Kulturologie: Porovnání verzí
| Řádek 12: | Řádek 12: | ||
==Charakteristiky== | ==Charakteristiky== | ||
| − | Kulturologii můžeme považovat za jednu z antropologických disciplín, tudíž se zaměřuje na člověka a jeho výtvory. Samo slovo kultura vzniklo z latinského pojmu ''colere'', které obecně znamená zušlechťování nebo pěstování, vztahovalo se však k zemědělství. Jako | + | Kulturologii můžeme považovat za jednu z antropologických disciplín, tudíž se zaměřuje na člověka a jeho výtvory. Samo slovo kultura vzniklo z latinského pojmu ''colere'', které obecně znamená zušlechťování nebo pěstování, vztahovalo se však k zemědělství. Jako metafora vzdělávání a vylepšování lidského ducha (v platonském smysl) bylo toto slovo použito poprvé Cicerem. Později získal pojem širší význam: znamená všechny produkty, které lidská společnost vytváří, ale v některých smyslech i společnost samu. Zahrnuje tedy vše, co nebylo stvořeno přírodními procesy.Definování pojmu však přináší různé komplikace, jelikož neoznačuje přesně vymezenou jednotku objektivně poznatelného světa, jedná se tak o pojem víceméně pohyblivý. "K záplavě způsobů, jimiž se v kulturálních studiích o kultuře mluvilo, patří pojetí kultury jako celého způsobu života; jazyka; výsledků reprezentací; nástroje; praktiky; artefaktů; prostorového uspořádání moci; hieararchie 'vysokého' a 'nízkého'; masové nebo populární kultury."<ref>BARKER, Chris. ''Slovník kulturálních studií''. Vyd. 1. Překlad Irena Reifová, Kateřina Gillárová, Michal Pospíšil. Praha: Portál, 2006, s. 95. </ref> Kulturologie se však zabývá studiem kultury z hlediska sociálního, ekonomického, politického i historického, a to jak synchronními (porovnávání současně existujících společenství) tak diachronními (vývoj společnosti z historického hlediska) metodami.<ref>BUNGE, Mario. ''Social science under debate: a philosophical perspective''. Reprinted in paperback. Toronto: University of Toronto Press, 1999, s. 220.</ref> |
==Vznik a vývoj kulturologie== | ==Vznik a vývoj kulturologie== | ||
| − | Na počátku kulturologie samotné stojí zcela filozofické nebo antropologické pojetí. Johann Gottfried Herder i Wilhelm von Humboldt | + | Na počátku kulturologie samotné stojí zcela filozofické nebo antropologické pojetí. Johann Gottfried Herder i Wilhelm von Humboldt kulturu vemezují jako nástroj lidské adaptace na přírodní prostředí.<ref>BUDIL, Ivo T. Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Vyd. 4. Praha: Triton, 2003, s. 11. </ref> Sám pojem kultorologie (rus. ''kultorologia'', ang. ''culturology'') ale pochází z ruského prostředí přelomu 19. a 20. století a spojuje se se jmény Michaila Bachtina, Alexeie Loseva, Sergeje Averintseva a dalších. Během Stalismu podléhalo studium a veškerý kulturní výzkum učení o rovnosti proletářské třídy v rámci marxistické teorie. Na významu jakožto věda o lidských kulturách jako integrálních systémech a jejich vlivu na lidské chování nabyla až v rámci propojení se zápaními kulturálními studii.<ref>Definition. CULTUROLOGY PRESS INC. Culturology.com [online]. © 2010 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.culturology.com/definition/</ref> Ta mohou být chápána jako interdisciplinární pole zkoumání, které se zabývá vštěpováním kultury a významových map, bere si tak postupy sémiotiky (např. strukturalismu).<ref>BARKER, Chris. ''Slovník kulturálních studií''. Vyd. 1. Překlad Irena Reifová, Kateřina Gillárová, Michal Pospíšil. Praha: Portál, 2006, s. 98-99.</ref>, od kulturologie jako takové se však liší idealistickým až filozofickým přístupem k výzkumu. Pojem "kulturologie" v americkém pojetí je pak přejat od antropologa Leslieho Whita, který ji definuje jako vědu, která zkoumá kulturu v rámci kulturních systémů. Dle Maria Bunge kulturologie doplňuje jiné socuální vědy, jako antropologii, ekonomiku a socioligii, v diachronním smyslu též historii.<ref>Definition. CULTUROLOGY PRESS INC. Culturology.com [online]. © 2010 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.culturology.com/definition/</ref> |
==Použité zdroje== | ==Použité zdroje== | ||
| Řádek 22: | Řádek 22: | ||
BUDIL, Ivo T. ''Mýtus, jazyk a kulturní antropologie''. Vyd. 4. Praha: Triton, 2003, 487 s. ISBN 80-725-4321-0. | BUDIL, Ivo T. ''Mýtus, jazyk a kulturní antropologie''. Vyd. 4. Praha: Triton, 2003, 487 s. ISBN 80-725-4321-0. | ||
| + | |||
| + | BUNGE, Mario. ''Social science under debate: a philosophical perspective.'' Reprinted in paperback. Toronto: University of Toronto Press, 1999, 487 s. ISBN 08-020-8357-9. | ||
Definition. CULTUROLOGY PRESS INC. Culturology.com [online]. © 2010 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.culturology.com/definition/ | Definition. CULTUROLOGY PRESS INC. Culturology.com [online]. © 2010 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.culturology.com/definition/ | ||
Verze z 15. 6. 2013, 14:41
Autor: Kateřina Šťastná
Klíčová slova: antropologie, kultura, věda, změny
Synonyma: věda o kultuře, teorie kultury
Související pojmy:
nadřazené: antropologie
podřazené: kultura
Charakteristiky
Kulturologii můžeme považovat za jednu z antropologických disciplín, tudíž se zaměřuje na člověka a jeho výtvory. Samo slovo kultura vzniklo z latinského pojmu colere, které obecně znamená zušlechťování nebo pěstování, vztahovalo se však k zemědělství. Jako metafora vzdělávání a vylepšování lidského ducha (v platonském smysl) bylo toto slovo použito poprvé Cicerem. Později získal pojem širší význam: znamená všechny produkty, které lidská společnost vytváří, ale v některých smyslech i společnost samu. Zahrnuje tedy vše, co nebylo stvořeno přírodními procesy.Definování pojmu však přináší různé komplikace, jelikož neoznačuje přesně vymezenou jednotku objektivně poznatelného světa, jedná se tak o pojem víceméně pohyblivý. "K záplavě způsobů, jimiž se v kulturálních studiích o kultuře mluvilo, patří pojetí kultury jako celého způsobu života; jazyka; výsledků reprezentací; nástroje; praktiky; artefaktů; prostorového uspořádání moci; hieararchie 'vysokého' a 'nízkého'; masové nebo populární kultury."[1] Kulturologie se však zabývá studiem kultury z hlediska sociálního, ekonomického, politického i historického, a to jak synchronními (porovnávání současně existujících společenství) tak diachronními (vývoj společnosti z historického hlediska) metodami.[2]
Vznik a vývoj kulturologie
Na počátku kulturologie samotné stojí zcela filozofické nebo antropologické pojetí. Johann Gottfried Herder i Wilhelm von Humboldt kulturu vemezují jako nástroj lidské adaptace na přírodní prostředí.[3] Sám pojem kultorologie (rus. kultorologia, ang. culturology) ale pochází z ruského prostředí přelomu 19. a 20. století a spojuje se se jmény Michaila Bachtina, Alexeie Loseva, Sergeje Averintseva a dalších. Během Stalismu podléhalo studium a veškerý kulturní výzkum učení o rovnosti proletářské třídy v rámci marxistické teorie. Na významu jakožto věda o lidských kulturách jako integrálních systémech a jejich vlivu na lidské chování nabyla až v rámci propojení se zápaními kulturálními studii.[4] Ta mohou být chápána jako interdisciplinární pole zkoumání, které se zabývá vštěpováním kultury a významových map, bere si tak postupy sémiotiky (např. strukturalismu).[5], od kulturologie jako takové se však liší idealistickým až filozofickým přístupem k výzkumu. Pojem "kulturologie" v americkém pojetí je pak přejat od antropologa Leslieho Whita, který ji definuje jako vědu, která zkoumá kulturu v rámci kulturních systémů. Dle Maria Bunge kulturologie doplňuje jiné socuální vědy, jako antropologii, ekonomiku a socioligii, v diachronním smyslu též historii.[6]
Použité zdroje
BARKER, Chris. Slovník kulturálních studií. Vyd. 1. Překlad Irena Reifová, Kateřina Gillárová, Michal Pospíšil. Praha: Portál, 2006, 206 s. ISBN 80-736-7099-2.
BUDIL, Ivo T. Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Vyd. 4. Praha: Triton, 2003, 487 s. ISBN 80-725-4321-0.
BUNGE, Mario. Social science under debate: a philosophical perspective. Reprinted in paperback. Toronto: University of Toronto Press, 1999, 487 s. ISBN 08-020-8357-9.
Definition. CULTUROLOGY PRESS INC. Culturology.com [online]. © 2010 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.culturology.com/definition/
Reference
- ↑ BARKER, Chris. Slovník kulturálních studií. Vyd. 1. Překlad Irena Reifová, Kateřina Gillárová, Michal Pospíšil. Praha: Portál, 2006, s. 95.
- ↑ BUNGE, Mario. Social science under debate: a philosophical perspective. Reprinted in paperback. Toronto: University of Toronto Press, 1999, s. 220.
- ↑ BUDIL, Ivo T. Mýtus, jazyk a kulturní antropologie. Vyd. 4. Praha: Triton, 2003, s. 11.
- ↑ Definition. CULTUROLOGY PRESS INC. Culturology.com [online]. © 2010 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.culturology.com/definition/
- ↑ BARKER, Chris. Slovník kulturálních studií. Vyd. 1. Překlad Irena Reifová, Kateřina Gillárová, Michal Pospíšil. Praha: Portál, 2006, s. 98-99.
- ↑ Definition. CULTUROLOGY PRESS INC. Culturology.com [online]. © 2010 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.culturology.com/definition/
