Lékařství

Autor: Doupovcová Jana

Klíčová slova: lékařství

Související pojmy

nadřazené:

podřazené: lidové lékařství

Charakteristika

"Lékařství je vědní obor, jehož úkolem je chránit a zlepšovat zdravotní stav obyvatel, upevňovat jeho tělesné a duševní zdraví a pracovní schopnost, předcházet vzniku a šíření nemocí, včas onemocnění zachycovat, rozpoznávat, posuzovat a léčit, vychovávat zdravotní pracovníky a zvyšovat zdravotní uvědomění obyvatel". "Lékařství je základním, vedoucím a zároveň nejstarším zdravotnickým povoláním. Je spjato s určitým speciálním věděním, které je rovněž jedno z nejstarších vůbec. Lékařství jako speciální vědění má dnes za sebou vývoj trvající asi 4000 let. Nejstarší počátky soustavného pěstování lékařských vědomostí nacházíme u Číňanů, Egypťanů, Assyřanů a Babyloňanů".

Vznik lékařství

Vývoj a počátky lékařství spadají už do prvotní lidské společnosti. Z této prvotní doby toho moc o lékařství nevíme, protože se dochovaly pouze strohé doklady popisující pomoc raněnému a nemocnému. Také o chorobách, kterými člověk trpěl v tehdejší lidské společnosti se dochovalo jen málo zlomkovitých dokladů. V souvislosti s obecným kulturním vývojem vznikla později širší potřeba odborných lékařských znalostí. Léčebná péče a pomoc raněnému a nemocnému přestává být věcí nadpřirozených sil, bohů, kněží, čarodějů a mágů. Zavedením univerzit vzniká odborné, školní vzdělání pro lékaře. Lékařská fakulta jako škola určená pro výchovu lékařů byla řazena mezi čtyři fakulty středověké univerzity. První univerzita byla založena v Bologni roku 1158. Roku 1348 byla založena česká nejstarší univerzita Karlova v Praze i s fakultou lékařskou od svého začátku.

Právo a lékařství

Právní řád chrání lidský život, jako jednu z nejvyšších hodnot. Odpovědnosti nezprostí ani toho, kdo nemocnému vyhoví a ukončí jeho útrapy, i když má jeho souhlas a žádá jej o ukončení života. Český občan nemůže volně disponovat se svým životem bez ohledu na beztrestnost sebevraždy v České republice zákon nepřiznává „právo na smrt“. Před usmrcením chrání život člověka trestní právo, i když je smrt neodvratná a je jen otázkou času.

Lidové lékařství

Pod názvem „lidové lékařství“ rozumíme souhrn starobylých způsobů léčení související s nejstaršími představami tajemných a neznámých příčin nemocí. Podle domnění vznikala většina nemocí působením zlých duchů na člověka nebo přímým vniknutím do těla. Talismany, amulety, různé bylinné a živočišné léky se pokládají za nejstarší léčebné prostředky. Různá zaříkávadla, přenášení nemocí na zvířata a rostliny nebo obětování zvířat, patřily k nejpoužívanějším úkonům. Skutečné příčiny nemoci začal kriticky poznávat až Hippokrates – tvůrce a patron vědy lékařské. Snažil se osvobodit vědu lékařskou od kněžského mysticismu.

Obory lékařství

Teoretické obory (základní obory medicínského studia)

• morfologické obory - anatomie, histologie, embryologie
• obory přírodovědného základu - lékařská biofyzika, biochemie, genetika, mikrobiologie, fyziologie, patologická fyziologie, imunologie, neurovědy
• obory přesahující medicínu - lékařská etika, filozofie medicíny, lékařská psychologie, biostatistika, lékařská informatika, demografie, medicínská geografie

Paraklinické obory

Paraklinické obory jsou takové obory, jejichž lékaři obvykle nepřichází do styku s jedním pacientem.

• diagnostické - klinická biochemie, klinická mikrobiologie, radiodiagnostika, histopatologie
• preventivní - hygiena, epidemiologie
• poradní - klinická farmakologie

Externí zdroje

• GORDON, Richard. Podivuhodné dějiny lékařství. Praha: Melantrich, 1995, 244 s. ISBN 80-7023-208-0
• JAROLÍNEK, Jan. Úvod do studia lékařství: Učebnice pro lékařské fakulty. Vyd. 1. Praha: Avicenum, 1988, 232 s.