Ellisův model informačního chování: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 41: Řádek 41:
 
=== 2.1 První příklad (výzkum)<br/> ===
 
=== 2.1 První příklad (výzkum)<br/> ===
  
"text"
+
Ve výzkumu, který prováděli profesor  Fakulty informačních studií na Univerzitě v Torontu '''Chun Wei Choo''' a jeho studenti '''Brian Detlor''' a '''Don Turnbull''' jsou prezentovány poznatky o tom, jakým způsobem znalostní pracovníci vyhledávají externí informace potřebné pro jejich práci. Této studie se zúčastnilo třicet čtyři pracovníků ze sedmi společností a jednalo se především o IT specialisty, manažery a výzkumný, marketingový a poradenský personál pracující v organizacích, které zahrnovaly velké podniky veřejných služeb, banky a poradenské firmy. Účastníci výzkumu byli požádáni o vyplnění podrobného dotazníku a také byl s nimi veden individuální rozhovor  tak, aby porozuměli svým informačním potřebám a preferencím při vyhledávání informací. Dále byla na počítače respondentů naistalována aplikace WebTracker a jejich aktivity při používání webu byly nepřetržitě monitorovány po dobu dvou týdnů. Ve druhém kole osobních rozhovorů účastníci poukazovali na kritické incidenty při využívání informací z webu.
 +
Údaje z obou rozhovorů a protokoly z WebTrackeru byly využity pro analýzu. Následně byl vyvinut model popisující společné znaky vyhledávání informací. Na jedné ose modelu byly vykresleny části podle čtyř skenovaných režimů identifikujících Aguilara, Weicka a Dafta: neřízené prohlížení, podmíněné prohlížení, neformální a formální hledání. Každý režim je charakterizován svými vlastními informačními potřebami a strategiemi informačního vyhledávání. Na druhé ose modelu byly části vykresleny v souladu s výskytem jedné, nebo více ze šesti výše zmíněných kategorií zjištěné Ellisem: zahájení, řetězení, prohlížení, diferenciace, monitorování a získávání.
 +
Cílem výzkumu bylo:
 +
* Vypracování behaviorálního modelu vyhledávání informací na webu založeném na prohlížení (browsing) a vyhledávání (searching) lišícího se informačními potřebami a aktivitou při hledání informací.
 +
* Vypracování pracovních postupů pro měření vyhledávání informací na webu pomocí analýzy jednání založeném na prohlížení
 +
* Vytvořit kombinaci několika různých doplňujících se metod sběrem kvalitativních a kvantitativních údajů o tom, jakým způsobem uživatelé hledají a používají informace vyhledané na webu v jejich přirozeném pracovním prostředí.
 +
Ellis tvrdil, že systémy založené na hypertextu jsou schopny implementovat funkce zmíněné v jeho modelu chování. Ve výzkumu je zmíněno, že pokud si představíme World Wibe Web jako hypertextový informační systém složený z mnoha sítí, tak většinu kategorií z Ellisova modelu je již možné použít v běžných vyhledávacích softwarech webových prohlížečů. Uživatel může začít s prohlížením webu na jedné z několika oblíbených výchozích stránek a poté následovat hypertextové odkazy související s žádanými informačními zdroji (zahájení), může klikat na odkazy oběma směry jak dopředu, tak dozadu (řetězení), skenovat webové stránky z vybraných zdrojů (prohlížení), vytvořit záložku zdroje pro budoucí použití (diferenciace), přihlásit se k odběru e-mailové služby, která upozorní uživatele na novinky (monitorování) a hledat konkrétní zdroj, nebo webovou stránku kvůli veškerým informacím na určité téma, které stránka obsahuje (získávání). Další rozšíření možných aktivit při vyhledávání na webu jsou k dispozici v následující tabulce.
 +
 
  
  

Verze z 14. 10. 2013, 18:54

1 Ellisův model informačního chování

Modely informačního chování se snaží popsat a objasnit procesy při hledání informací a také okolnosti, které hledání ovlivňují[1].
Jedním z modelů Informačního chování je Ellisův model[2], který je postaven na kognitivním přístupu k informačnímu chování. Kognitivní přístup sjednocuje tradiční a na uživatele orientovaný přístup. Je to posun od technických, mechanických a na dokument orientovaných pohledů k interaktivnímu, na „real-life“ založenému výzkumu[3].
Od 80. let 20. století lze sledovat přesun od přístupu, v jehož centru stojí systém, k přístupu, kde v centru stojí uživatel, což bylo doprovázeno také přesunem od kvantitativních metod k metodám kvalitativním. S těmito změnami jsou spojena jména Davida Ellise, Brendy Dervin, Carol Collier Kuhlthau a Toma Wilsona, a jejich výzkumy informačního chování a informačních potřeb a také ve větší míře snahy o modelování informačního chování. (Wilson, 1999)[4]
Informační chování je charakterizováno jako chování uživatelů při vyhledávání informací. Jde o interakci člověka s informačními zdroji a systémy v určité konkrétní situaci. Chování je projevem toho, jak člověk vnímá, zpracovává a pamatuje si informace a jak jejich prostřednictvím řeší své problémy. Tedy jak dané informace dokáže využít ve svém životě. Na informační chování člověka má vliv víc faktorů: vnitřní psychické procesy, sociální prostředí, situace, v které vznikla informační potřeba [5].
Ellis(1989) a Ellis(1993) podrobně popsal model Informačního chování, který je založený na empirickém výzkumu a byl testován na studii chování sociálních vědců při hledání informací, sledováním výzkumníků z řad fyziků a chemiků a výzkumných pracovníků v průmyslové firmě. Model není vysvětlován jako diagramový model a výraz „etapy“ nahrazuje výrazem „prvky“. Ellisův model je tudíž rozdělen do jednotlivých prvků. Vzájemné vztahy a interakce prvků v každém vzorku vyhledávání budou záviset na jedinečných okolnostech aktivit vyhledávání informací dotyčnou osobou v daném okamžiku.

Ellis model informačního chování


  • Zahájení – prostředky používané uživatelem k započetí hledání informací, jako je dotazování chytrého kolegy
  • Řetězení– sledování poznámek pod čárou a citací ve známém materiálu, nebo řetězení známých položek pomocí citačních indexů
  • Prohlížení – částečně řízené nebo částečně strukturované vyhledávání
  • Rozlišování – používaní známých rozdílů v informačních zdrojích jako způsob filtrování množství získaných informací
  • Monitorování – udržet současnou vnímavost při vyhledávání
  • Extrakce – selektivní identifikace relevantních zdrojů a informací
  • Ověření – kontrola důvěrohodnosti informací
  • Závěr – spojení částečných závěrů do finálního závěru

U jednotlivých prvků je jasné, že zahájení je na začátku procesu a závěr proces ukončuje. Ověření by mělo být předposledním prvkem. Extrakce musí navázat na prohlížení. Prohlížení, řetězení, monitorování jsou vyhledávající postupy, rozlišování je proces filtrace[2].

K dosažení cílů výzkumu se u tohoto modelu používá kvalitativní metodologický přístup. Kvalitativní přístup umožňuje pochopit jevy a události. Jeho cílem je vysvětlování zkoumaného problému a vytváření teorií. Jde do hloubky a sleduje menší vzorek populace. Dává důraz na pozorování informačního chování člověka, jeho tvorbu významů (sense). Charakteristickou metodou pro kvalitativní přístup je v první řadě pozorování - přímé a nepřímé. Dalšími metodami jsou kvalitativní rozhovor, neformální rozhovor nebo případová studie. Kvalitativní výzkum není přesně standardizovaný. Cíle i metody se mohou měnit v průběhu výzkumu[4].


2 Příklady použití Ellisova modelu informačního chování

"text"


2.1 První příklad (výzkum)

Ve výzkumu, který prováděli profesor Fakulty informačních studií na Univerzitě v Torontu Chun Wei Choo a jeho studenti Brian Detlor a Don Turnbull jsou prezentovány poznatky o tom, jakým způsobem znalostní pracovníci vyhledávají externí informace potřebné pro jejich práci. Této studie se zúčastnilo třicet čtyři pracovníků ze sedmi společností a jednalo se především o IT specialisty, manažery a výzkumný, marketingový a poradenský personál pracující v organizacích, které zahrnovaly velké podniky veřejných služeb, banky a poradenské firmy. Účastníci výzkumu byli požádáni o vyplnění podrobného dotazníku a také byl s nimi veden individuální rozhovor tak, aby porozuměli svým informačním potřebám a preferencím při vyhledávání informací. Dále byla na počítače respondentů naistalována aplikace WebTracker a jejich aktivity při používání webu byly nepřetržitě monitorovány po dobu dvou týdnů. Ve druhém kole osobních rozhovorů účastníci poukazovali na kritické incidenty při využívání informací z webu. Údaje z obou rozhovorů a protokoly z WebTrackeru byly využity pro analýzu. Následně byl vyvinut model popisující společné znaky vyhledávání informací. Na jedné ose modelu byly vykresleny části podle čtyř skenovaných režimů identifikujících Aguilara, Weicka a Dafta: neřízené prohlížení, podmíněné prohlížení, neformální a formální hledání. Každý režim je charakterizován svými vlastními informačními potřebami a strategiemi informačního vyhledávání. Na druhé ose modelu byly části vykresleny v souladu s výskytem jedné, nebo více ze šesti výše zmíněných kategorií zjištěné Ellisem: zahájení, řetězení, prohlížení, diferenciace, monitorování a získávání. Cílem výzkumu bylo:

  • Vypracování behaviorálního modelu vyhledávání informací na webu založeném na prohlížení (browsing) a vyhledávání (searching) lišícího se informačními potřebami a aktivitou při hledání informací.
  • Vypracování pracovních postupů pro měření vyhledávání informací na webu pomocí analýzy jednání založeném na prohlížení
  • Vytvořit kombinaci několika různých doplňujících se metod sběrem kvalitativních a kvantitativních údajů o tom, jakým způsobem uživatelé hledají a používají informace vyhledané na webu v jejich přirozeném pracovním prostředí.

Ellis tvrdil, že systémy založené na hypertextu jsou schopny implementovat funkce zmíněné v jeho modelu chování. Ve výzkumu je zmíněno, že pokud si představíme World Wibe Web jako hypertextový informační systém složený z mnoha sítí, tak většinu kategorií z Ellisova modelu je již možné použít v běžných vyhledávacích softwarech webových prohlížečů. Uživatel může začít s prohlížením webu na jedné z několika oblíbených výchozích stránek a poté následovat hypertextové odkazy související s žádanými informačními zdroji (zahájení), může klikat na odkazy oběma směry jak dopředu, tak dozadu (řetězení), skenovat webové stránky z vybraných zdrojů (prohlížení), vytvořit záložku zdroje pro budoucí použití (diferenciace), přihlásit se k odběru e-mailové služby, která upozorní uživatele na novinky (monitorování) a hledat konkrétní zdroj, nebo webovou stránku kvůli veškerým informacím na určité téma, které stránka obsahuje (získávání). Další rozšíření možných aktivit při vyhledávání na webu jsou k dispozici v následující tabulce.



2.2 Druhý příklad (výzkum)

"text"


2.3 Třetí příklad (výzkum)

"text"

Citace

  1. MARCIA, J. Bates. Úvod do metateorií, teorií a modelů. ProInflow [online]. 31.05.2011 [cit. 13.10.2013]. Dostupné z www: <http://pro.inflow.cz/uvod-do-metateorii-teorii-modelu>. ISSN 1804–2406.)
  2. 2,0 2,1 ELLIS, David. (1989) "A behavioural approach to information retrieval system design", Journal of Documentation, Vol. 45 Iss: 3, pp.171 – 212. [cit. 13.10.2013]. Dostupné z www: http://www.emeraldinsight.com/journals.htm?articleid=1650085 Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Ellis“ použit vícekrát s různým obsahem
  3. INGWERSEN, Peter. Information Retrival Interaction. London: Taylor Graham, 1992. ISBN 0-947568-54-9. Ch. 3. Information retrival, pp. 49-60.) [cit. 13.10.2013]. Dostupné z www: http://pure.iva.dk/ws/files/31047349/Ingwersen_IRI.pdf
  4. 4,0 4,1 WILSON,Tom. Models in information behaviour research. Journal of Documentation, Vol. 55, No. 3, June 1999. [cit. 13.10.2013]. Dostupné z www: http://210.48.147.73/silibus/model.pdf Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „Wilson“ použit vícekrát s různým obsahem
  5. PRÁGEROVÁ, Linda. In: Inflow. Informačné správanie: základné pojmy a prehľad prístupov k skúmaniu tohto spoločenského fenoménu.7.5.2010. [cit. 13.10.2013]. Dostupné z www: http://www.inflow.cz/informacne-spravanie-zakladne-pojmy-prehlad-pristupov-k-skumaniu-tohto-spolocenskeho-fenomenu

Použitá literatura a zdroje