Konektivismus: Porovnání verzí
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
== Definice == | == Definice == | ||
| − | Konektivismus je didaktická teorie a metodika poznání, učení se, propojování zdrojů informací a vzdělávání v prostředí sociálních sítí.<ref> Konektivismus. Abz slovník cizích slov [online] [cit. 2013-05-7]. Dostupné z http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/konektivismus </ref> Autory této teorie jsou George Siemens a Stephen Downes. | + | Konektivismus je didaktická teorie a metodika poznání, učení se, propojování zdrojů informací a vzdělávání v prostředí sociálních sítí.<ref> Konektivismus. ''Abz slovník cizích slov'' [online]. [cit. 2013-05-7]. Dostupné z http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/konektivismus </ref> Autory této teorie jsou George Siemens a Stephen Downes. |
| − | Konektivismus navazuje na konstruktivismus a rozšiřuje jeho zásady o využívání sociálních sítí. "Konektivismus posuzuje každého jedince v kontextu sítě (osobnostního vzdělávacího prostředí), kterou si kolem sebe buduje." | + | Konektivismus navazuje na konstruktivismus a rozšiřuje jeho zásady o využívání sociálních sítí. "Konektivismus posuzuje každého jedince v kontextu sítě (osobnostního vzdělávacího prostředí), kterou si kolem sebe buduje."<ref name="Konektivismus"> BRDIČKA, Bořivoj. Konektivismus – teorie vzdělávání v prostředí sociálních sítí. In: ''RVP - Metodický portál'' [online]. 2. 9. 2008 [cit. 2013-05-7]. Dostupné z http://spomocnik.rvp.cz/clanek/10357/</ref> |
| + | |||
| + | == Vznik konektivismu == | ||
| + | Prosazování pojmu konektivismus vznikl v souvislosti s masivním nástupem informačních a komunikačních technologií do vzdělávání, ale také do dalších oblastí života. "Staví na sdílení vědění, informačních zdrojích a propojování lidí. Je založen na myšlence, že každý z nás je v neustálém spojení jak s informacemi, tak s jinými lidmi.Výukový proces je chápán v kontextu existující sítě."<ref> ROHLÍKOVÁ, Lucie a Anna VEJVODOVÁ. ''Vyučovací metody na vysoké škole: Praktický průvodce výukou v prezenční i distanční formě studia''. Praha: Grada, 2012. 288 s. ISBN 978-80-247-4152-9. </ref> | ||
== Dosavadní vývoj == | == Dosavadní vývoj == | ||
| Řádek 56: | Řádek 59: | ||
# Přítomnost (aktuálnost) je důležitým atributem konektivistických vzdělávacích aktivit (nic nemusí být zítra pravda). | # Přítomnost (aktuálnost) je důležitým atributem konektivistických vzdělávacích aktivit (nic nemusí být zítra pravda). | ||
# I neživá zařízení jsou schopna učení (formování struktury sítě, způsoby vyhledávání informací). | # I neživá zařízení jsou schopna učení (formování struktury sítě, způsoby vyhledávání informací). | ||
| − | # Vlastní rozhodování je součástí vzdělávacího procesu (měnící se realita vyžaduje schopnost měnit vlastní postoje).<ref | + | # Vlastní rozhodování je součástí vzdělávacího procesu (měnící se realita vyžaduje schopnost měnit vlastní postoje).<ref name="Konektivismus" /> |
| − | + | Učení je v konektivismu popisováno jako proces, ve kterém dochází k propojení specializovaných uzlů všeobecné komplexní sítě. Důraz je kladen na komunikaci a interakci mezi jednotlivými členy sítě. Členové sítě disponují různými znalostmi, ale důležitější než aktuální znalosti, je schopnost poznávat a rozeznávat spojitost mezi jednotlivými tématy a problémy, schopnost rozhodovat se, dokázat změnit své postoje. | |
| − | "Teorie konektivismu vychází z funkce sítě a propojenosti světa, ale také nejpružněji reaguje na změny, které nastávají s rozvojem informačních technologií." | + | "Teorie konektivismu vychází z funkce sítě a propojenosti světa, ale také nejpružněji reaguje na změny, které nastávají s rozvojem informačních technologií."<ref name="Dvorščík"> DVORŠČÍK, Štefan. RVP_VT 21 Konektivismus a PLE. In: ''RVP - Metodický portál'' [online]. [cit. 2013-05-15]. Dostupné z http://dvorscik.blogy.rvp.cz/2011/11/12/rvp_vt-21-konektivismus-a-ple/</ref> |
== PLE - Personal Learning Environment == | == PLE - Personal Learning Environment == | ||
| − | Učitel by si měl vybudovat osobní vzdělávací prostředí (PLE - Personal Learning Environment), aby mohl efektivně reagovat na změny a byl tak schopen působit na současnou generaci žáků. Nejen učitelé, ale každý by si měl vytvářet své osobní vzdělávací prostředí ke zvyšování kvality vzdělávání. K budování osobního vzdělávacího prostředí je důležité zapojení se do virtuálního vzdělávacího prostředí.<ref | + | Učitel by si měl vybudovat osobní vzdělávací prostředí (PLE - Personal Learning Environment), aby mohl efektivně reagovat na změny a byl tak schopen působit na současnou generaci žáků. Nejen učitelé, ale každý by si měl vytvářet své osobní vzdělávací prostředí ke zvyšování kvality vzdělávání. K budování osobního vzdělávacího prostředí je důležité zapojení se do virtuálního vzdělávacího prostředí.<ref name="Dvorščík"/> |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
== Reference == | == Reference == | ||
<references /> | <references /> | ||
Verze z 20. 5. 2013, 12:35
Michaela Kočová (383529), Ester Březinová (383187)
Definice
Konektivismus je didaktická teorie a metodika poznání, učení se, propojování zdrojů informací a vzdělávání v prostředí sociálních sítí.[1] Autory této teorie jsou George Siemens a Stephen Downes. Konektivismus navazuje na konstruktivismus a rozšiřuje jeho zásady o využívání sociálních sítí. "Konektivismus posuzuje každého jedince v kontextu sítě (osobnostního vzdělávacího prostředí), kterou si kolem sebe buduje."[2]
Vznik konektivismu
Prosazování pojmu konektivismus vznikl v souvislosti s masivním nástupem informačních a komunikačních technologií do vzdělávání, ale také do dalších oblastí života. "Staví na sdílení vědění, informačních zdrojích a propojování lidí. Je založen na myšlence, že každý z nás je v neustálém spojení jak s informacemi, tak s jinými lidmi.Výukový proces je chápán v kontextu existující sítě."[3]
Dosavadní vývoj
Teorie učení, do kterých konektivismus bezpochyby patří, prošly dlouhým vývojem. Následující tabulka zobrazuje čtyři základní koncepce, které se v průběhu vývoje objevily.
| Behaviorismus | Kognitivismus | Konstruktivismus | Konektivismus | |
|---|---|---|---|---|
| Princip | černá skřínka – zkoumá se jen vnější chování | strukturované programovatelné poznávání | individuální poznávání založené na sociálním principu | chápání informačních struktur v síti |
| Proč? | metoda cukru a biče | řízené poznávání navazující na předchozí znalosti | osobní nasazení, sociální a kulturní prostředí, aktivizace | různorodost sítě umožňuje najít pro sebe nejvhodnější cestu |
| Funkce paměti | opakovaná zkušenost | kódování, ukládání, vybavení | znalosti dynamicky konstruovány na základě předchozích | znalosti konstruovány na základě dynamicky se měnící sítě |
| Jak? | podnět, reakce | definování cílů podle osnov, plnění plánu, ověřování | vlastní zájem, osobní kontakt s lidmi | aktivní účast v síti |
| Metoda | plnění úkolu (dril) | učení zpaměti, procvičování, zkoušení | řešení problémových úloh | komplexní přístup využívající rozličné zdroje |
Základní principy
Základní principy konektivismu:
- Učení je proces, během něhož dochází k propojení specializovaných uzlů všeobecné komplexní sítě (sdílení přístupu k informačním zdrojům, znalostem).
- Poznávání je založeno na množství různorodých zkušeností (spojení různých kultur, použití odlišných technologií).
- Schopnost poznávat je vždy mnohem důležitější než momentální skutečné znalosti.
- Navazování a údržba spojení je podmínkou soustavného poznávání (budování komunity).
- Klíčovou kompetencí je schopnost rozeznat souvislosti mezi různými obory, koncepty či ideami.
- Přítomnost (aktuálnost) je důležitým atributem konektivistických vzdělávacích aktivit (nic nemusí být zítra pravda).
- I neživá zařízení jsou schopna učení (formování struktury sítě, způsoby vyhledávání informací).
- Vlastní rozhodování je součástí vzdělávacího procesu (měnící se realita vyžaduje schopnost měnit vlastní postoje).[2]
Učení je v konektivismu popisováno jako proces, ve kterém dochází k propojení specializovaných uzlů všeobecné komplexní sítě. Důraz je kladen na komunikaci a interakci mezi jednotlivými členy sítě. Členové sítě disponují různými znalostmi, ale důležitější než aktuální znalosti, je schopnost poznávat a rozeznávat spojitost mezi jednotlivými tématy a problémy, schopnost rozhodovat se, dokázat změnit své postoje. "Teorie konektivismu vychází z funkce sítě a propojenosti světa, ale také nejpružněji reaguje na změny, které nastávají s rozvojem informačních technologií."[4]
PLE - Personal Learning Environment
Učitel by si měl vybudovat osobní vzdělávací prostředí (PLE - Personal Learning Environment), aby mohl efektivně reagovat na změny a byl tak schopen působit na současnou generaci žáků. Nejen učitelé, ale každý by si měl vytvářet své osobní vzdělávací prostředí ke zvyšování kvality vzdělávání. K budování osobního vzdělávacího prostředí je důležité zapojení se do virtuálního vzdělávacího prostředí.[4]
Reference
- ↑ Konektivismus. Abz slovník cizích slov [online]. [cit. 2013-05-7]. Dostupné z http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/konektivismus
- ↑ 2,0 2,1 BRDIČKA, Bořivoj. Konektivismus – teorie vzdělávání v prostředí sociálních sítí. In: RVP - Metodický portál [online]. 2. 9. 2008 [cit. 2013-05-7]. Dostupné z http://spomocnik.rvp.cz/clanek/10357/
- ↑ ROHLÍKOVÁ, Lucie a Anna VEJVODOVÁ. Vyučovací metody na vysoké škole: Praktický průvodce výukou v prezenční i distanční formě studia. Praha: Grada, 2012. 288 s. ISBN 978-80-247-4152-9.
- ↑ 4,0 4,1 DVORŠČÍK, Štefan. RVP_VT 21 Konektivismus a PLE. In: RVP - Metodický portál [online]. [cit. 2013-05-15]. Dostupné z http://dvorscik.blogy.rvp.cz/2011/11/12/rvp_vt-21-konektivismus-a-ple/