Vědecká teorie: Porovnání verzí
| Řádek 15: | Řádek 15: | ||
James B. Conant | James B. Conant | ||
| − | + | =Definice teorie= | |
| − | |||
“Teorie je formální výklad pravidel, na kterých je předmět studia založen, nebo nápadů, které jsou navrženy, aby vysvětlily skutečnost nebo událost, názor či vysvětlení.” (1) Vědecká teorie je soubor vědeckých tvrzení a pojmů, které poskytují vysvětlení zkoumaného fenoménu, jímž se daná teorie zabývá. Vědci vytváří své teorie na základě hypotéz. Pomocí vědeckých metod, experimentováním a pozorováním, shromaždují důkazy s jejichž pomocí pak potvrzují platnost teorie. Teorie je uznána jako teorie v případě, že jsou vyloučená jiná možná vysvětlení. Teorie musí být výstižná, logicky sestavená, musí odpovídat dostupným vědeckým datum, odolat testování a být konkurence schopná vůči dalším vědeckým teoriím. Kvalita teorie je posuzována na základě kritérií v oblasti výzkumu. K posouzení platnosti teorie a určení, zda-li patří do empirické vědy nebo metafyziky, je využíváno takzvané falzifikační kritérium. V současné době existuje řada uznávaných teorií a také zamítnutých teorií. Opak teorie se dá nazývat empirie nebo praxe. | “Teorie je formální výklad pravidel, na kterých je předmět studia založen, nebo nápadů, které jsou navrženy, aby vysvětlily skutečnost nebo událost, názor či vysvětlení.” (1) Vědecká teorie je soubor vědeckých tvrzení a pojmů, které poskytují vysvětlení zkoumaného fenoménu, jímž se daná teorie zabývá. Vědci vytváří své teorie na základě hypotéz. Pomocí vědeckých metod, experimentováním a pozorováním, shromaždují důkazy s jejichž pomocí pak potvrzují platnost teorie. Teorie je uznána jako teorie v případě, že jsou vyloučená jiná možná vysvětlení. Teorie musí být výstižná, logicky sestavená, musí odpovídat dostupným vědeckým datum, odolat testování a být konkurence schopná vůči dalším vědeckým teoriím. Kvalita teorie je posuzována na základě kritérií v oblasti výzkumu. K posouzení platnosti teorie a určení, zda-li patří do empirické vědy nebo metafyziky, je využíváno takzvané falzifikační kritérium. V současné době existuje řada uznávaných teorií a také zamítnutých teorií. Opak teorie se dá nazývat empirie nebo praxe. | ||
---- | ---- | ||
| − | + | =Falzifikační kritérium= | |
“Kritérium demarkace vlastní induktivní logice je ekvivalentní požadavku, že všechna tvrzení empirické vědy musí být té povahy, že lze nakonec rozhodnout o jejich pravdivosti či nepravdivosti.”(2) Vědci se snaží nalézt data a platná tvrzení, která podporují jejich teorie. Podle Poppera je ale důležité, abychom nehledali pouze data, která jsou v souladu s teorií, ale naopak se zaměřili na data, která jsou s danou teorií v rozporu. Pokud lze nalézt data, která s teorií nekorespondují, vědecká teorie pak vyhovuje falzifikaci. Podle Poppera jsou vědci povinni takováto data vyhledávat a prozkoumávat. Falzifikační kritérium je využíváno především k tomu, aby se určilo, zda-li je teorie metafyzická a nebo empirická. Pokud teorii nelze posoudit pomocí falzifikace, tak je teorie metafyzická, pokud lze, je naopak empirická. Autorem falzifikačního kritéria je filosof Karl Popper. | “Kritérium demarkace vlastní induktivní logice je ekvivalentní požadavku, že všechna tvrzení empirické vědy musí být té povahy, že lze nakonec rozhodnout o jejich pravdivosti či nepravdivosti.”(2) Vědci se snaží nalézt data a platná tvrzení, která podporují jejich teorie. Podle Poppera je ale důležité, abychom nehledali pouze data, která jsou v souladu s teorií, ale naopak se zaměřili na data, která jsou s danou teorií v rozporu. Pokud lze nalézt data, která s teorií nekorespondují, vědecká teorie pak vyhovuje falzifikaci. Podle Poppera jsou vědci povinni takováto data vyhledávat a prozkoumávat. Falzifikační kritérium je využíváno především k tomu, aby se určilo, zda-li je teorie metafyzická a nebo empirická. Pokud teorii nelze posoudit pomocí falzifikace, tak je teorie metafyzická, pokud lze, je naopak empirická. Autorem falzifikačního kritéria je filosof Karl Popper. | ||
---- | ---- | ||
| − | + | =Fakta a Teorie= | |
“Teorie vytváří mosty mezi fakty: drží je pohromadě a vede nás k dalším faktům.” (3) Už od ranného středověku vědci opovrhovali teoriemi, protože jsou to pouze domněnky. Lidé upřednostňují fakta, která jsou pro ně dostupná ve všech směrech a potvrzují jejích tvrzení. Teorie i fakta jsou však stejně důležitá. Pokud máme fakta, která pro nedostupnost vědeckých metod nemůžeme využít, jsou nám k ničemu. V tu chvíli je možné vysvětlit tyto fakta pomocí teorie. V budoucnu, kdy nám budou metody ověření dostupné, pak tuto teorii můžeme buď ověřit nebo zamítnout jako neplatnou. I nesprávná teorie může mít svou hodnotu a vést k podivuhodným vědeckým objevům. | “Teorie vytváří mosty mezi fakty: drží je pohromadě a vede nás k dalším faktům.” (3) Už od ranného středověku vědci opovrhovali teoriemi, protože jsou to pouze domněnky. Lidé upřednostňují fakta, která jsou pro ně dostupná ve všech směrech a potvrzují jejích tvrzení. Teorie i fakta jsou však stejně důležitá. Pokud máme fakta, která pro nedostupnost vědeckých metod nemůžeme využít, jsou nám k ničemu. V tu chvíli je možné vysvětlit tyto fakta pomocí teorie. V budoucnu, kdy nám budou metody ověření dostupné, pak tuto teorii můžeme buď ověřit nebo zamítnout jako neplatnou. I nesprávná teorie může mít svou hodnotu a vést k podivuhodným vědeckým objevům. | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
---- | ---- | ||
Verze z 3. 2. 2013, 16:50
Autor: Pavla Otrasová
Klíčová slova: teorie, věda, vědecký výzkum, falzifikační kritérium
Synonyma: vědecký názor
Související pojmy:
nadřazené - vědecký zákon
podřazené - vědecká hypotéza
“Dějiny vědy ukazují mimo jakoukoliv pochybnost, že skutečně revoluční a významný pokrok nevychází z empirie, ale z nových teorií.” James B. Conant
Definice teorie
“Teorie je formální výklad pravidel, na kterých je předmět studia založen, nebo nápadů, které jsou navrženy, aby vysvětlily skutečnost nebo událost, názor či vysvětlení.” (1) Vědecká teorie je soubor vědeckých tvrzení a pojmů, které poskytují vysvětlení zkoumaného fenoménu, jímž se daná teorie zabývá. Vědci vytváří své teorie na základě hypotéz. Pomocí vědeckých metod, experimentováním a pozorováním, shromaždují důkazy s jejichž pomocí pak potvrzují platnost teorie. Teorie je uznána jako teorie v případě, že jsou vyloučená jiná možná vysvětlení. Teorie musí být výstižná, logicky sestavená, musí odpovídat dostupným vědeckým datum, odolat testování a být konkurence schopná vůči dalším vědeckým teoriím. Kvalita teorie je posuzována na základě kritérií v oblasti výzkumu. K posouzení platnosti teorie a určení, zda-li patří do empirické vědy nebo metafyziky, je využíváno takzvané falzifikační kritérium. V současné době existuje řada uznávaných teorií a také zamítnutých teorií. Opak teorie se dá nazývat empirie nebo praxe.
Falzifikační kritérium
“Kritérium demarkace vlastní induktivní logice je ekvivalentní požadavku, že všechna tvrzení empirické vědy musí být té povahy, že lze nakonec rozhodnout o jejich pravdivosti či nepravdivosti.”(2) Vědci se snaží nalézt data a platná tvrzení, která podporují jejich teorie. Podle Poppera je ale důležité, abychom nehledali pouze data, která jsou v souladu s teorií, ale naopak se zaměřili na data, která jsou s danou teorií v rozporu. Pokud lze nalézt data, která s teorií nekorespondují, vědecká teorie pak vyhovuje falzifikaci. Podle Poppera jsou vědci povinni takováto data vyhledávat a prozkoumávat. Falzifikační kritérium je využíváno především k tomu, aby se určilo, zda-li je teorie metafyzická a nebo empirická. Pokud teorii nelze posoudit pomocí falzifikace, tak je teorie metafyzická, pokud lze, je naopak empirická. Autorem falzifikačního kritéria je filosof Karl Popper.
Fakta a Teorie
“Teorie vytváří mosty mezi fakty: drží je pohromadě a vede nás k dalším faktům.” (3) Už od ranného středověku vědci opovrhovali teoriemi, protože jsou to pouze domněnky. Lidé upřednostňují fakta, která jsou pro ně dostupná ve všech směrech a potvrzují jejích tvrzení. Teorie i fakta jsou však stejně důležitá. Pokud máme fakta, která pro nedostupnost vědeckých metod nemůžeme využít, jsou nám k ničemu. V tu chvíli je možné vysvětlit tyto fakta pomocí teorie. V budoucnu, kdy nám budou metody ověření dostupné, pak tuto teorii můžeme buď ověřit nebo zamítnout jako neplatnou. I nesprávná teorie může mít svou hodnotu a vést k podivuhodným vědeckým objevům.
Příklady teorií:
Platné vědecké teorie:
teorie relativity – dvě teorie popisující fakt, že se elektromagnetické vlnění neslučuje s Newtonovými zákony pohybu
teorie her – teorie zabývající se konfliktními rozhodovacími situacemi
Evoluční teorie – teorie o vzniku života
Překonané vědecké teorie:
Geocentrismus – teorie, že je Země středem vesmíru
Heliocentrismus – teorie, že je slunce středem vesmíru
Čtyři základní tělesné šťávy – starověká teorie, že lidské tělo obsahuje čtyři tělesné šťávy
Použitá literatura:
1. Cambridge Dictionaries Online. Cambridge Advanced Learner's Dictionary & Thesaurus [online]. 2013 [cit. 2013-02-03]. Dostupné z: http://dictionary.cambridge.org/dictionary/british/theory?q=theory
2. POPPER, Karl R. Logika vědeckého zkoumání. Praha: Oikoymenh, 1997, s. 18. Oikúmené. ISBN 80-86005-45-3.
3. SELYE, Hans. K záhadám vědy. 1. vyd. Praha: Orbis, 1975. 524, [2] s. Pyramida.
