Kulturologie: Porovnání verzí
| Řádek 12: | Řádek 12: | ||
==Charakteristiky== | ==Charakteristiky== | ||
| − | Kulturologii můžeme považovat za jednu z antropologických disciplín, tudíž se zaměřuje na člověka a jeho výtvory. Samo slovo kultura vzniklo z latinského pojmu ''colere'', které obecně znamená zušlechťování nebo pěstování, vztahovalo se však k zemědělství. Jako metaforu vzdělávání a vylepšování lidského ducha (v platonském smysl) bylo toto slovo použito poprvé Cicerem. Později získal pojem širší význam: znamená všechny produkty, které lidská společnost vytváří, ale v některých smyslech i společnost samu. Zahrnuje tedy vše, co nebylo stvořeno přírodními procesy. | + | Kulturologii můžeme považovat za jednu z antropologických disciplín, tudíž se zaměřuje na člověka a jeho výtvory. Samo slovo kultura vzniklo z latinského pojmu ''colere'', které obecně znamená zušlechťování nebo pěstování, vztahovalo se však k zemědělství. Jako metaforu vzdělávání a vylepšování lidského ducha (v platonském smysl) bylo toto slovo použito poprvé Cicerem. Později získal pojem širší význam: znamená všechny produkty, které lidská společnost vytváří, ale v některých smyslech i společnost samu. Zahrnuje tedy vše, co nebylo stvořeno přírodními procesy.Definování pojmu však přináší různé komplikace, jelikož neoznačuje přesně vymezenou jednotku objektivně poznatelného světa, jedná se tak o pojem víceméně pohyblivý. "K záplavě způsobů, jimiž se v kulturálních studiích o kultuře mluvilo, patří pojetí kultury jako celého způsobu života; jazyka; výsledků reprezentací; nástroje; praktiky; artefaktů; prostorového uspořádání moci; hieararchie 'vysokého' a 'nízkého'; masové nebo populární kultury."<ref>BARKER, Chris. Slovník kulturálních studií. Vyd. 1. Překlad Irena Reifová, Kateřina Gillárová, Michal Pospíšil. Praha: Portál, 2006, 206 s., s. 95. ISBN 80-736-7099-2. </ref> |
| + | |||
==Vznik a vývoj kulturologie== | ==Vznik a vývoj kulturologie== | ||
| − | Na počátku kulturologie samotné stojí zcela filozofické nebo antropologické pojetí. Johann Gottfried Herder i Wilhelm von Humboldt spatřují, jež kulturu vemezují jako nástroj lidské adaptace na přírodní prostředí.(Soukup) Sám pojem kultorologie (rus. ''kultorologia'', ang. ''culturology'') ale pochází z ruského prostředí přelomu 19. a 20. století a spojuje se se jmény Michaila Bachtina, Alexeie Loseva, Sergeje Averintseva a dalších. Během Stalismu podléhalo studium a veškerý kulturní výzkum učení o rovnosti proletářské třídy v rámci marxistické teorie. Na významu jakožto věda o lidských kulturách jako integrálních systémech a jejich vlivu na lidské chování nabyla až v rámci propojení se zápaními kulturními studií.<ref>Definition. CULTUROLOGY PRESS INC. Culturology.com [online]. © 2010 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.culturology.com/definition/ </ref> | + | Na počátku kulturologie samotné stojí zcela filozofické nebo antropologické pojetí. Johann Gottfried Herder i Wilhelm von Humboldt spatřují, jež kulturu vemezují jako nástroj lidské adaptace na přírodní prostředí.(Soukup) Sám pojem kultorologie (rus. ''kultorologia'', ang. ''culturology'') ale pochází z ruského prostředí přelomu 19. a 20. století a spojuje se se jmény Michaila Bachtina, Alexeie Loseva, Sergeje Averintseva a dalších. Během Stalismu podléhalo studium a veškerý kulturní výzkum učení o rovnosti proletářské třídy v rámci marxistické teorie. Na významu jakožto věda o lidských kulturách jako integrálních systémech a jejich vlivu na lidské chování nabyla až v rámci propojení se zápaními kulturními studií. |
| + | |||
| + | ==Reference== | ||
| + | <ref>Definition. CULTUROLOGY PRESS INC. Culturology.com [online]. © 2010 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.culturology.com/definition/ </ref> | ||
<references /> | <references /> | ||
Verze z 4. 6. 2013, 11:48
Autor: Kateřina Šťastná
Klíčová slova: antropologie, kultura, věda, změny
Synonyma: věda o kultuře, teorie kultury
Související pojmy:
nadřazené: antropologie
podřazené: kultura
Charakteristiky
Kulturologii můžeme považovat za jednu z antropologických disciplín, tudíž se zaměřuje na člověka a jeho výtvory. Samo slovo kultura vzniklo z latinského pojmu colere, které obecně znamená zušlechťování nebo pěstování, vztahovalo se však k zemědělství. Jako metaforu vzdělávání a vylepšování lidského ducha (v platonském smysl) bylo toto slovo použito poprvé Cicerem. Později získal pojem širší význam: znamená všechny produkty, které lidská společnost vytváří, ale v některých smyslech i společnost samu. Zahrnuje tedy vše, co nebylo stvořeno přírodními procesy.Definování pojmu však přináší různé komplikace, jelikož neoznačuje přesně vymezenou jednotku objektivně poznatelného světa, jedná se tak o pojem víceméně pohyblivý. "K záplavě způsobů, jimiž se v kulturálních studiích o kultuře mluvilo, patří pojetí kultury jako celého způsobu života; jazyka; výsledků reprezentací; nástroje; praktiky; artefaktů; prostorového uspořádání moci; hieararchie 'vysokého' a 'nízkého'; masové nebo populární kultury."[1]
Vznik a vývoj kulturologie
Na počátku kulturologie samotné stojí zcela filozofické nebo antropologické pojetí. Johann Gottfried Herder i Wilhelm von Humboldt spatřují, jež kulturu vemezují jako nástroj lidské adaptace na přírodní prostředí.(Soukup) Sám pojem kultorologie (rus. kultorologia, ang. culturology) ale pochází z ruského prostředí přelomu 19. a 20. století a spojuje se se jmény Michaila Bachtina, Alexeie Loseva, Sergeje Averintseva a dalších. Během Stalismu podléhalo studium a veškerý kulturní výzkum učení o rovnosti proletářské třídy v rámci marxistické teorie. Na významu jakožto věda o lidských kulturách jako integrálních systémech a jejich vlivu na lidské chování nabyla až v rámci propojení se zápaními kulturními studií.
Reference
- ↑ BARKER, Chris. Slovník kulturálních studií. Vyd. 1. Překlad Irena Reifová, Kateřina Gillárová, Michal Pospíšil. Praha: Portál, 2006, 206 s., s. 95. ISBN 80-736-7099-2.
- ↑ Definition. CULTUROLOGY PRESS INC. Culturology.com [online]. © 2010 [cit. 2013-06-04]. Dostupné z: http://www.culturology.com/definition/
