Hudební psychologie: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 8: Řádek 8:
 
                    
 
                    
 
podřazené - fyzika zvuku, fyziologie slyšení, hudební estetika, hudební teorie, hudební historie
 
podřazené - fyzika zvuku, fyziologie slyšení, hudební estetika, hudební teorie, hudební historie
 +
 +
 +
'''
 +
== Charakteristika ==
 +
'''
 +
 +
Hudební psychologie, jak již samotné „úsloví“ napovídá, se nachází na okraji muzikologie a psychologie. Mluvíme tedy o vědě, která se zabývá duševními pochody člověka a jeho prožitku z hudby, procesu vytváření a fungování hudby, … Zaměřuje se jak na jedince samotného, a to v oblasti vnitřního stavu člověka, prožitku, prožívání hudby, tak také na souhrn vnějších projevů a aktivit člověka, které lze rozpoznat jinou osobou, popřípadě přístrojem. Hudební psychologii tedy rozdělujeme na psychologii hudební osobnosti (vnější projevy) a obecnou hudební psychologii (vnitřní projevy).  Hudební psychologie se nejvíce uplatňuje při odborné praxi, při výuce hudební výchovy a také se zkoumá jako hudební věda.<ref>SEDLÁK, František. Základy hudební psychologie: celostátní vysokoškolská učebnice. 1. vyd. Praha: SPN, 1990, 319 s. ISBN 80-04-20587-9.</ref><ref>DUŠEK, Bohumil. Úvod do hudební psychologie. 2. vyd. Plzeň: Pedagogická fakulta, 1972, 92 s.</ref>
 +
 +
 +
'''
 +
== Hudební psychologie studuje ==
 +
'''
 +
 +
 +
1.Psychologická pravidla hudební tvorby – mluvíme tedy o procesu motivace, umělecké inspiraci, o průběhu tvůrčí práce, …
 +
 +
 +
2.Otázky hudebnosti a jejího vývoje všech etapách hudební ontogeneze – např. hudební vlohy, dovednosti, schopnosti, …
 +
 +
 +
3.Procesy hudební percepce a konzumace hudby i její psychofyziologické působení na vnitřní život a duševní hygienu osobnosti – např. chápání, citové i myšlenkové prožívání hudby, …
 +
 +
 +
4.Vytváření vztahu jednotlivce k hudbě vzhledem k jeho vnitřnímu založení i k vlivům prostředí – jedná se o vliv rodiny, školní výchovu, výběr hudebního žánru a reakce na ně, …
 +
 +
 +
5.Zákonitosti reprodukčních hudebních konání – v linii elementární hudební produktivity, např. zpěv, hra na hudební nástroj,...<ref>FEDOR, Viliam a František SEDLÁK. Úvod do hudební psychologie. 1. vyd. Praha: Ústav pro učitelské vzdělávání na UK, 1972, 65 s.</ref>
 +
 +
 +
'''
 +
== Výzkumné metody hudební psychologie ==
 +
'''
 +
 +
 +
Hlavní úlohou výzkumných metod je dojít „''k plánovitému a promyšlenému postupu při získávání a zpracování potřebných údajů.''“<ref name="SEDLÁK">SEDLÁK, František. Základy hudební psychologie: celostátní vysokoškolská učebnice. 1. vyd. Praha: SPN, 1990, 319 s. ISBN 80-04-20587-9.</ref>Mezi tyto metody řadíme pozorování a experiment a rozdělit je můžeme následovně:
 +
 +
 +
1.Metody observační – pozorování jevů probíhá bez jakéhokoliv zásahu, lze dále dělit na extrospekci (pozorování druhé osoby) či introspekci (pozorování vnitřních stavů člověka, tzn. pochopení sebe sama).
 +
 +
 +
2.Metody experimentální – zkoumaný jedinec se aktivně zapojuje do výzkumného procesu se shodou k hypotéze a výzkumnému úkoly. Také můžeme dále dělit na experiment přirozený či laboratorní.
 +
 +
 +
3.Metody explorační – je možno zařadit rozhovor, dotazník, … od zkoumané osoby se požadují odpovědi na pokládané otázky.<ref>SEDLÁK, František. Základy hudební psychologie: celostátní vysokoškolská učebnice. 1. vyd. Praha: SPN, 1990, 319 s. ISBN 80-04-20587-9.</ref><ref>DUŠEK, Bohumil. Úvod do hudební psychologie. 2. vyd. Plzeň: Pedagogická fakulta, 1972, 92 s.</ref>
 +
 +
 +
'''
 +
== Hudební psychologie a její vztahy k muzikologii ==
 +
'''
 +
 +
 +
Hudební psychologie a muzikologie – hudební psychologie se řadí k významné složce muzikologie.
 +
 +
 +
Hudební psychologie a hudební estetika - oba přístupy postihují podstatu hudby, její odraz ve vědomí člověka, setkávají se v lidské psychice. „'' Jde o prolínání hudebně estetického a psychologického přístupu v celkovém teoretickém pohledu na hudbu a nikoli na nahrazování jednoho druhým''.“<ref>SEDLÁK, František. Základy hudební psychologie: celostátní vysokoškolská učebnice. 1. vyd. Praha: SPN, 1990, 319 s. ISBN 80-04-20587-9</ref>
 +
 +
 +
Hudební psychologie a hudební sociologie - při tomto spojení se vychází z faktu, že hudební aktivita je podmíněna psychologicky i společensky. Může se tedy jednat např. o motivaci, hudební zájmy, postoje, celková hudebnost člověka.
 +
 +
 +
Hudební psychologie a hudební pedagogika – hudební pedagogika čerpá z východisek hudební psychologie, z výzkumných dat pro rozvoj dětí, …
 +
 +
 +
Hudební psychologie a hudební teorie – jedná se o „''systém specializovaných nauk: harmonií a kontrapunktem, hudebními formami, melodikou a tektonikou.''“<ref>SEDLÁK, František. Základy hudební psychologie: celostátní vysokoškolská učebnice. 1. vyd. Praha: SPN, 1990, 319 s. ISBN 80-04-20587-9</ref>
 +
 +
 +
Hudební psychologie a histografie (dějiny hudby) – hudební psychologie čerpá z poznatků, ke kterým dějiny hudby postupně došly. Toto spojení přináší nové znalosti i naopak.
 +
 +
 +
Hudební psychologie a antropologie – tato oblast spojení se teprve vyvíjí. Obě se zaměřují na člověka jako autora hudby, jejího dějinného vývoje, příjemce. Odlišnost dochází v předmětu zkoumání. Hudební věda se zabývá hudebním vědomím jedince. Antropologie má obecnější zaměření, dbá na aktivity člověka v dějinách hudby i ve vývoji lidstva.<ref>SEDLÁK, František. Základy hudební psychologie: celostátní vysokoškolská učebnice. 1. vyd. Praha: SPN, 1990, 319 s. ISBN 80-04-20587-9</ref>
 +
 +
 +
'''
 +
== Někteří čeští představitelé hudební psychologie ==
 +
'''
 +
 +
 +
Samotná historie hudební psychologie se začala utvářet zhruba v druhé polovině 19. století. Na československé scéně k tomu dochází o pár let později, roku 1901 a to prvními náznaky v díle Otakara Hostinského – O hudbě. Nacházíme zde zmínky o psychofyziologickém působení hudby, o hudebních emocích, také nalézá spojení mezi vnímáním časového proudu hudby a múzických vlastností rodného jazyka.
 +
K výrazným představitelům hudební psychologie dále řadíme:
 +
 +
 +
•Adolf Cmíral – učebnice hudební psychologie
 +
 +
 +
•Otakar Zich - svým dílem Estetické vnímání hudby, přinesl velký posun v českém odvětví této vědy
 +
 +
 +
•Vladimír Helfert – v dílech dává důraz na fakt, že hudba zasahuje celou lidskou osobnost, a to ve všech vrstvách
 +
 +
 +
•Josef Burjanka – vyjadřuje se k hudebnímu myšlení
 +
 +
 +
•Bohumil Dušek – ve svých vydaných skriptech se snaží o přehlednější zpracování některých oblastí o hudební psychologii
 +
 +
 +
•Ivan Poledňák, Jaroslav Volka, Ant, Sychra, Leoš Janáček, Alois Hába, … <ref>SEDLÁK, František. Základy hudební psychologie: celostátní vysokoškolská učebnice. 1. vyd. Praha: SPN, 1990, 319 s. ISBN 80-04-20587-9</ref><ref>DUŠEK, Bohumil. Úvod do hudební psychologie. 2. vyd. Plzeň: Pedagogická fakulta, 1972, 92 s</ref>
 +
 +
 +
'''
 +
== Poznámky ==
 +
'''
 +
 +
 +
•MAZUREK, Jan a Zora STIBOROVÁ. Kapitoly z hudební psychologie. 1.vyd. Ostrava: Pedagogická fakulta, 1988, 159 s.
 +
 +
•FRANĚK, Marek. Hudební psychologie. Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2005, 238 s. ISBN 80-246-0965-7
 +
 +
•FEDOR, Viliam a František SEDLÁK. Úvod do hudební psychologie. 1. vyd. Praha: Ústav pro učitelské vzdělávání na UK, 1975, 67 s.
 +
 +
•HOLAS, Milan. Malý slovník základních pojmů z hudební pedagogiky a hudební psychologie. 1. vyd. Praha: Akademie múzických umění, 2001, 75 s. ISBN 80-85883-79-1
 +
 +
•MELICHER, Alexander. Hudobná psychológia: úvod. 1. vyd. Banská Bystrica: Pedagog. fak. Katedra hudobnej výchovy, 1991, 109 s. ISBN 80-85162-20-2
 +
 +
 +
'''
 +
== Použitá literatura ==
 +
'''
 +
 +
 +
<references />
 +
<references />
 +
<references />
 +
<references />
 +
<references />
 +
<references />
 +
<references />
 +
<references />
 +
<references />
 +
<references />
 +
<references />

Verze z 7. 4. 2013, 20:29

Autor: Ambrožová Lada

Klíčová slova: hudební psychologie,hudební umění, hudební výchova

Související pojmy:

nadřazené - psychologie umění, hudební věda

podřazené - fyzika zvuku, fyziologie slyšení, hudební estetika, hudební teorie, hudební historie


Charakteristika

Hudební psychologie, jak již samotné „úsloví“ napovídá, se nachází na okraji muzikologie a psychologie. Mluvíme tedy o vědě, která se zabývá duševními pochody člověka a jeho prožitku z hudby, procesu vytváření a fungování hudby, … Zaměřuje se jak na jedince samotného, a to v oblasti vnitřního stavu člověka, prožitku, prožívání hudby, tak také na souhrn vnějších projevů a aktivit člověka, které lze rozpoznat jinou osobou, popřípadě přístrojem. Hudební psychologii tedy rozdělujeme na psychologii hudební osobnosti (vnější projevy) a obecnou hudební psychologii (vnitřní projevy). Hudební psychologie se nejvíce uplatňuje při odborné praxi, při výuce hudební výchovy a také se zkoumá jako hudební věda.[1][2]


Hudební psychologie studuje


1.Psychologická pravidla hudební tvorby – mluvíme tedy o procesu motivace, umělecké inspiraci, o průběhu tvůrčí práce, …


2.Otázky hudebnosti a jejího vývoje všech etapách hudební ontogeneze – např. hudební vlohy, dovednosti, schopnosti, …


3.Procesy hudební percepce a konzumace hudby i její psychofyziologické působení na vnitřní život a duševní hygienu osobnosti – např. chápání, citové i myšlenkové prožívání hudby, …


4.Vytváření vztahu jednotlivce k hudbě vzhledem k jeho vnitřnímu založení i k vlivům prostředí – jedná se o vliv rodiny, školní výchovu, výběr hudebního žánru a reakce na ně, …


5.Zákonitosti reprodukčních hudebních konání – v linii elementární hudební produktivity, např. zpěv, hra na hudební nástroj,...[3]


Výzkumné metody hudební psychologie


Hlavní úlohou výzkumných metod je dojít „k plánovitému a promyšlenému postupu při získávání a zpracování potřebných údajů.“[4]Mezi tyto metody řadíme pozorování a experiment a rozdělit je můžeme následovně:


1.Metody observační – pozorování jevů probíhá bez jakéhokoliv zásahu, lze dále dělit na extrospekci (pozorování druhé osoby) či introspekci (pozorování vnitřních stavů člověka, tzn. pochopení sebe sama).


2.Metody experimentální – zkoumaný jedinec se aktivně zapojuje do výzkumného procesu se shodou k hypotéze a výzkumnému úkoly. Také můžeme dále dělit na experiment přirozený či laboratorní.


3.Metody explorační – je možno zařadit rozhovor, dotazník, … od zkoumané osoby se požadují odpovědi na pokládané otázky.[5][6]


Hudební psychologie a její vztahy k muzikologii


Hudební psychologie a muzikologie – hudební psychologie se řadí k významné složce muzikologie.


Hudební psychologie a hudební estetika - oba přístupy postihují podstatu hudby, její odraz ve vědomí člověka, setkávají se v lidské psychice. „ Jde o prolínání hudebně estetického a psychologického přístupu v celkovém teoretickém pohledu na hudbu a nikoli na nahrazování jednoho druhým.“[7]


Hudební psychologie a hudební sociologie - při tomto spojení se vychází z faktu, že hudební aktivita je podmíněna psychologicky i společensky. Může se tedy jednat např. o motivaci, hudební zájmy, postoje, celková hudebnost člověka.


Hudební psychologie a hudební pedagogika – hudební pedagogika čerpá z východisek hudební psychologie, z výzkumných dat pro rozvoj dětí, …


Hudební psychologie a hudební teorie – jedná se o „systém specializovaných nauk: harmonií a kontrapunktem, hudebními formami, melodikou a tektonikou.“[8]


Hudební psychologie a histografie (dějiny hudby) – hudební psychologie čerpá z poznatků, ke kterým dějiny hudby postupně došly. Toto spojení přináší nové znalosti i naopak.


Hudební psychologie a antropologie – tato oblast spojení se teprve vyvíjí. Obě se zaměřují na člověka jako autora hudby, jejího dějinného vývoje, příjemce. Odlišnost dochází v předmětu zkoumání. Hudební věda se zabývá hudebním vědomím jedince. Antropologie má obecnější zaměření, dbá na aktivity člověka v dějinách hudby i ve vývoji lidstva.[9]


Někteří čeští představitelé hudební psychologie


Samotná historie hudební psychologie se začala utvářet zhruba v druhé polovině 19. století. Na československé scéně k tomu dochází o pár let později, roku 1901 a to prvními náznaky v díle Otakara Hostinského – O hudbě. Nacházíme zde zmínky o psychofyziologickém působení hudby, o hudebních emocích, také nalézá spojení mezi vnímáním časového proudu hudby a múzických vlastností rodného jazyka. K výrazným představitelům hudební psychologie dále řadíme:


•Adolf Cmíral – učebnice hudební psychologie


•Otakar Zich - svým dílem Estetické vnímání hudby, přinesl velký posun v českém odvětví této vědy


•Vladimír Helfert – v dílech dává důraz na fakt, že hudba zasahuje celou lidskou osobnost, a to ve všech vrstvách


•Josef Burjanka – vyjadřuje se k hudebnímu myšlení


•Bohumil Dušek – ve svých vydaných skriptech se snaží o přehlednější zpracování některých oblastí o hudební psychologii


•Ivan Poledňák, Jaroslav Volka, Ant, Sychra, Leoš Janáček, Alois Hába, … [10][11]


Poznámky


•MAZUREK, Jan a Zora STIBOROVÁ. Kapitoly z hudební psychologie. 1.vyd. Ostrava: Pedagogická fakulta, 1988, 159 s.

•FRANĚK, Marek. Hudební psychologie. Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2005, 238 s. ISBN 80-246-0965-7

•FEDOR, Viliam a František SEDLÁK. Úvod do hudební psychologie. 1. vyd. Praha: Ústav pro učitelské vzdělávání na UK, 1975, 67 s.

•HOLAS, Milan. Malý slovník základních pojmů z hudební pedagogiky a hudební psychologie. 1. vyd. Praha: Akademie múzických umění, 2001, 75 s. ISBN 80-85883-79-1

•MELICHER, Alexander. Hudobná psychológia: úvod. 1. vyd. Banská Bystrica: Pedagog. fak. Katedra hudobnej výchovy, 1991, 109 s. ISBN 80-85162-20-2


Použitá literatura


  1. ↑ SEDLÁK, František. Základy hudební psychologie: celostátní vysokoškolská učebnice. 1. vyd. Praha: SPN, 1990, 319 s. ISBN 80-04-20587-9.
  2. ↑ DUŠEK, Bohumil. Úvod do hudební psychologie. 2. vyd. Plzeň: Pedagogická fakulta, 1972, 92 s.
  3. ↑ FEDOR, Viliam a František SEDLÁK. Úvod do hudební psychologie. 1. vyd. Praha: Ústav pro učitelské vzdělávání na UK, 1972, 65 s.
  4. ↑ SEDLÁK, František. Základy hudební psychologie: celostátní vysokoškolská učebnice. 1. vyd. Praha: SPN, 1990, 319 s. ISBN 80-04-20587-9.
  5. ↑ SEDLÁK, František. Základy hudební psychologie: celostátní vysokoškolská učebnice. 1. vyd. Praha: SPN, 1990, 319 s. ISBN 80-04-20587-9.
  6. ↑ DUŠEK, Bohumil. Úvod do hudební psychologie. 2. vyd. Plzeň: Pedagogická fakulta, 1972, 92 s.
  7. ↑ SEDLÁK, František. Základy hudební psychologie: celostátní vysokoškolská učebnice. 1. vyd. Praha: SPN, 1990, 319 s. ISBN 80-04-20587-9
  8. ↑ SEDLÁK, František. Základy hudební psychologie: celostátní vysokoškolská učebnice. 1. vyd. Praha: SPN, 1990, 319 s. ISBN 80-04-20587-9
  9. ↑ SEDLÁK, František. Základy hudební psychologie: celostátní vysokoškolská učebnice. 1. vyd. Praha: SPN, 1990, 319 s. ISBN 80-04-20587-9
  10. ↑ SEDLÁK, František. Základy hudební psychologie: celostátní vysokoškolská učebnice. 1. vyd. Praha: SPN, 1990, 319 s. ISBN 80-04-20587-9
  11. ↑ DUŠEK, Bohumil. Úvod do hudební psychologie. 2. vyd. Plzeň: Pedagogická fakulta, 1972, 92 s






Citováno z „https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Hudební_psychologie&oldid=29460“