Doménová analýza

Doménová analýza je teorie z oblasti informační vědy, úzce spjatá s organizací znalostí. Za jejího zakladatele je považován dánský vědec a odborník na organizaci znalostí, Birger Hjørland.

Kognitivní a sociálně-kognitivní paradigma

Poprvé se v odborné literatuře objevuje na začátku 90. let 20. století. V oboru informační vědy a knihovnictví tou dobou převládalo kognitivní paradigma, jehož zájem se soustředil na jedince a na kognitivní procesy, odehrávající se v jeho mozku. Individua byla zkoumána jednotlivě, nezávisle na ostatních individuích nebo na jejich sociálním či kulturním kontextu. Znalost byla v rámci tohoto paradigmatu definována jako individuální mentální stav. Z různých důvodů postupně přestávalo tohle paradigma vyhovovat a ve vědeckých kruzích se začala formovat alternativa tzv. metodologického individualismu, jak bylo tohle pojetí též někdy nazýváno.

V roce 1995 publikoval Birger Hjørland, společně s kolegyní Hanne Albrechtsen, studii Toward a new horizon in information science: domain-analysis, v níž poprvé předložil komplexní srovnání kognitivního a nově nastupujícího sociálně-kognitivního paradigmatu. Jeho výhodu viděli především v odlišném předmětu zkoumání, jímž zde nebyl jednotlivec, nýbrž kolektiv, včetně sociálních, kulturních a historických vlivů, které ho pomáhaly utvářet. Tohle pojetí bylo pak také nazýváno metodologický kolektivismus a významně přispělo k chápání informační vědy jako vědy společenské.

Někteří autoři se nicméně ohrazují proti vytyčování ostrých hranic mezi oběma paradigmaty, jelikož se v nich dá najít mnoho společných rysů.

Doménová analýza

V souladu s principy sociálně-kognitivního paradigmatu, v jehož rámci se utvářela, vnímá kognitivní procesy v kontextu skupin individuí, tzv. domén. Přitom vnímá vliv kultury a společnosti na vznik a průběh těchto procesů jako klíčový. Doménu lze charakterizovat jako „sociální síť jednotlivců spojených zájmem o určitý předmět poznání, myšlenkovým paradigmatem, v jehož rámci je k danému tématu přistupováno, a způsobem vzájemné komunikace – diskursem.“ Jinými slovy, jako doménu označujeme libovolný sociální agregát, jenž se skládá z:

1. objektů zkoumání

2. subjektů poznání a tvůrců informačních objektů

3. informačních objektů

4. informačních a komunikačních vztahů mezi objekty zkoumání, subjekty a informačními objekty

5. vztahů souladu či nesouladu mezi objekty, subjekty a informačními objekty, které vznikají na základě informačních a komunikačních vztahů