |
*ratifikace mezinárodních smluv | *ratifikace mezinárodních smluv | ||
| − | *vyslovení důvěry či nedůvěry Vládě České republiky | + | *vyslovení důvěry či nedůvěry [[Vláda|Vládě České republiky]] |
*vyhlášení válečného stavu | *vyhlášení válečného stavu | ||
*schvalování státního rozpočtu | *schvalování státního rozpočtu | ||
Verze z 11. 3. 2014, 23:20
Zákonodárnou mocí se primárně rozumí opravnění vydávat, měnit či rušit zákony, které ovlivňují fungování státu. Spolu s mocí výkonnou a soudní se jedná o systém tří složek moci ve státě, které jsou vzájemně odděleny za účelem snížení rizika zneužití státní moci. V českém právním prostředí náleží zakonodárná moc Parlamentu České republiky, kde ji realizují poslanci Poslanecké sněmovny PČR a senátoři Senátu PČR. Tito zástupci jsou voleni přímo občany České republiky, získávají tak legitimitu pro výkon zakonodárné moci na základě demokratických principů. Základní vymezení práv a povinností zakonodárné moci na našem území je zakotveno v hlavě druhé Ústavy České republiky. Parlamentu České republiky náleží za předem jasně popsaných podmínek rozhodování mimo jiné o otázkách:
- změn Ústavy České republiky
- ratifikace mezinárodních smluv
- vyslovení důvěry či nedůvěry Vládě České republiky
- vyhlášení válečného stavu
- schvalování státního rozpočtu
