Prvotisk: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 1: Řádek 1:
 
'''Autor:''' Miroslava Töpferová
 
'''Autor:''' Miroslava Töpferová
  
−
'''Klíčová slova:'''  [[knihtisk]], tisk, [[Gutenberg]], tiskárna
+
'''Klíčová slova:'''  [[knihtisk]], tisk, [[Gutenberg]], tiskárna, [[vynález]]
  
 
'''Synonyma:''' [[inkunábule]]
 
'''Synonyma:''' [[inkunábule]]
Řádek 21: Řádek 21:
  
 
První období dějin tištěné knihy, které nazýváme obdobím prvotisků, umožnil vynález knihtisku '''Johana Gutenberga'''. Díla zhotovená metodou knihtisku byla nazývána ''umělá '', navzdory tomu, že první tištěné knihy byly díky použitým typům liter od rukopisných k nerozeznání. ''"Liturgické knihy tištěné na pergamenu byly dále rukopisně iluminovány a tiskaři podobně jako písaři doplňovali prázdné strany či půlstrany disparátními krátkými texty."'' <ref>  HEJNOVÁ, Miroslava, Zdeněk UHLÍŘ a Julius HŮLEK. ''Ve znamení nové doby: první dvě století tištěné knihy v Čechách.'' 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2000, 130 s. ISBN 80-7050-362-9. S. 13. </ref>
 
První období dějin tištěné knihy, které nazýváme obdobím prvotisků, umožnil vynález knihtisku '''Johana Gutenberga'''. Díla zhotovená metodou knihtisku byla nazývána ''umělá '', navzdory tomu, že první tištěné knihy byly díky použitým typům liter od rukopisných k nerozeznání. ''"Liturgické knihy tištěné na pergamenu byly dále rukopisně iluminovány a tiskaři podobně jako písaři doplňovali prázdné strany či půlstrany disparátními krátkými texty."'' <ref>  HEJNOVÁ, Miroslava, Zdeněk UHLÍŘ a Julius HŮLEK. ''Ve znamení nové doby: první dvě století tištěné knihy v Čechách.'' 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2000, 130 s. ISBN 80-7050-362-9. S. 13. </ref>
−
 
+
 
== Rozšíření prvotisků po Evropě ==
 
== Rozšíření prvotisků po Evropě ==
  
Řádek 32: Řádek 32:
 
== Prvotisky na území České republiky ==
 
== Prvotisky na území České republiky ==
  
−
Největší sbírku prvotisků, na území České republiky vlastní [[Národní  knihovna]]. Jedná se o více než 4200 prvotisků a tato sbírka raných tisků patří současně k největším souborům v Evropě. Počátky sbírky spadají do poslední třetiny 18. století a mají základ ve fondu klementinské jezuitské knihovny. Po Bílé hoře k ní byly připojeny svazky starých kolejních knihoven pražské univerzity a fondy ostatních jezuitských kolejí. Další svazky, které rozšířily sbírku pocházely ze zrušených klášterů za vlády Josefa II. Ve 20. století a na počátku 21. století byla sbírka opět doplněna. V roce 2006 zakoupila Národní knihovna na 550 inkunábulí z knihovny premonstrátského kláštera v Teplé a spolu s fondem někdejšího františkánského kláštera v Chebu dalších 500 tisků 15. století, mezi nimi i řadu unikátních a neznámých jednolistů.  
+
Největší sbírku prvotisků, na území České republiky vlastní [[Národní  knihovna]]. Jedná se o více než 4200 prvotisků a tato sbírka raných tisků patří současně k největším souborům v Evropě. Počátky sbírky spadají do poslední třetiny 18. století a mají základ ve fondu klementinské jezuitské knihovny. Po Bílé hoře k ní byly připojeny svazky starých kolejních knihoven pražské univerzity a fondy ostatních jezuitských kolejí. Další svazky, které rozšířily sbírku pocházely ze zrušených klášterů za vlády Josefa II. Ve 20. století a na počátku 21. století byla sbírka opět doplněna. V roce 2006 zakoupila Národní knihovna na 550 inkunábulí z knihovny premonstrátského kláštera v Teplé a spolu s fondem někdejšího františkánského kláštera v Chebu dalších 500 tisků 15. století, mezi nimi i řadu unikátních a neznámých jednolistů. <ref> Národní knihovna - inkunábule. Dostupný z WWW: <http://text.nkp.cz/sbirky/podle-typu-dokumentu/rukopisy-inkunabule-a-stare-tisky/inkunabule>. </ref>
−
 
 
  
 
== Poznámky ==
 
== Poznámky ==

Verze z 19. 5. 2013, 20:11

Autor: Miroslava Töpferová

Klíčová slova: knihtisk, tisk, Gutenberg, tiskárna, vynález

Synonyma: inkunábule

Související pojmy:

nadřazené - knihtisk

podřazené -

Úvod

Ekvivalentem pojmu prvotisk je nadnárodní termín inkunábule, který poprvé zavedl münsterský děkan Bernard von Mallinckrodt (1591 – 1946). [1] Ve svém traktátu z roku 1639 „De ortu et progressu artis typographiae“ , ve kterém se zmiňuje o významu doby počátku typografie. Odtud pak byl tento termín přenesen na všechny tisky, které vznikly od vynálezu knihtisku až do roku 1500. [2] "Tuto časovou hranici poprvé vymezil německý pastor Johann Saubert st. v katalogu Historia bibliothecae reip. Norinbergensis (Nürnberg 1643)." [3]

Vznik prvních prvotisků

Prvotisky jsou blokové knihy a artefakty, vyrobené technikou knihtisku, pomocí pohyblivých liter. Období jejich vzniku řadíme mezi počátky knihtisku, tedy přibližně 1440 až 31. prosinec 1500 (toto datum je zároveň i časová hranice, která odděluje prvotisky od starých tisků).

První období dějin tištěné knihy, které nazýváme obdobím prvotisků, umožnil vynález knihtisku Johana Gutenberga. Díla zhotovená metodou knihtisku byla nazývána umělá , navzdory tomu, že první tištěné knihy byly díky použitým typům liter od rukopisných k nerozeznání. "Liturgické knihy tištěné na pergamenu byly dále rukopisně iluminovány a tiskaři podobně jako písaři doplňovali prázdné strany či půlstrany disparátními krátkými texty." [4]

Rozšíření prvotisků po Evropě

Rozšíření knihtisku do dalších míst Evropy napomohla paradoxně také nešťastná náhoda, kdy tiskárna v říjnu 1462 při mohutném požáru Mohuče vyhořela. Gutenbergovi pomocníci zůstali bez práce a byli nuceni odejít do světa za obživou. Tímto způsobem se šířilo jejich umění a prudce tak stoupla produkce knih. „Odhady počtu titulů vytištěných před rokem 1500 ve více než 260 místech Evropy se pohybují od 27 do 40 tisíc.“ [5] Před rokem 1500 existovalo na 252 místech Evropy více než 1100 tiskáren.

Prvotisky českého původu

Počet prvotisků, které vznikly na území Čech, není příliš velký. Většina jich byla vytištěna v českém jazyce a z velké části pochází z produkce českých tiskařů. Ze 44 tisků vzniklých v Čechách je jenom 5 latinských a 39 českých. [6] Na Moravě to bylo celkem 26 prvotisků. Nejstarší skupinu českých prvotisků tvoří čtyři české tisky - Kronika trojanská, dvě vydání Nového zákona a neilustrovaný Pasionál. Mezi nejstarší tři latinské prvotisky patří Statua Synodalia Arnesti, Agenda Pragensis a Misale ecclesiae Pragensis. [7]

Prvotisky na území České republiky

Největší sbírku prvotisků, na území České republiky vlastní Národní knihovna. Jedná se o více než 4200 prvotisků a tato sbírka raných tisků patří současně k největším souborům v Evropě. Počátky sbírky spadají do poslední třetiny 18. století a mají základ ve fondu klementinské jezuitské knihovny. Po Bílé hoře k ní byly připojeny svazky starých kolejních knihoven pražské univerzity a fondy ostatních jezuitských kolejí. Další svazky, které rozšířily sbírku pocházely ze zrušených klášterů za vlády Josefa II. Ve 20. století a na počátku 21. století byla sbírka opět doplněna. V roce 2006 zakoupila Národní knihovna na 550 inkunábulí z knihovny premonstrátského kláštera v Teplé a spolu s fondem někdejšího františkánského kláštera v Chebu dalších 500 tisků 15. století, mezi nimi i řadu unikátních a neznámých jednolistů. [8]

Poznámky

  1. ↑ VOIT, Petr. Encyklopedie knihy : starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. Petr Voit. 1. vyd. Praha : Libri, 2006. 1350 s., [160] s. obr. příl, il., faksim, 31 cm. (Bibliotheca strahoviensis. Series monographica ; II.) ISBN 8072773127. S. 723.
  2. ↑ HEJNOVÁ, Miroslava, Zdeněk UHLÍŘ a Julius HŮLEK. Ve znamení nové doby: první dvě století tištěné knihy v Čechách. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2000, 130 s. ISBN 80-7050-362-9. S. 14.
  3. ↑ VOIT, Petr. Encyklopedie knihy : starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. Petr Voit. 1. vyd. Praha : Libri, 2006. 1350 s., [160] s. obr. příl, il., faksim, 31 cm. (Bibliotheca strahoviensis. Series monographica ; II.) ISBN 8072773127. S. 723.
  4. ↑ HEJNOVÁ, Miroslava, Zdeněk UHLÍŘ a Julius HŮLEK. Ve znamení nové doby: první dvě století tištěné knihy v Čechách. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2000, 130 s. ISBN 80-7050-362-9. S. 13.
  5. ↑ CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-x. S. 189
  6. ↑ HEJNOVÁ, Miroslava, Zdeněk UHLÍŘ a Julius HŮLEK. Ve znamení nové doby: první dvě století tištěné knihy v Čechách. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2000, 130 s. ISBN 80-7050-362-9. S. 14.
  7. ↑ HEJNOVÁ, Miroslava, Zdeněk UHLÍŘ a Julius HŮLEK. Ve znamení nové doby: první dvě století tištěné knihy v Čechách. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2000, 130 s. ISBN 80-7050-362-9. S. 17.
  8. ↑ Národní knihovna - inkunábule. Dostupný z WWW: <http://text.nkp.cz/sbirky/podle-typu-dokumentu/rukopisy-inkunabule-a-stare-tisky/inkunabule>.

Externí odkazy

Databáze literárních památek (jazykově českých prvotisků) obsahující stručnou charakteristiku, bibliografii a faksimile titulního listu a všech ilustrací. Dostupný z WWW: <http://www.clavmon.cz/clavis/index.htm >.

Použitá literatura

  • CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-x.
  • HEJNOVÁ, Miroslava, Zdeněk UHLÍŘ a Julius HŮLEK. Ve znamení nové doby: první dvě století tištěné knihy v Čechách. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2000, 130 s. ISBN 80-7050-362-9.
  • TOBOLKA, Zdeněk Václav. Knihopis českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století. Praha: Státní tiskárna, 1925, 47 s.
  • VOIT, Petr. Encyklopedie knihy : starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. Petr Voit. 1. vyd. Praha : Libri, 2006. 1350 s., [160] s. obr. příl, il., faksim, 31 cm. (Bibliotheca strahoviensis. Series monographica ; II.) ISBN 8072773127.
Citováno z „https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prvotisk&oldid=34042“