Konektivismus: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| + | Michaela Kočová (383529), Ester Březinová (383187) | ||
| + | |||
== Definice == | == Definice == | ||
| − | Konektivismus je didaktická teorie a metodika poznání, učení se, propojování zdrojů informací a vzdělávání v prostředí sociálních sítí. Autory této teorie jsou George Siemens a Stephen Downes. | + | Konektivismus je didaktická teorie a metodika poznání, učení se, propojování zdrojů informací a vzdělávání v prostředí sociálních sítí.<ref> Konektivismus. Abz slovník cizích slov [online] [cit. 2013-05-7]. Dostupné z http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/konektivismus </ref> Autory této teorie jsou George Siemens a Stephen Downes. |
Konektivismus navazuje na konstruktivismus a rozšiřuje jeho zásady o využívání sociálních sítí. "Konektivismus posuzuje každého jedince v kontextu sítě (osobnostního vzdělávacího prostředí), kterou si kolem sebe buduje." | Konektivismus navazuje na konstruktivismus a rozšiřuje jeho zásady o využívání sociálních sítí. "Konektivismus posuzuje každého jedince v kontextu sítě (osobnostního vzdělávacího prostředí), kterou si kolem sebe buduje." | ||
| Řádek 12: | Řádek 14: | ||
# Přítomnost (aktuálnost) je důležitým atributem konektivistických vzdělávacích aktivit (nic nemusí být zítra pravda). | # Přítomnost (aktuálnost) je důležitým atributem konektivistických vzdělávacích aktivit (nic nemusí být zítra pravda). | ||
# I neživá zařízení jsou schopna učení (formování struktury sítě, způsoby vyhledávání informací). | # I neživá zařízení jsou schopna učení (formování struktury sítě, způsoby vyhledávání informací). | ||
| − | # Vlastní rozhodování je součástí vzdělávacího procesu (měnící se realita vyžaduje schopnost měnit vlastní postoje). | + | # Vlastní rozhodování je součástí vzdělávacího procesu (měnící se realita vyžaduje schopnost měnit vlastní postoje).<ref> BRDIČKA, Bořivoj. Konektivismus – teorie vzdělávání v prostředí sociálních sítí. RVP Metodický portál [online] [cit. 2013-05-7]. Dostupné z http://spomocnik.rvp.cz/clanek/10357/ </ref> |
"Konektivismus chápe učení jako proces propojení specializovaných uzlů všeobecné komplexní sítě. Důraz je kladen na komunikaci a interakci mezi jednotlivými členy sítě." Členové sítě disponují různými znalostmi, ale důležitější než aktuální znalosti, je schopnost poznávat a rozeznávat spojitost mezi jednotlivými tématy a problémy, schopnost rozhodovat se, dokázat změnit své postoje. | "Konektivismus chápe učení jako proces propojení specializovaných uzlů všeobecné komplexní sítě. Důraz je kladen na komunikaci a interakci mezi jednotlivými členy sítě." Členové sítě disponují různými znalostmi, ale důležitější než aktuální znalosti, je schopnost poznávat a rozeznávat spojitost mezi jednotlivými tématy a problémy, schopnost rozhodovat se, dokázat změnit své postoje. | ||
"Teorie konektivismu vychází z funkce sítě a propojenosti světa, ale také nejpružněji reaguje na změny, které nastávají s rozvojem informačních technologií." | "Teorie konektivismu vychází z funkce sítě a propojenosti světa, ale také nejpružněji reaguje na změny, které nastávají s rozvojem informačních technologií." | ||
| − | Učitel by si měl vybudovat osobní vzdělávací prostředí (PLE - Personal Learning Environment), aby mohl efektivně reagovat na změny a byl tak schopen působit na současnou generaci žáků. Nejen učitelé, ale každý by si měl vytvářet své osobní vzdělávací prostředí ke zvyšování kvality vzdělávání. K budování osobního vzdělávacího prostředí je důležité zapojení se do virtuálního vzdělávacího prostředí. | + | Učitel by si měl vybudovat osobní vzdělávací prostředí (PLE - Personal Learning Environment), aby mohl efektivně reagovat na změny a byl tak schopen působit na současnou generaci žáků. Nejen učitelé, ale každý by si měl vytvářet své osobní vzdělávací prostředí ke zvyšování kvality vzdělávání. K budování osobního vzdělávacího prostředí je důležité zapojení se do virtuálního vzdělávacího prostředí.<ref> DVORŠČÍK, Štefan. RVP_VT 21 Konektivismus a PLE. RVP Metodický portál [online]. [cit. 2013-05-15]. Dostupné z http://dvorscik.blogy.rvp.cz/2011/11/12/rvp_vt-21-konektivismus-a-ple/ </ref> |
| + | |||
| + | Prosazování pojmu "konektivismus" vznikl v souvislosti s masivním nástupem informačních a komunikačních technologií do vzdělávání, ale také do dalších oblastí života. "Staví na sdílení vědění, informačních zdrojích a propojování lidí. Je založen na myšlence, že každý z nás je v neustálém spojení jak s informacemi, tak s jinými lidmi.Výukový proces je chápán v kontextu existující sítě."<ref> ROHLÍKOVÁ, Lucie a VEJVODOVÁ, Anna. Vyučovací metody na vysoké škole: Praktický průvodce výukou v prezenční i distanční formě studia. Praha : Grada Publishing, 2012. 288 s. ISBN 978-80-247-4152-9. </ref> | ||
| − | + | == Reference == | |
| + | <references /> | ||
Verze z 18. 5. 2013, 12:02
Michaela Kočová (383529), Ester Březinová (383187)
Definice
Konektivismus je didaktická teorie a metodika poznání, učení se, propojování zdrojů informací a vzdělávání v prostředí sociálních sítí.[1] Autory této teorie jsou George Siemens a Stephen Downes. Konektivismus navazuje na konstruktivismus a rozšiřuje jeho zásady o využívání sociálních sítí. "Konektivismus posuzuje každého jedince v kontextu sítě (osobnostního vzdělávacího prostředí), kterou si kolem sebe buduje."
Základní principy
Základní principy konektivismu:
- Učení je proces, během něhož dochází k propojení specializovaných uzlů všeobecné komplexní sítě (sdílení přístupu k informačním zdrojům, znalostem).
- Poznávání je založeno na množství různorodých zkušeností (spojení různých kultur, použití odlišných technologií).
- Schopnost poznávat je vždy mnohem důležitější než momentální skutečné znalosti.
- Navazování a údržba spojení je podmínkou soustavného poznávání (budování komunity).
- Klíčovou kompetencí je schopnost rozeznat souvislosti mezi různými obory, koncepty či ideami.
- Přítomnost (aktuálnost) je důležitým atributem konektivistických vzdělávacích aktivit (nic nemusí být zítra pravda).
- I neživá zařízení jsou schopna učení (formování struktury sítě, způsoby vyhledávání informací).
- Vlastní rozhodování je součástí vzdělávacího procesu (měnící se realita vyžaduje schopnost měnit vlastní postoje).[2]
"Konektivismus chápe učení jako proces propojení specializovaných uzlů všeobecné komplexní sítě. Důraz je kladen na komunikaci a interakci mezi jednotlivými členy sítě." Členové sítě disponují různými znalostmi, ale důležitější než aktuální znalosti, je schopnost poznávat a rozeznávat spojitost mezi jednotlivými tématy a problémy, schopnost rozhodovat se, dokázat změnit své postoje. "Teorie konektivismu vychází z funkce sítě a propojenosti světa, ale také nejpružněji reaguje na změny, které nastávají s rozvojem informačních technologií."
Učitel by si měl vybudovat osobní vzdělávací prostředí (PLE - Personal Learning Environment), aby mohl efektivně reagovat na změny a byl tak schopen působit na současnou generaci žáků. Nejen učitelé, ale každý by si měl vytvářet své osobní vzdělávací prostředí ke zvyšování kvality vzdělávání. K budování osobního vzdělávacího prostředí je důležité zapojení se do virtuálního vzdělávacího prostředí.[3]
Prosazování pojmu "konektivismus" vznikl v souvislosti s masivním nástupem informačních a komunikačních technologií do vzdělávání, ale také do dalších oblastí života. "Staví na sdílení vědění, informačních zdrojích a propojování lidí. Je založen na myšlence, že každý z nás je v neustálém spojení jak s informacemi, tak s jinými lidmi.Výukový proces je chápán v kontextu existující sítě."[4]
Reference
- ↑ Konektivismus. Abz slovník cizích slov [online] [cit. 2013-05-7]. Dostupné z http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/konektivismus
- ↑ BRDIČKA, Bořivoj. Konektivismus – teorie vzdělávání v prostředí sociálních sítí. RVP Metodický portál [online] [cit. 2013-05-7]. Dostupné z http://spomocnik.rvp.cz/clanek/10357/
- ↑ DVORŠČÍK, Štefan. RVP_VT 21 Konektivismus a PLE. RVP Metodický portál [online]. [cit. 2013-05-15]. Dostupné z http://dvorscik.blogy.rvp.cz/2011/11/12/rvp_vt-21-konektivismus-a-ple/
- ↑ ROHLÍKOVÁ, Lucie a VEJVODOVÁ, Anna. Vyučovací metody na vysoké škole: Praktický průvodce výukou v prezenční i distanční formě studia. Praha : Grada Publishing, 2012. 288 s. ISBN 978-80-247-4152-9.
