Sčítání lidu

Autor: Eva Šteinigerová

Klíčová slova: statistika, legislativa, výzkum, demografie, Český statistický úřad

Synonyma: soupis obyvatelstva, populační census

Související pojmy:

nadřazené - migrace, demografie, výzkum

podřazené - rozhodný okamžik, sebesčítání, censová domácnost

Vymezení pojmu

Sčítání lidu je označení pro proces získávání údajů o jednotlivých příslušnících obyvatelstva daného územního celku. Dochází tak ke sběru, klasifikaci, hodnocení, analýze a následnému publikování jak demografických, tak sociálních a ekonomických dat. Tato souhrná statistická akce je prováděna jednou za deset let. Její výsledky se podílí na tvorbě demografických pramenů.

Sběr dat

Sběr dat závisí na vyspělosti statistiky určitého státu, názoru veřejnosti na sdělování osobních údajů a technologiích.

Sběr dat v terénu

Jedná se o nejběžnější způsob sběru dat. Sběr listinných formulářů zajišťují sčítací komisaři.

Sběr prostřednictvím poštovních služeb

Vyplněné formuláře jsou doručeny poštou nazpět. Náklady jsou nižší, avšak zde chybí bezprostřední kontrola tiskopisu.

E-cenzus

Data jsou získávána prostřednictvím internetu, přičemž je každému jednotlivci a domácnosti vygenerován unikátní kód. Jedná se prakticky o metodu sebesčítání. Z dlouhodobého hlediska se jedná o nejekonomičtější způsob sběru.

Datové schránky

„Datové schránky jsou elektronickým úložištěm, na které se doručují dokumenty orgánů veřejné moci a stejně tak i vůči nim. Tento způsob komunikace nahrazuje klasické doručování v listinné podobě.“

Automatické telefonní hovory

Tento způsob je výhodný pro krátkou formu dotazníků a i zde se používá vygenerovaný jedinečný kód. Efektivnost této metody klesá vzhledem k rostoucímu počtu otázek a jejich složitosti, vzhledem k počtu členů domácnosti apod.

Metody sčítání

Diference metod sčítání se odvíjí od gramotnosti obyvatelstva, finančních dispozic a rozvoje technologií.

Tradiční metoda

Jedná se o klasickou metodu, která se používá ve většině zemí. Data jsou zaznamenávána do sčítacích formulářů sčítacími komisaři, popř. samotným jednotlivcem. Pak se jedná o tzv. sebesčítaní. Formuláře jsou k dispozici ve dvou verzích, krátké, která slouží pro celoplošné pokrytí, a dlouhá s podrobnějšíma otázkama jako výběrové šetřemí pro určitý vzorek obyvatel, bytů, domácností. Výhodou této metody je dostupnost údajů pro menší územní celky, funkce komisaře jako prostředníka pro negramotnou část obyvatelstva. Mezi nevýhody patří vysoká nákladovost.

Registry a administrativní zdroje

Pro sčítání se využívají nejrůznější registry jako registr obyvatelstva, adresní registr, matriky, registr plátců daní, katastr nemovitostí, registr nezaměstnaných aj. V České republice slouží tyto administrativní zdroje k předvyplnění některých údajů ve formuláři. Důležitou roli zde hraje legislativa, která dává pravomoce k užití osobních údajů statistickým úřadům. Tato metoda přináší nižší náklady, ale hlavně poskytuje aktuální statistiky. Nevýhodou je právě potřeba neustálé aktualizace dat a také je zde kladen velký důraz na bezpečnost kvůli lehké zneužitelnosti dat.

Výběrové šetření Touto metodou není možné získat spolehlivá data za menší územní celky, jedná se spíše doplňkovou funkci pro tradiční způsob získávání dat. V kombinaci s registry se jedná o levnou variantu sčítání.

Rotační cenzus Tato metoda spočívá v průběžném šetření dat, ta jsou sčítána postupně vždy u vymezené části populace. Tímto se snižuje zátěž pro veškerou společnost.