Prvotisk: Porovnání verzí
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
== Úvod== | == Úvod== | ||
| − | Ekvivalentem pojmu '''prvotisk''' je nadnárodní termín '''inkunábule''', který poprvé zavedl münsterský děkan Bernard von Mallinckrodt (1591 – 1946). <ref> VOIT, Petr. Encyklopedie knihy : starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. Petr Voit. 1. vyd. Praha : Libri, 2006. 1350 s., [160] s. obr. příl, il., faksim, 31 cm. (Bibliotheca strahoviensis. Series monographica ; II.) ISBN 8072773127. S. 723. </ref> Ve svém traktátu z roku 1639 '' „De ortu et progressu artis typographiae“ '', ve kterém se zmiňuje o významu doby počátku typografie. Odtud pak byl tento termín přenesen na všechny tisky, které vznikly od vynálezu knihtisku až do roku 1500. <ref> HEJNOVÁ, Miroslava, Zdeněk UHLÍŘ a Julius HŮLEK. ''Ve znamení nové doby: první dvě století tištěné knihy v Čechách.'' 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2000, 130 s. ISBN 80-7050-362-9. S. 14. </ref> | + | Ekvivalentem pojmu '''prvotisk''' je nadnárodní termín '''inkunábule''', který poprvé zavedl münsterský děkan Bernard von Mallinckrodt (1591 – 1946). <ref> VOIT, Petr. Encyklopedie knihy : starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. Petr Voit. 1. vyd. Praha : Libri, 2006. 1350 s., [160] s. obr. příl, il., faksim, 31 cm. (Bibliotheca strahoviensis. Series monographica ; II.) ISBN 8072773127. S. 723. </ref> Ve svém traktátu z roku 1639 '' „De ortu et progressu artis typographiae“ '', ve kterém se zmiňuje o významu doby počátku [[typografie]]. Odtud pak byl tento termín přenesen na všechny tisky, které vznikly od vynálezu knihtisku až do roku 1500. <ref> HEJNOVÁ, Miroslava, Zdeněk UHLÍŘ a Julius HŮLEK. ''Ve znamení nové doby: první dvě století tištěné knihy v Čechách.'' 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2000, 130 s. ISBN 80-7050-362-9. S. 14. </ref> |
''"Tuto časovou hranici poprvé vymezil německý pastor Johann Saubert st. v katalogu Historia bibliothecae reip. Norinbergensis (Nürnberg 1643)."'' <ref> VOIT, Petr. Encyklopedie knihy : starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. Petr Voit. 1. vyd. Praha : Libri, 2006. 1350 s., [160] s. obr. příl, il., faksim, 31 cm. (Bibliotheca strahoviensis. Series monographica ; II.) ISBN 8072773127. S. 723. </ref> | ''"Tuto časovou hranici poprvé vymezil německý pastor Johann Saubert st. v katalogu Historia bibliothecae reip. Norinbergensis (Nürnberg 1643)."'' <ref> VOIT, Petr. Encyklopedie knihy : starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. Petr Voit. 1. vyd. Praha : Libri, 2006. 1350 s., [160] s. obr. příl, il., faksim, 31 cm. (Bibliotheca strahoviensis. Series monographica ; II.) ISBN 8072773127. S. 723. </ref> | ||
| Řádek 24: | Řádek 24: | ||
== Rozšíření prvotisků po Evropě == | == Rozšíření prvotisků po Evropě == | ||
| − | Rozšíření knihtisku do dalších míst Evropy napomohla paradoxně také nešťastná náhoda, kdy tiskárna v říjnu 1462 při mohutném požáru Mohuče vyhořela. Gutenbergovi pomocníci zůstali bez práce a byli nuceni odejít do světa za obživou. Tímto způsobem se šířilo jejich umění a prudce tak stoupla produkce knih. '' „Odhady počtu titulů vytištěných před rokem 1500 ve více než 260 místech Evropy se pohybují od 27 do 40 tisíc.“ ''<ref> CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy.'' 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-x. S. 189 </ref> Před rokem 1500 existovalo na 252 místech Evropy více než 1100 tiskáren. | + | Rozšíření knihtisku do dalších míst Evropy napomohla paradoxně také nešťastná náhoda, kdy [[tiskárna]] v říjnu 1462 při mohutném požáru Mohuče vyhořela. Gutenbergovi pomocníci zůstali bez práce a byli nuceni odejít do světa za obživou. Tímto způsobem se šířilo jejich umění a prudce tak stoupla produkce knih. '' „Odhady počtu titulů vytištěných před rokem 1500 ve více než 260 místech Evropy se pohybují od 27 do 40 tisíc.“ ''<ref> CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy.'' 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-x. S. 189 </ref> Před rokem 1500 existovalo na 252 místech Evropy více než 1100 tiskáren. |
== Prvotisky českého původu == | == Prvotisky českého původu == | ||
Verze z 19. 5. 2013, 19:38
Autor: Miroslava Töpferová
Klíčová slova: knihtisk, tisk, Gutenberg, tiskárna
Synonyma: inkunábule
Související pojmy:
nadřazené - knihtisk
podřazené -
Úvod
Ekvivalentem pojmu prvotisk je nadnárodní termín inkunábule, který poprvé zavedl münsterský děkan Bernard von Mallinckrodt (1591 – 1946). [1] Ve svém traktátu z roku 1639 „De ortu et progressu artis typographiae“ , ve kterém se zmiňuje o významu doby počátku typografie. Odtud pak byl tento termín přenesen na všechny tisky, které vznikly od vynálezu knihtisku až do roku 1500. [2] "Tuto časovou hranici poprvé vymezil německý pastor Johann Saubert st. v katalogu Historia bibliothecae reip. Norinbergensis (Nürnberg 1643)." [3]
Vznik prvních prvotisků
Prvotisky jsou blokové knihy a artefakty, vyrobené technikou knihtisku, pomocí pohyblivých liter. Období jejich vzniku řadíme mezi počátky knihtisku, tedy přibližně 1440 až 31. prosinec 1500 (toto datum je zároveň i časová hranice, která odděluje prvotisky od starých tisků).
První období dějin tištěné knihy, které nazýváme obdobím prvotisků, umožnil vynález knihtisku Johana Gutenberga. Díla zhotovená metodou knihtisku byla nazývána umělá , navzdory tomu, že první tištěné knihy byly díky použitým typům liter od rukopisných k nerozeznání. "Liturgické knihy tištěné na pergamenu byly dále rukopisně iluminovány a tiskaři podobně jako písaři doplňovali prázdné strany či půlstrany disparátními krátkými texty." [4]
Rozšíření prvotisků po Evropě
Rozšíření knihtisku do dalších míst Evropy napomohla paradoxně také nešťastná náhoda, kdy tiskárna v říjnu 1462 při mohutném požáru Mohuče vyhořela. Gutenbergovi pomocníci zůstali bez práce a byli nuceni odejít do světa za obživou. Tímto způsobem se šířilo jejich umění a prudce tak stoupla produkce knih. „Odhady počtu titulů vytištěných před rokem 1500 ve více než 260 místech Evropy se pohybují od 27 do 40 tisíc.“ [5] Před rokem 1500 existovalo na 252 místech Evropy více než 1100 tiskáren.
Prvotisky českého původu
Počet prvotisků, které vznikly na území Čech, není příliš velký. Většina jich byla vytištěna v českém jazyce a z velké části pochází z produkce českých tiskařů. Ze 44 tisků vzniklých v Čechách je jenom 5 latinských a 39 českých. [6] Na Moravě to bylo celkem 26 prvotisků. Nejstarší skupinu českých prvotisků tvoří čtyři české tisky - Kronika trojanská, dvě vydání Nového zákona a neilustrovaný Pasionál. Mezi nejstarší tři latinské prvotisky patří Statua Synodalia Arnesti, Agenda Pragensis a Misale ecclesiae Pragensis. [7]
Prvotisky na území České republiky
Největší sbírku prvotisků, na území České republiky vlastní Národní knihovna. Jedná se o více než 4200 prvotisků a tato sbírka raných tisků patří současně k největším souborům v Evropě.
Poznámky
- ↑ VOIT, Petr. Encyklopedie knihy : starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. Petr Voit. 1. vyd. Praha : Libri, 2006. 1350 s., [160] s. obr. příl, il., faksim, 31 cm. (Bibliotheca strahoviensis. Series monographica ; II.) ISBN 8072773127. S. 723.
- ↑ HEJNOVÁ, Miroslava, Zdeněk UHLÍŘ a Julius HŮLEK. Ve znamení nové doby: první dvě století tištěné knihy v Čechách. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2000, 130 s. ISBN 80-7050-362-9. S. 14.
- ↑ VOIT, Petr. Encyklopedie knihy : starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. Petr Voit. 1. vyd. Praha : Libri, 2006. 1350 s., [160] s. obr. příl, il., faksim, 31 cm. (Bibliotheca strahoviensis. Series monographica ; II.) ISBN 8072773127. S. 723.
- ↑ HEJNOVÁ, Miroslava, Zdeněk UHLÍŘ a Julius HŮLEK. Ve znamení nové doby: první dvě století tištěné knihy v Čechách. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2000, 130 s. ISBN 80-7050-362-9. S. 13.
- ↑ CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-x. S. 189
- ↑ HEJNOVÁ, Miroslava, Zdeněk UHLÍŘ a Julius HŮLEK. Ve znamení nové doby: první dvě století tištěné knihy v Čechách. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2000, 130 s. ISBN 80-7050-362-9. S. 14.
- ↑ HEJNOVÁ, Miroslava, Zdeněk UHLÍŘ a Julius HŮLEK. Ve znamení nové doby: první dvě století tištěné knihy v Čechách. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2000, 130 s. ISBN 80-7050-362-9. S. 17.
Externí odkazy
Databáze literárních památek (jazykově českých prvotisků) obsahující stručnou charakteristiku, bibliografii a faksimile titulního listu a všech ilustrací. Dostupný z WWW: <http://www.clavmon.cz/clavis/index.htm >.
Použitá literatura
- BOLDAN, Kamil. Záhada Kroniky trojánské : Počátek českého knihtisku. 1. vydání. Praha : Národní knihovna ČR, 2010. 68 s. ISBN 978-80-7050-580-9. Dostupný z WWW: < http://krameriusndktest.mzk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:8ebb1ef0-429e-11e2-9b88-005056827e51 >
- CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-x.
- HEJNOVÁ, Miroslava, Zdeněk UHLÍŘ a Julius HŮLEK. Ve znamení nové doby: první dvě století tištěné knihy v Čechách. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2000, 130 s. ISBN 80-7050-362-9.
- TOBOLKA, Zdeněk Václav. Knihopis českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století. Praha: Státní tiskárna, 1925, 47 s.
- UHLÍŘ, Zdeněk. Inkunábule. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-05-01]. Dostupný z WWW: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000002557&local_base=KTD>.
- VOIT, Petr. Encyklopedie knihy : starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. Petr Voit. 1. vyd. Praha : Libri, 2006. 1350 s., [160] s. obr. příl, il., faksim, 31 cm. (Bibliotheca strahoviensis. Series monographica ; II.) ISBN 8072773127.
