Longitudinální výzkum: Porovnání verzí
| Řádek 31: | Řádek 31: | ||
*Výsledky bývají přesnější než u jiných druhů výzkumů. | *Výsledky bývají přesnější než u jiných druhů výzkumů. | ||
| − | === '''Nevýhody''': === | + | === '''Nevýhody''':<br/> === |
*Časová náročnost. | *Časová náročnost. | ||
| Řádek 45: | Řádek 45: | ||
Longitudinální výzkum probíhá během dlouhého časového úseku, přičemž data jsou sbírána v alespoň dvou rozdílných časových obdobích, případy (respondenti) jsou v rámci jednotlivých cyklů sběru dat ti samí nebo alespoň srovnatelní a analýza zahrnuje srovnání mezi cykly. | Longitudinální výzkum probíhá během dlouhého časového úseku, přičemž data jsou sbírána v alespoň dvou rozdílných časových obdobích, případy (respondenti) jsou v rámci jednotlivých cyklů sběru dat ti samí nebo alespoň srovnatelní a analýza zahrnuje srovnání mezi cykly. | ||
| − | + | === Plánování<br/> === | |
Je důležité předem stanovit, jak dlouho bude výzkum probíhat a jak často budou data sbírána. Tyto plány závisí na mnoha věcech. Jeden z nejdůležitějších aspektů je životní cyklus procesu, který chceme sledovat. Například longitudinální výzkum zaměřený na využívání knihovny při psaní diplomových prací může trvat několik let a sbírání informací může být prováděno každých pár měsíců. Jiný výzkum může sledovat způsoby, jakými lidé využívají webové stránky k naplánování své dovolené; v tomto případě může být sběr dat prováděn každý týden po dobu několika měsíců. | Je důležité předem stanovit, jak dlouho bude výzkum probíhat a jak často budou data sbírána. Tyto plány závisí na mnoha věcech. Jeden z nejdůležitějších aspektů je životní cyklus procesu, který chceme sledovat. Například longitudinální výzkum zaměřený na využívání knihovny při psaní diplomových prací může trvat několik let a sbírání informací může být prováděno každých pár měsíců. Jiný výzkum může sledovat způsoby, jakými lidé využívají webové stránky k naplánování své dovolené; v tomto případě může být sběr dat prováděn každý týden po dobu několika měsíců. | ||
| − | + | === '''Sběr dat'''<br/> === | |
Data mohou být získávána různými způsoby, např. prostřednictvím rozhovorů, dotazníků, přímým pozorováním objektu nebo je možné využít již existující záznamy (např. knihovní). Jakmile jsou data shromážděna, je třeba je analyzovat. K tomu je možné použít mnoho výzkumných metod, a to kvalitativních i kvantitativních. | Data mohou být získávána různými způsoby, např. prostřednictvím rozhovorů, dotazníků, přímým pozorováním objektu nebo je možné využít již existující záznamy (např. knihovní). Jakmile jsou data shromážděna, je třeba je analyzovat. K tomu je možné použít mnoho výzkumných metod, a to kvalitativních i kvantitativních. | ||
| − | + | === Účastníci<br/> === | |
Vzhledem k tomu, že longitudinální výzkum probíhá během dlouhého časového období, může být výběr vzorku, se kterým se bude pracovat, složitější než u výzkumu, který sesbírá data pouze jednou. Může dojít ke zkreslení výsledku výzkumu kvůli tomu, že v průběhu celého výzkumu nebude zachován stejný vzorek respondentů. Důvodem je úmrtnost, stěhování apod., ale také dobrovolné a úmyslné opuštění výzkumu v jeho průběhu. Je několik možností, kterými je možné toto riziko minimalizovat. Zaprvé je důležité zaznamenat si přesné kontaktní údaje na každého účastníka, aby bylo možné ho později najít. Je také vhodné, aby se se všemi účastníky zacházelo stejně, a to při každém setkání, přičemž platí, že účastníci ve výzkumu setrvají spíše, pokud budou mít osobní vztah k tazateli. Důležité je ujistit se, že frekvence sběru dat a množství vyžadovaného času není pro účastníka příliš velká zátěž. Užitečné je také účastníky nějakým způsobem odměnit. | Vzhledem k tomu, že longitudinální výzkum probíhá během dlouhého časového období, může být výběr vzorku, se kterým se bude pracovat, složitější než u výzkumu, který sesbírá data pouze jednou. Může dojít ke zkreslení výsledku výzkumu kvůli tomu, že v průběhu celého výzkumu nebude zachován stejný vzorek respondentů. Důvodem je úmrtnost, stěhování apod., ale také dobrovolné a úmyslné opuštění výzkumu v jeho průběhu. Je několik možností, kterými je možné toto riziko minimalizovat. Zaprvé je důležité zaznamenat si přesné kontaktní údaje na každého účastníka, aby bylo možné ho později najít. Je také vhodné, aby se se všemi účastníky zacházelo stejně, a to při každém setkání, přičemž platí, že účastníci ve výzkumu setrvají spíše, pokud budou mít osobní vztah k tazateli. Důležité je ujistit se, že frekvence sběru dat a množství vyžadovaného času není pro účastníka příliš velká zátěž. Užitečné je také účastníky nějakým způsobem odměnit. | ||
| − | + | === Problémy<br/> === | |
S longitudinálním výzkumem je spojeno několik problémů, které nejsou lehce řešitelné, jejich zvážením při plánování výzkumu je však možné minimalizovat jejich negativní dopady na platnost výzkumu. První problém je nazvaný ''History effects'' a spočívá v nebezpečí, že v průběhu studie dojde k nějaké vnější události, která sledovanou oblast ovlivní. Čím delší je výzkum, tím pravděpodobněji nastane něco nečekaného. Další problém je zvaný ''panel conditioning''. To, že stále stejné měření probíhá několikrát, může ovlivnit účastníka a tím i výsledky. Pokud je například zkoumána informační gramotnost studentů, je pravděpodobné, že při opakování stejných testů dojde ke zlepšení jejich dovedností. | S longitudinálním výzkumem je spojeno několik problémů, které nejsou lehce řešitelné, jejich zvážením při plánování výzkumu je však možné minimalizovat jejich negativní dopady na platnost výzkumu. První problém je nazvaný ''History effects'' a spočívá v nebezpečí, že v průběhu studie dojde k nějaké vnější události, která sledovanou oblast ovlivní. Čím delší je výzkum, tím pravděpodobněji nastane něco nečekaného. Další problém je zvaný ''panel conditioning''. To, že stále stejné měření probíhá několikrát, může ovlivnit účastníka a tím i výsledky. Pokud je například zkoumána informační gramotnost studentů, je pravděpodobné, že při opakování stejných testů dojde ke zlepšení jejich dovedností. | ||
| − | == Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? == | + | == Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK?<br/> == |
=== Wisconsinský longitudinální výzkum === | === Wisconsinský longitudinální výzkum === | ||
Verze z 12. 10. 2012, 19:43
Co je pro daný design výzkumu charakteristické?
Podle Menarda[1] existují čtyři základní typy longitudinálních designů (známých typů je více, ale Menard tvrdí, že jsou jen obměnou jeho 4 typů):
- Výzkum celé populace (total population design) – např. sčítání lidu.
- Opakovaný cross-sectional výzkum (repeated cross-sectional design) – např. výzkum veřejného mínění.
- Rotační panelový výzkum (revolving panel design) – založen na obměně určité části vzorku srovnatelnou skupinou.
- Longitudinální panelový výzkum (longitudinal panel desig) – několik cyklů, kdy každý používá stejný soubor respondentů.
Na první pohled je zřejmé, že ve srovnání s výzkumem celé populace jsou ostatní tři designy založené na šetření jen určitého vzorku dané populace a liší se rozsahem sledování stejných nebo srovnatelných případů mezi jednotlivými cykly.[2]
Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?
- Pokud sledujeme celoživotní vývoj člověka.
- Pokud sledujeme dlouhodobý vývoj nějakého jevu.
- Pokud chceme měřit kauzální vztahy.
- Pokud zkoumáme osobnost člověka a individuální změny.
- Pokud je výzkum zaměřen na „optimální vývoj člověka“.
- Pokud je výzkum dlouhodobý.
- Pokud chceme zkoumat ten samý výzkumný vzorek během odlišných časových období (např. nyní a pak ty samé lidi až za 5 let atd.).
Jaké jsou výhody a nevýhody?
Výhody:
- Výzkumníci nemusí manipulovat s daty či zkoumanými osobami, pouze sledují = nemusí se zúčastňovat přímo.
- Umožňuje výzkumníkům sledovat změny tak, jak se vyvíjí v čase.
- Umožňuje výzkumníkům sledovat celoživotní vývoj člověka.
- Umožňuje sledovat, jak se určité znaky a charakteristiky člověka mění s věkem.
- Tento typ výzkumu je velice užitečný, když jde o studie zaměřené na vývoj a změny zkoumaných jevů.
- Výsledky bývají přesnější než u jiných druhů výzkumů.
Nevýhody:
- Časová náročnost.
- Finanční náročnost.
- Menší výzkumný vzorek.
- Výsledky se dají obtížně aplikovat na větší populaci.
- Zkoumané jevy se dají sledovat pouze na individuální úrovni (= výzkumník je individualita, a tím pádem je ovlivňován předsudky či vlastními zkušenostmi, stereotypy atd.).
- Výzkum mohou více zkreslovat individuální rozdíly mezi lidmi.
- Nepříliš výhodné z praktické stránky provedení výzkumu.
Jak takový výzkum probíhá?
Longitudinální výzkum probíhá během dlouhého časového úseku, přičemž data jsou sbírána v alespoň dvou rozdílných časových obdobích, případy (respondenti) jsou v rámci jednotlivých cyklů sběru dat ti samí nebo alespoň srovnatelní a analýza zahrnuje srovnání mezi cykly.
Plánování
Je důležité předem stanovit, jak dlouho bude výzkum probíhat a jak často budou data sbírána. Tyto plány závisí na mnoha věcech. Jeden z nejdůležitějších aspektů je životní cyklus procesu, který chceme sledovat. Například longitudinální výzkum zaměřený na využívání knihovny při psaní diplomových prací může trvat několik let a sbírání informací může být prováděno každých pár měsíců. Jiný výzkum může sledovat způsoby, jakými lidé využívají webové stránky k naplánování své dovolené; v tomto případě může být sběr dat prováděn každý týden po dobu několika měsíců.
Sběr dat
Data mohou být získávána různými způsoby, např. prostřednictvím rozhovorů, dotazníků, přímým pozorováním objektu nebo je možné využít již existující záznamy (např. knihovní). Jakmile jsou data shromážděna, je třeba je analyzovat. K tomu je možné použít mnoho výzkumných metod, a to kvalitativních i kvantitativních.
Účastníci
Vzhledem k tomu, že longitudinální výzkum probíhá během dlouhého časového období, může být výběr vzorku, se kterým se bude pracovat, složitější než u výzkumu, který sesbírá data pouze jednou. Může dojít ke zkreslení výsledku výzkumu kvůli tomu, že v průběhu celého výzkumu nebude zachován stejný vzorek respondentů. Důvodem je úmrtnost, stěhování apod., ale také dobrovolné a úmyslné opuštění výzkumu v jeho průběhu. Je několik možností, kterými je možné toto riziko minimalizovat. Zaprvé je důležité zaznamenat si přesné kontaktní údaje na každého účastníka, aby bylo možné ho později najít. Je také vhodné, aby se se všemi účastníky zacházelo stejně, a to při každém setkání, přičemž platí, že účastníci ve výzkumu setrvají spíše, pokud budou mít osobní vztah k tazateli. Důležité je ujistit se, že frekvence sběru dat a množství vyžadovaného času není pro účastníka příliš velká zátěž. Užitečné je také účastníky nějakým způsobem odměnit.
Problémy
S longitudinálním výzkumem je spojeno několik problémů, které nejsou lehce řešitelné, jejich zvážením při plánování výzkumu je však možné minimalizovat jejich negativní dopady na platnost výzkumu. První problém je nazvaný History effects a spočívá v nebezpečí, že v průběhu studie dojde k nějaké vnější události, která sledovanou oblast ovlivní. Čím delší je výzkum, tím pravděpodobněji nastane něco nečekaného. Další problém je zvaný panel conditioning. To, že stále stejné měření probíhá několikrát, může ovlivnit účastníka a tím i výsledky. Pokud je například zkoumána informační gramotnost studentů, je pravděpodobné, že při opakování stejných testů dojde ke zlepšení jejich dovedností.
Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK?
Wisconsinský longitudinální výzkum
Wisconsinský longitudinální výzkum (Wisconsin Longitudinal Study, WLS) je projekt podporovaný programem Behaviorálního a sociálního výzkumu (Behavioral and Social Research Program) Národního Institutu zdraví (National Institute of Health) ve Spojených státech amerických. Wisconsinský longitudinální výzkum je dlouhodobá studie náhodně vybraného vzorku 10317 mužů a žen, kteří absolvovali středoškolské vzdělání ve státu Wisconsin v roce 1957.
Výzkum poskytuje příležitost zkoumat celoživotní, mezigenerační přechody a vztahy, fungování rodin, fyzické a duševní zdraví, pocit duševní pohody a úmrtnost od období rané adolescence až do roku 2008. Výzkum také zahrnuje studii sociálního pozadí, aspirací v mládí, školní docházky, služby v armádě, zkušeností na trhu práce, charakteristiku rodiny a událostí v životě jednotlivce, účasti ve společnosti, psychologické charakteristiky jednotlivce a odchod do penze.
Výzkumná data byla získána od původních respondentů, nebo jejich rodičů v letech 1957, 1964, 1975, 1992 a 2004. Ze vzorku vybraných sourozenců byla data pro výzkum získána v letech 1977, 1994 a 2005. Od partnerů respondentů byla data získána v roce 2004, od partnerů vybraných sourozenců v roce 2006 a od ovdovělých partnerů zbylých respondentů v roce 2006. Data jsou nyní dostupná z celé sbírky, s výjimkou ovdovělých. Ta budou dostupná v budoucnosti.[3]
Použitá literatura
- ↑ Menard, S. 2002. Longitudinal Research. London: Sage. Informace o British Household Panel Survey. Dokument dostupný na www: http://www.iser.essex.ac.uk/ulsc/bhps/
- ↑ BASL, Josef. British Household Panel Survey jako příklad longitudinálního výzkumu. Socioweb.cz [online]. 2007, č. 6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&shw=297&lst=114
- ↑ UNIVERSITY OF WISCONSIN SYSTEM. Wisconsin Longitudinal Study [online]. 2006 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.ssc.wisc.edu/wlsresearch/
Co je to ELSPAC?: EUROPEAN LONGITUDINAL STUDY OF PREGNANCY AND CHILDHOOD. In: Evropská dlouhodobá studie těhotenství a dětství [online]. 2009-2010 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.sci.muni.cz/elspac/www/cs/o_nas
A longitudinal analysis of citation distribution breadth for Chinese scholars. In: Scientometrics: An International Journal for all Quantitative Aspects of the Science of Science, Communication in Science and Science Policy [online]. Budapest, Hungary: Akadémiai Kiadó, 2010 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.springerlink.com/content/u284q2n12304w112/fulltext.html?MUD=MP
Walton, G., & Hepworth, M. (2011). A longitudinal study of changes in learners' cognitive states during and following an information literacy teaching intervention. Journal of Documentation, 67(3), 449-479. doi: http://dx.doi.org/10.1108/00220411111124541
