Elektronická databáze: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 18: Řádek 18:
 
Mezi základní prvky databáze patří data a program, který nám umožňuje s těmito daty manipulovat. Obsah dat tvoří množina jednotně strukturovaných dat, které jsou uloženy v paměti počítače nebo na záznamovém médiu. Tyto data jsou navzájem v určitém vztahu a tak tvoří ucelený celek z hlediska obsažených informací.  
 
Mezi základní prvky databáze patří data a program, který nám umožňuje s těmito daty manipulovat. Obsah dat tvoří množina jednotně strukturovaných dat, které jsou uloženy v paměti počítače nebo na záznamovém médiu. Tyto data jsou navzájem v určitém vztahu a tak tvoří ucelený celek z hlediska obsažených informací.  
  
Tyto data nám jsou však přístupná pouze pomocí speciálního programové vybavení a tím je systém řízení báze dat. Elektronická databáze je tedy zdroj uspořádaných informací, který svůj obsah zpřístupňuje uživatelům. Těm pomáhá k pohodlnému vyhledání kvalitních, ověřených a aktuálních informací a to z nejrůznějších oblastí.  
+
Tyto data nám jsou však přístupná pouze pomocí speciálního programové vybavení a tím je systém řízení báze dat. Elektronická databáze je tedy zdroj uspořádaných informací, který svůj obsah zpřístupňuje uživatelům. Těm pomáhá k pohodlnému vyhledání kvalitních, ověřených a aktuálních informací a to z nejrůznějších oblastí. <ref>KUČEROVÁ, Helena. Databáze. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003 [cit. 2011-12-30]. Dostupný z WWW: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000089&local_base=KTD>.</ref>
 +
 
 +
==Historie elektronických databází==
 +
 
 +
Termín „data-base“ se poprvé objevil v Oxfordském slovníku v roce 1962.
 +
 
 +
Do šedesátých let 20. století, tedy do rozvoje počítačů, se k uspořádání dat používaly klasické papírové kartotéky. Jejich velkou nevýhodou však byly vysoké nároky na místo k uskladnění a celkově tak ke správě a manipulaci s uloženými daty.
 +
 +
S postupem času se kartotéky začaly převádět do strojem čitelné podoby. Až v polovině šedesátých let začaly vznikat první databázové jazyky a roku 1970 vzniká první relační databáze.
 +
 
 +
Tyto databáze se staly oproti papírovým kartotékám spolehlivějšími, rychlejšími a přesnějšími.<ref>DATE, C. An introduction to database systems. 5th ed. Reading, Mass.: Addison-Wesley, 1990. ISBN 02015138111.</ref>
 +
 
 +
==Výhody a nevýhody el. databází==
 +
 
 +
Jako všechno, i elektronické databáze mají své výhody a nevýhody
 +
 
 +
 
 +
'''Výhody'''
 +
 
 +
Mezi nesporné výhody elektronických databází patří zejména kvalita informací. Informace z elektronických databází jsou ověřené, profesionální a někdy i recenzované.
 +
 
 +
Další výhodou el. databází je přidaná hodnota. To znamená, že u článků, e-časopisů, e-knih a jiných naleznete anotaci, klíčová slova a další prvky, které napomáhají k orientaci v textu.
 +
 
 +
Vyhledávání v elektronických databázích je poněkud kvalitnější a to díky přívětivému a intuitivnímu vyhledávacímu rozhraní. Vyhledávání v těchto databázích navíc nabízí i různé možnosti vyhledávání a díky tomu můžete dosáhnout přesnějšího a relevantnějšího výsledku.
 +
 
 +
Výhodou el. databází jsou i nadstavbové funkce, mezi ty patří ukládání výsledků hledání nebo prolinkování do jiného zdroje s plným textem. Také je zde možnost personalizovaných funkcí jako je tagování, překládání, vytvoření osobního účtu atd.
 +
 
 +
Mezi další výhody patří i přístup 24 hodin denně, neomezený počet uživatelů a hlavně získání informací jednoduše a pohodlně, někdy i s možností připojení se do databází z domova.
 +
 
 +
 
 +
'''Nevýhody'''
 +
 
 +
Mezi nevýhody u el. databází může patřit možná ztráta dat, nejednotné vyhledávání nebo nekompatibilita zařízení. Další nevýhodou může být i nedostupnost databází a to z důvodu, že zrovna potřebná databáze nemusí být u dané instituce předplacená.
 +
 
 +
Možnou nevýhodou může pro některé být i převažující text a jazyk v angličtině.
 +
 +
==Dělení elektronických databází==
 +
 
 +
Elektronické databáze rozlišujeme podle typu obsažených dat.
 +
 
 +
'''Databáze dělíme na:'''
 +
 
 +
 
 +
'''1. Textové'''
 +
 
 +
 
 +
'''• bibliografické''' – tyto databáze neobsahují texty, ale jen bibliografické záznamy publikací, které jsou doplněné o abstrakty
 +
 
 +
'''• plnotextové (fulltextové) '''– databáze obsahují plné texty dokumentů
 +
 
 +
'''• referenční''' – často se jedná o encyklopedie, příručky nebo slovníky
 +
 
 +
'''• faktografické''' – obsahují faktografické informace <ref>MÁCKOVÁ, Zdeňka, Tereza Matýsová a Nikola Dynybylová. Elektronické informační zdroje II. Odborné licencované databáze MU [e-learning]. Brno: KISK FF MU, 2011 [cit. 2011-12-30]. Dostupný z WWW: <https://is.muni.cz/auth/el/1421/podzim2012/KPI11/um/35076585/04_eiz.pdf>.</ref>
 +
 
 +
 
 +
'''2. Obrazové''' – důležité zejména pro umění
 +
 
 +
'''3. Numerické'''
 +
 
 +
'''4. Multimediální'''
 +
 
 +
 
 +
Databáze také můžeme dělit '''podle způsobu práce uživatele s daty''', tady dělíme databáze na:
 +
 
 +
'''1. Databáze umožňující pouze vyhledávání a čtení dat'''
 +
 
 +
'''2. Databáze umožňující zápis dat'''
 +
 
 +
 
 +
Dále můžeme dělit '''dle dostupnosti databází''' na:
 +
 
 +
'''1. Komerční databáze''' – přístup do databází je zpoplatněný
 +
 
 +
'''2. Volně dostupné databáze''' – tyto databáze jsou dostupné zadarmo
 +
 
 +
 
 +
 
 +
'''Podle obsahu informací''' dělíme databáze na:
 +
 
 +
'''1. univerzální''' – zde najdeme všeobecné informace
 +
 
 +
'''2. multioborové '''– informace z více oborů
 +
 
 +
'''3. oborové''' – informace, které se týkají určitého oboru
 +
 
 +
 
 +
Databáze dělíme i '''podle časového hlediska''':
 +
 
 +
'''1. perspektivní '''– zde najdeme informace o dokumentech, které teprve vyjdou v budoucnosti
 +
 
 +
'''2. souběžné''' – informace o dokumentech, které právě vycházejí
 +
 
 +
'''3. retrospektivní '''– informace o dokumentech, které už vyšly někdy v minulosti
 +
 
 +
 
  
 
== Poznámky ==
 
== Poznámky ==
 
<references/>
 
<references/>

Verze z 2. 5. 2013, 21:37

Autor: Klára Tesařová

Klíčová slova: zdroj, informace, elektronický zdroj, databáze

Synonyma: zdroj informací v elektronické podobě

Související pojmy:

nadřazené - zdroj informací

podřazené - vyhledávání v elektronické databázi, licencované elektronické databáze, bezplatné elektronické databáze

Charakteristika

Elektronická databáze je systém, který slouží k modelování objektů a vztahů reálného světa a to prostřednictvím digitálních dat, které jsou uspořádány tak, aby se s nimi dalo manipulovat efektivně. Důležitými faktory pro databáze je umět data rychle vyhledat, načíst je do paměti a provádět s nimi potřebné operace, mezi které patří například zobrazení, přidání nových údajů, aktualizace, provádění matematických výpočtů s daty, uspořádání dat dle sestav apod.

Mezi základní prvky databáze patří data a program, který nám umožňuje s těmito daty manipulovat. Obsah dat tvoří množina jednotně strukturovaných dat, které jsou uloženy v paměti počítače nebo na záznamovém médiu. Tyto data jsou navzájem v určitém vztahu a tak tvoří ucelený celek z hlediska obsažených informací.

Tyto data nám jsou však přístupná pouze pomocí speciálního programové vybavení a tím je systém řízení báze dat. Elektronická databáze je tedy zdroj uspořádaných informací, který svůj obsah zpřístupňuje uživatelům. Těm pomáhá k pohodlnému vyhledání kvalitních, ověřených a aktuálních informací a to z nejrůznějších oblastí. [1]

Historie elektronických databází

Termín „data-base“ se poprvé objevil v Oxfordském slovníku v roce 1962.

Do šedesátých let 20. století, tedy do rozvoje počítačů, se k uspořádání dat používaly klasické papírové kartotéky. Jejich velkou nevýhodou však byly vysoké nároky na místo k uskladnění a celkově tak ke správě a manipulaci s uloženými daty.

S postupem času se kartotéky začaly převádět do strojem čitelné podoby. Až v polovině šedesátých let začaly vznikat první databázové jazyky a roku 1970 vzniká první relační databáze.

Tyto databáze se staly oproti papírovým kartotékám spolehlivějšími, rychlejšími a přesnějšími.[2]

Výhody a nevýhody el. databází

Jako všechno, i elektronické databáze mají své výhody a nevýhody


Výhody

Mezi nesporné výhody elektronických databází patří zejména kvalita informací. Informace z elektronických databází jsou ověřené, profesionální a někdy i recenzované.

Další výhodou el. databází je přidaná hodnota. To znamená, že u článků, e-časopisů, e-knih a jiných naleznete anotaci, klíčová slova a další prvky, které napomáhají k orientaci v textu.

Vyhledávání v elektronických databázích je poněkud kvalitnější a to díky přívětivému a intuitivnímu vyhledávacímu rozhraní. Vyhledávání v těchto databázích navíc nabízí i různé možnosti vyhledávání a díky tomu můžete dosáhnout přesnějšího a relevantnějšího výsledku.

Výhodou el. databází jsou i nadstavbové funkce, mezi ty patří ukládání výsledků hledání nebo prolinkování do jiného zdroje s plným textem. Také je zde možnost personalizovaných funkcí jako je tagování, překládání, vytvoření osobního účtu atd.

Mezi další výhody patří i přístup 24 hodin denně, neomezený počet uživatelů a hlavně získání informací jednoduše a pohodlně, někdy i s možností připojení se do databází z domova.


Nevýhody

Mezi nevýhody u el. databází může patřit možná ztráta dat, nejednotné vyhledávání nebo nekompatibilita zařízení. Další nevýhodou může být i nedostupnost databází a to z důvodu, že zrovna potřebná databáze nemusí být u dané instituce předplacená.

Možnou nevýhodou může pro některé být i převažující text a jazyk v angličtině.

Dělení elektronických databází

Elektronické databáze rozlišujeme podle typu obsažených dat.

Databáze dělíme na:


1. Textové


• bibliografické – tyto databáze neobsahují texty, ale jen bibliografické záznamy publikací, které jsou doplněné o abstrakty

• plnotextové (fulltextové) – databáze obsahují plné texty dokumentů

• referenční – často se jedná o encyklopedie, příručky nebo slovníky

• faktografické – obsahují faktografické informace [3]


2. Obrazové – důležité zejména pro umění

3. Numerické

4. Multimediální


Databáze také můžeme dělit podle způsobu práce uživatele s daty, tady dělíme databáze na:

1. Databáze umožňující pouze vyhledávání a čtení dat

2. Databáze umožňující zápis dat


Dále můžeme dělit dle dostupnosti databází na:

1. Komerční databáze – přístup do databází je zpoplatněný

2. Volně dostupné databáze – tyto databáze jsou dostupné zadarmo


Podle obsahu informací dělíme databáze na:

1. univerzální – zde najdeme všeobecné informace

2. multioborové – informace z více oborů

3. oborové – informace, které se týkají určitého oboru


Databáze dělíme i podle časového hlediska:

1. perspektivní – zde najdeme informace o dokumentech, které teprve vyjdou v budoucnosti

2. souběžné – informace o dokumentech, které právě vycházejí

3. retrospektivní – informace o dokumentech, které už vyšly někdy v minulosti


Poznámky

  1. KUČEROVÁ, Helena. Databáze. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003 [cit. 2011-12-30]. Dostupný z WWW: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000089&local_base=KTD>.
  2. DATE, C. An introduction to database systems. 5th ed. Reading, Mass.: Addison-Wesley, 1990. ISBN 02015138111.
  3. MÁCKOVÁ, Zdeňka, Tereza Matýsová a Nikola Dynybylová. Elektronické informační zdroje II. Odborné licencované databáze MU [e-learning]. Brno: KISK FF MU, 2011 [cit. 2011-12-30]. Dostupný z WWW: <https://is.muni.cz/auth/el/1421/podzim2012/KPI11/um/35076585/04_eiz.pdf>.