Interpretativní repertoáry: Porovnání verzí
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
==1. příklad (výzkum)== | ==1. příklad (výzkum)== | ||
| + | Pravděpodobně nejznámější využití konceptu interpretativních repertoárů bylo využito vědci '''Nigelem Gilbertem''' a '''Michaelem Mulkayem'''. Ve svém díle '''Opening Pandora's Box'''<ref>GILBERT, G a M MULKAY. Opening Pandora's box: a sociological analysis of scientists' discourse. New York: Cambridge University Press, 1984, viii, 202 p. ISBN 05-212-7430-3.</ref> se zabývají vědeckým diskurzem týkajícím se oxidativní fosforylace. Během tříletého sociologického výzkumu se vědci dotazovali biochemiků v Anglii a Spojených státech, formou interview se snažili zjistit, „co se tam vlastně děje“ a setkali se s mnoha názory, všechny byly přijatelné a dokazatelné, dokázali však identifikovat dva hlavní - a protikladné - repertoáry<ref>Burchell, K. (2007). Empiricist selves and contingent “others”: The performative function of the discourse of scientists working in conditions of controversy. Public Understanding of Science, 16, 145-162.</ref>: | ||
| + | |||
| + | |||
| + | ''Empirický repertoár'' (empiricist repertoire), kdy je činnost vědců popisována pouze jako reakce na přirozený svět, je neosobní a bezproblémová. Jeho využití je chápáno jako potřeba zdůraznit pravdivost vědcových názorů a činností. | ||
| + | |||
| + | ''Kontingentní repertoár'' (contingent repertoire) označuje činnost a soudy vědců, kteří se chovají a své názory tvoří i podle osobních sklonů a sociálního postavení. Je často využíván z performativních důvodů, kdy vědci zpochybňují teorie a činnosti jiných vědců, se kterými mluvčí nesouhlasí. | ||
| + | |||
| Řádek 15: | Řádek 22: | ||
==3. příklad (výzkum)== | ==3. příklad (výzkum)== | ||
| + | |||
| + | ===Poznámky a citace=== | ||
| + | <references/> | ||
Verze z 21. 10. 2013, 17:58
Co jsou "Interpretativní repertoáry"
Michaela Hortová
Kde se IR uplatňují
1. příklad (výzkum)
Pravděpodobně nejznámější využití konceptu interpretativních repertoárů bylo využito vědci Nigelem Gilbertem a Michaelem Mulkayem. Ve svém díle Opening Pandora's Box[1] se zabývají vědeckým diskurzem týkajícím se oxidativní fosforylace. Během tříletého sociologického výzkumu se vědci dotazovali biochemiků v Anglii a Spojených státech, formou interview se snažili zjistit, „co se tam vlastně děje“ a setkali se s mnoha názory, všechny byly přijatelné a dokazatelné, dokázali však identifikovat dva hlavní - a protikladné - repertoáry[2]:
Empirický repertoár (empiricist repertoire), kdy je činnost vědců popisována pouze jako reakce na přirozený svět, je neosobní a bezproblémová. Jeho využití je chápáno jako potřeba zdůraznit pravdivost vědcových názorů a činností.
Kontingentní repertoár (contingent repertoire) označuje činnost a soudy vědců, kteří se chovají a své názory tvoří i podle osobních sklonů a sociálního postavení. Je často využíván z performativních důvodů, kdy vědci zpochybňují teorie a činnosti jiných vědců, se kterými mluvčí nesouhlasí.
2. příklad (výzkum)
3. příklad (výzkum)
Poznámky a citace
- ↑ GILBERT, G a M MULKAY. Opening Pandora's box: a sociological analysis of scientists' discourse. New York: Cambridge University Press, 1984, viii, 202 p. ISBN 05-212-7430-3.
- ↑ Burchell, K. (2007). Empiricist selves and contingent “others”: The performative function of the discourse of scientists working in conditions of controversy. Public Understanding of Science, 16, 145-162.
