CD: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 16: Řádek 16:
 
== Princip čtení a zápisu dat ==
 
== Princip čtení a zápisu dat ==
 
Informace jsou z kompaktních disků čteny pomocí laserového paprsku s vlnovou délkou 785 nm, který se zpět odráží. Síla odrazu totiž závisí na tom, zda se paprsek odráží od výstupku nebo prohlubně. Přechod laseru z výstupku na prohlubeň nebo z prohlubně na výstupek generuje jedničku. Jestliže laser přejede přes dvě prohlubně nebo dva výstupky, odpovídá to nule.
 
Informace jsou z kompaktních disků čteny pomocí laserového paprsku s vlnovou délkou 785 nm, který se zpět odráží. Síla odrazu totiž závisí na tom, zda se paprsek odráží od výstupku nebo prohlubně. Přechod laseru z výstupku na prohlubeň nebo z prohlubně na výstupek generuje jedničku. Jestliže laser přejede přes dvě prohlubně nebo dva výstupky, odpovídá to nule.
−
Díra neboli prohlubeň (pit) je 0,12 mikrometru hluboká a 0,6 mikrometru široká. Na jedno CD se jich vejde kolem dvou biliónů. Délka díry je mezi 0,83 a 3,3 mikrometru. Příčný odstup stop je 1,6 μm. '''Při zapisování dat na disk je použit taktéž laser, ale je výkonnější než čtecí laser. Při zápisu se laser zaměří na místo a krátkým impulsem vypálí laser data. Laserový impuls způsobí narušení vrstvy a tím vznikne prohlubeň. Na místě, kde laser nic nevypálil je výstupek. Při mazání dat z CD-RW disků se povrch disku zahřeje na určitou teplotu (cca. 300°C) a povrch disku se částečně scelí – data z disku jsou vymazána.
+
'''Při zapisování dat na disk je použit taktéž laser, ale je výkonnější než čtecí laser. Při zápisu se laser zaměří na místo a krátkým impulsem vypálí laser data. Laserový impuls způsobí narušení vrstvy a tím vznikne prohlubeň. Na místě, kde laser nic nevypálil je výstupek. Při mazání dat z disku typu CD - RW se povrch zahřeje na teplotu o hodnotě 300, tím dojde k mírné deformaci povrchu na kterém jsou data vypalena a povrch se slije a tímto se data vymažou.  
 
'''
 
'''
  

Verze z 29. 12. 2012, 17:44

Autor: Martin Chalupa

Klíčová slova:

Synonyma: digitální optický datový nosič

Související pojmy:

nadřazené - datový nosič, data

podřazené - CD - R, CD - RW,

Kompaktní disk - charakteristika

Kompaktní disk (CD, anglicky - compact disc; hovorově cédéčko) je optický disk sloužící k ukládání digitálních dat. Tyto data jsou ukládána do jedné spirály. Spirála začíná u středu CD a smotává se ve tvaru spirály až k jejímu konci CD. Celková délka takovéto spirály může být až do šesti kilometrů. Kompaktní disky se nejčastěji vyrábí z polykarbonátu a jejich tloušťka je 1,2 mm. Průměr kompaktního disku je 12 cm, který uprostřed tvoří díra o průměru 1,5cm. CD váží 18 gramů. Můžeme se setkat i s menšími provedeními kompaktních disků. Kompaktní disky jsou hodně odolné. Můžete je nechat ležet na přímém slunci, lámou se až při větší námaze. Ke ztrátě dat přijdete až ve chvíli, kdy CD poškrábete na jeho citlivé ploše, kde jsou data "vypalována". Například u disket se při přiložení magnetu obsah ihned vymaže. CD dle výrobců mají kapacitu 650MB až 700MB. Můžeme se setkat i s menšími provedeními kompaktních disků. Průměr jednoho takového disku je 8cm a má kapacitu 184-210 MB. Disky jsou pokryty velmi tenkou hliníkovou vrstvou, která je ještě přelakováná pro větší ochranu. Trvanlivost CD se udává něco mezi 80 a 100let. Skutečnost bývá však menší a to kolem třiceti let, jelikož na CD působí negativní vlivy jako například různé teploty při uskladnění a přenášení kompaktních disků, která je rozhodující pro životnost. Výdrž kompaktních disků je tak vysoká z důvodu, že povrchu CD se dotýká pouze laser. Odrazivá vrstva postupem času ztrácí svou odrazivost a oxiduje.[1].

Vznik CD

Kompaktní disky CD byly vyvinuty v roce 1979 jako nástupce gramofonových desek. Původně se mělo na CD vlézt prostor pro uložení 60 minut hudby. Firmě Sony však kapacita nestačila a stála na tom, aby byla kapacita větší. Firma Sony a Philips představili svůj první kompaktní disk v roce 1980, přičemž první kompaktní disk s hudbou spatřil světlo světa 17. srpna 1982.

Princip čtení a zápisu dat

Informace jsou z kompaktních disků čteny pomocí laserového paprsku s vlnovou délkou 785 nm, který se zpět odráží. Síla odrazu totiž závisí na tom, zda se paprsek odráží od výstupku nebo prohlubně. Přechod laseru z výstupku na prohlubeň nebo z prohlubně na výstupek generuje jedničku. Jestliže laser přejede přes dvě prohlubně nebo dva výstupky, odpovídá to nule. Při zapisování dat na disk je použit taktéž laser, ale je výkonnější než čtecí laser. Při zápisu se laser zaměří na místo a krátkým impulsem vypálí laser data. Laserový impuls způsobí narušení vrstvy a tím vznikne prohlubeň. Na místě, kde laser nic nevypálil je výstupek. Při mazání dat z disku typu CD - RW se povrch zahřeje na teplotu o hodnotě 300, tím dojde k mírné deformaci povrchu na kterém jsou data vypalena a povrch se slije a tímto se data vymažou.

Formáty CD

CD - ROM

 jedná se o nepřesivovatelné médium určené pouze pro čtení. CD-ROM se nijak neodlišuje jako od běžného audio CD. Disk nelze žádným způsobem smazat, ani na něj zapisovat.

Audio CD

Audio CD je prvním formátem CD, které bylo vyrobeno.Na hudebním CD je uložen elektronický kód, který představuje zvukové vlny.[2]

Video CD

Na video CD je možné uložit až 74 minut videa, které se promítá na celou obrazovku. Záznam v délce celovečerního filmu je nutné rozdělit na dva disky. [3]

CD - R

Jedná se o běžný kompaktní disk na který lze pouze jednou zapsat Vaše data. Jedná se o nejrozšířenější druh CD.

CD - RW

Média CD-RW (Compact Disk ReWritable) mají všechny vlastnosti jako CD-R, navíc však umožňují smazání jejich obsahu a nahrání nového..[4] Datová vrstva je v případě CD-RW vytvořena ze slitiny, která při určité teplotě mění svou původně krystalickou strukturu na strukturu amorfní a při odlišné teplotě naopak krystalizuje. Během zápisu dat jednotlivá místa v datové vrstvě mění svoji strukturu z fáze krystalické na fázi amorfní, přičemž u krystalické fáze slitina odráží více světla, než v případě, že je čtená ploška ve fázi amorfní.[5]

Poznámky

  1. ↑ TESAŘ, J. Průvodce HW. [online]. 2002. [cit. 2012-11-27]. Dostupné z: http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/fyzika/prof/Tesar/diplomky/pruvodce_hw/index.htm
  2. ↑ Multimédia: podrobný průvodce. 1. čes. vyd. Praha: Albatros, 1997, 200 s. ISBN 80-000-0528-X.
  3. ↑ Multimédia: podrobný průvodce. 1. čes. vyd. Praha: Albatros, 1997, 200 s. ISBN 80-000-0528-X.
  4. ↑ KRIST, P. Media - co se na ně vleze? [online]. 2007. [cit. 2012-11-27]. Dostupné z: http://www.krist.euweb.cz/page5.html
  5. ↑ TIŠNOVSKÝ, P. Následovníci kompaktních disků. [online]. 2008. [cit. 2012-11-27]. Dostupné z: http://www.root.cz/clanky/nasledovnici-lisovanych-kompaktnich-disku/

Použitá literatura

  • KRIST, P. Media - co se na ně vleze? [online]. 2007. [cit. 2012-11-27]. Dostupné z: http://www.krist.euweb.cz/page5.html
  • LEEMON, Sheldon. CD-ROM: Průvodce začátečníka. 1. vyd. Překlad Miroslav Hrdina. Praha: Computer Press, 1996, 203 s. 101 praktických rad. ISBN 80-858-9668-0.
  • LEWIS, Chris. Multimédia: podrobný průvodce. Vyd. 1. Překlad Jiří Bartoň. Praha: Ikar, 1998, 71 s. 101 praktických rad. ISBN 07-513-0480-8.
  • NADEAU, Michael. Průvodce k CD-ROM: příručka pro začínající i uživatele. Vyd. 1. Překlad Miroslav Hrdina. Brno: CCB, 1996, 279 s. 101 praktických rad. ISBN 80-858-2514-7.
  • TESAŘ, J. Průvodce HW. [online]. 2002. [cit. 2012-11-27]. Dostupné z: http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/fyzika/prof/Tesar/diplomky/pruvodce_hw/index.htm
  • TIŠNOVSKÝ, P. Následovníci kompaktních disků. [online]. 2008. [cit. 2012-11-27]. Dostupné z: http://www.root.cz/clanky/nasledovnici-lisovanych-kompaktnich-disku/
  • Multimédia: podrobný průvodce. 1. čes. vyd. Praha: Albatros, 1997, 200 s. ISBN 80-000-0528-X.
  • WEBER, Ulrich. CD-ROM: příručka pro začínající i uživatele. Čes. vyd. 1. Překlad Miroslav Hrdina. Ostrava: HEL, 1996, 202 s. 101 praktických rad. ISBN 80-902-0592-5.
Citováno z „https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=CD&oldid=27635“