Longitudinální výzkum: Porovnání verzí
Z WikiKnihovna
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Co je pro daný design výzkumu charakteristické? == | == Co je pro daný design výzkumu charakteristické? == | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| + | Podle Menarda<ref>Menard, S. 2002. Longitudinal Research. London: Sage. Informace o British Household Panel Survey. Dokument dostupný na www: http://www.iser.essex.ac.uk/ulsc/bhps/</ref> existují čtyři základní typy longitudinálních designů (známých typů je více, ale Menard tvrdí, že jsou jen obměnou jeho 4 typů): | ||
| − | ''Na první pohled je zřejmé, že ve srovnání s výzkumem celé populace jsou ostatní tři designy založené na šetření jen určitého vzorku dané populace a liší se rozsahem sledování stejných nebo srovnatelných případů mezi jednotlivými cykly.''<ref>BASL, Josef. British Household Panel Survey jako příklad longitudinálního výzkumu. Socioweb.cz [online]. 2007, č. 6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&shw=297&lst=114</ref> | + | #Výzkum celé populace (total population design) – např. sčítání lidu. |
| + | #Opakovaný cross-sectional výzkum (repeated cross-sectional design) – např. výzkum veřejného mínění. | ||
| + | #Rotační panelový výzkum (revolving panel design) – založen na obměně určité části vzorku srovnatelnou skupinou. | ||
| + | #Longitudinální panelový výzkum (longitudinal panel desig) – několik cyklů, kdy každý používá stejný soubor respondentů. | ||
| + | |||
| + | <br/>''Na první pohled je zřejmé, že ve srovnání s výzkumem celé populace jsou ostatní tři designy založené na šetření jen určitého vzorku dané populace a liší se rozsahem sledování stejných nebo srovnatelných případů mezi jednotlivými cykly.''<ref>BASL, Josef. British Household Panel Survey jako příklad longitudinálního výzkumu. Socioweb.cz [online]. 2007, č. 6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&shw=297&lst=114</ref> | ||
== Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? == | == Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? == | ||
| − | * Pokud sledujeme celoživotní vývoj člověka. | + | |
| − | * Pokud sledujeme dlouhodobý vývoj nějakého jevu. | + | *Pokud sledujeme celoživotní vývoj člověka. |
| − | * Pokud chceme měřit kauzální vztahy. | + | *Pokud sledujeme dlouhodobý vývoj nějakého jevu. |
| − | * Pokud zkoumáme osobnost člověka a individuální změny. | + | *Pokud chceme měřit kauzální vztahy. |
| − | * Pokud je výzkum zaměřen na „optimální vývoj člověka“. | + | *Pokud zkoumáme osobnost člověka a individuální změny. |
| − | * Pokud je výzkum dlouhodobý. | + | *Pokud je výzkum zaměřen na „optimální vývoj člověka“. |
| − | * Pokud chceme zkoumat ten samý výzkumný vzorek během odlišných časových období (např. nyní a pak ty samé lidi až za 5 let atd.). | + | *Pokud je výzkum dlouhodobý. |
| + | *Pokud chceme zkoumat ten samý výzkumný vzorek během odlišných časových období (např. nyní a pak ty samé lidi až za 5 let atd.). | ||
== Jaké jsou výhody a nevýhody? == | == Jaké jsou výhody a nevýhody? == | ||
=== '''Výhody''': === | === '''Výhody''': === | ||
| − | * Výzkumníci nemusí manipulovat s daty či zkoumanými osobami, pouze sledují = nemusí se zúčastňovat přímo. | + | |
| − | * Umožňuje výzkumníkům sledovat změny tak, jak se vyvíjí v čase. | + | *Výzkumníci nemusí manipulovat s daty či zkoumanými osobami, pouze sledují = nemusí se zúčastňovat přímo. |
| − | * Umožňuje výzkumníkům sledovat celoživotní vývoj člověka. | + | *Umožňuje výzkumníkům sledovat změny tak, jak se vyvíjí v čase. |
| − | * Umožňuje sledovat, jak se určité znaky a charakteristiky člověka mění s věkem. | + | *Umožňuje výzkumníkům sledovat celoživotní vývoj člověka. |
| − | * Tento typ výzkumu je velice užitečný, když jde o studie zaměřené na vývoj a změny zkoumaných jevů. | + | *Umožňuje sledovat, jak se určité znaky a charakteristiky člověka mění s věkem. |
| − | * Výsledky bývají přesnější než u jiných druhů výzkumů. | + | *Tento typ výzkumu je velice užitečný, když jde o studie zaměřené na vývoj a změny zkoumaných jevů. |
| + | *Výsledky bývají přesnější než u jiných druhů výzkumů. | ||
=== '''Nevýhody''': === | === '''Nevýhody''': === | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | = | + | *Časová náročnost. |
| + | *Finanční náročnost. | ||
| + | *Menší výzkumný vzorek. | ||
| + | *Výsledky se dají obtížně aplikovat na větší populaci. | ||
| + | *Zkoumané jevy se dají sledovat pouze na individuální úrovni (= výzkumník je individualita, a tím pádem je ovlivňován předsudky či vlastními zkušenostmi, stereotypy atd.). | ||
| + | *Výzkum mohou více zkreslovat individuální rozdíly mezi lidmi. | ||
| + | *Nepříliš výhodné z praktické stránky provedení výzkumu. | ||
| + | == Jak takový výzkum probíhá?<br/> == | ||
| + | |||
| + | Longitudinální výzkum probíhá během dlouhého časového úseku, přičemž data jsou sbírána v alespoň dvou rozdílných časových obdobích, případy (respondenti) jsou v rámci jednotlivých cyklů sběru dat ti samí nebo alespoň srovnatelní a analýza zahrnuje srovnání mezi cykly. | ||
== Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? == | == Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? == | ||
| + | |||
=== Wisconsinský longitudinální výzkum === | === Wisconsinský longitudinální výzkum === | ||
| − | |||
| − | Výzkum poskytuje příležitost zkoumat celoživotní, mezigenerační přechody a vztahy, fungování rodin, fyzické a duševní zdraví, pocit duševní pohody a úmrtnost od období rané adolescence až do roku 2008. Výzkum také zahrnuje studii sociálního pozadí, aspirací v mládí, školní docházky, služby v armádě, zkušeností na trhu práce, charakteristiku rodiny a událostí v životě jednotlivce, účasti ve společnosti, psychologické charakteristiky jednotlivce a odchod do penze. | + | Wisconsinský longitudinální výzkum (Wisconsin Longitudinal Study, WLS) je projekt podporovaný programem Behaviorálního a sociálního výzkumu (Behavioral and Social Research Program) Národního Institutu zdraví (National Institute of Health) ve Spojených státech amerických. Wisconsinský longitudinální výzkum je dlouhodobá studie náhodně vybraného vzorku 10317 mužů a žen, kteří absolvovali středoškolské vzdělání ve státu Wisconsin v roce 1957. |
| + | |||
| + | Výzkum poskytuje příležitost zkoumat celoživotní, mezigenerační přechody a vztahy, fungování rodin, fyzické a duševní zdraví, pocit duševní pohody a úmrtnost od období rané adolescence až do roku 2008. Výzkum také zahrnuje studii sociálního pozadí, aspirací v mládí, školní docházky, služby v armádě, zkušeností na trhu práce, charakteristiku rodiny a událostí v životě jednotlivce, účasti ve společnosti, psychologické charakteristiky jednotlivce a odchod do penze. | ||
Výzkumná data byla získána od původních respondentů, nebo jejich rodičů v letech 1957, 1964, 1975, 1992 a 2004. Ze vzorku vybraných sourozenců byla data pro výzkum získána v letech 1977, 1994 a 2005. Od partnerů respondentů byla data získána v roce 2004, od partnerů vybraných sourozenců v roce 2006 a od ovdovělých partnerů zbylých respondentů v roce 2006. Data jsou nyní dostupná z celé sbírky, s výjimkou ovdovělých. Ta budou dostupná v budoucnosti.<ref>UNIVERSITY OF WISCONSIN SYSTEM. Wisconsin Longitudinal Study [online]. 2006 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.ssc.wisc.edu/wlsresearch/</ref> | Výzkumná data byla získána od původních respondentů, nebo jejich rodičů v letech 1957, 1964, 1975, 1992 a 2004. Ze vzorku vybraných sourozenců byla data pro výzkum získána v letech 1977, 1994 a 2005. Od partnerů respondentů byla data získána v roce 2004, od partnerů vybraných sourozenců v roce 2006 a od ovdovělých partnerů zbylých respondentů v roce 2006. Data jsou nyní dostupná z celé sbírky, s výjimkou ovdovělých. Ta budou dostupná v budoucnosti.<ref>UNIVERSITY OF WISCONSIN SYSTEM. Wisconsin Longitudinal Study [online]. 2006 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.ssc.wisc.edu/wlsresearch/</ref> | ||
== Použitá literatura == | == Použitá literatura == | ||
| − | |||
| − | |||
| − | A longitudinal analysis of citation distribution breadth for Chinese scholars. In: Scientometrics: An International Journal for all Quantitative Aspects of the Science of Science, Communication in Science and Science Policy [online]. Budapest, Hungary: Akadémiai Kiadó, 2010 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.springerlink.com/content/u284q2n12304w112/fulltext.html?MUD=MP | + | <references /> Co je to ELSPAC?: EUROPEAN LONGITUDINAL STUDY OF PREGNANCY AND CHILDHOOD. In: Evropská dlouhodobá studie těhotenství a dětství [online]. 2009-2010 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: [http://www.sci.muni.cz/elspac/www/cs/o_nas http://www.sci.muni.cz/elspac/www/cs/o_nas] |
| + | |||
| + | A longitudinal analysis of citation distribution breadth for Chinese scholars. In: Scientometrics: An International Journal for all Quantitative Aspects of the Science of Science, Communication in Science and Science Policy [online]. Budapest, Hungary: Akadémiai Kiadó, 2010 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: [http://www.springerlink.com/content/u284q2n12304w112/fulltext.html?MUD=MP http://www.springerlink.com/content/u284q2n12304w112/fulltext.html?MUD=MP] | ||
| − | Walton, G., & Hepworth, M. (2011). A longitudinal study of changes in learners' cognitive states during and following an information literacy teaching intervention. Journal of Documentation, 67(3), 449-479. doi: http://dx.doi.org/10.1108/00220411111124541 | + | Walton, G., & Hepworth, M. (2011). A longitudinal study of changes in learners' cognitive states during and following an information literacy teaching intervention. Journal of Documentation, 67(3), 449-479. doi: [http://dx.doi.org/10.1108/00220411111124541 http://dx.doi.org/10.1108/00220411111124541] |
Verze z 12. 10. 2012, 19:39
Co je pro daný design výzkumu charakteristické?
Podle Menarda[1] existují čtyři základní typy longitudinálních designů (známých typů je více, ale Menard tvrdí, že jsou jen obměnou jeho 4 typů):
- Výzkum celé populace (total population design) – např. sčítání lidu.
- Opakovaný cross-sectional výzkum (repeated cross-sectional design) – např. výzkum veřejného mínění.
- Rotační panelový výzkum (revolving panel design) – založen na obměně určité části vzorku srovnatelnou skupinou.
- Longitudinální panelový výzkum (longitudinal panel desig) – několik cyklů, kdy každý používá stejný soubor respondentů.
Na první pohled je zřejmé, že ve srovnání s výzkumem celé populace jsou ostatní tři designy založené na šetření jen určitého vzorku dané populace a liší se rozsahem sledování stejných nebo srovnatelných případů mezi jednotlivými cykly.[2]
Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?
- Pokud sledujeme celoživotní vývoj člověka.
- Pokud sledujeme dlouhodobý vývoj nějakého jevu.
- Pokud chceme měřit kauzální vztahy.
- Pokud zkoumáme osobnost člověka a individuální změny.
- Pokud je výzkum zaměřen na „optimální vývoj člověka“.
- Pokud je výzkum dlouhodobý.
- Pokud chceme zkoumat ten samý výzkumný vzorek během odlišných časových období (např. nyní a pak ty samé lidi až za 5 let atd.).
Jaké jsou výhody a nevýhody?
Výhody:
- Výzkumníci nemusí manipulovat s daty či zkoumanými osobami, pouze sledují = nemusí se zúčastňovat přímo.
- Umožňuje výzkumníkům sledovat změny tak, jak se vyvíjí v čase.
- Umožňuje výzkumníkům sledovat celoživotní vývoj člověka.
- Umožňuje sledovat, jak se určité znaky a charakteristiky člověka mění s věkem.
- Tento typ výzkumu je velice užitečný, když jde o studie zaměřené na vývoj a změny zkoumaných jevů.
- Výsledky bývají přesnější než u jiných druhů výzkumů.
Nevýhody:
- Časová náročnost.
- Finanční náročnost.
- Menší výzkumný vzorek.
- Výsledky se dají obtížně aplikovat na větší populaci.
- Zkoumané jevy se dají sledovat pouze na individuální úrovni (= výzkumník je individualita, a tím pádem je ovlivňován předsudky či vlastními zkušenostmi, stereotypy atd.).
- Výzkum mohou více zkreslovat individuální rozdíly mezi lidmi.
- Nepříliš výhodné z praktické stránky provedení výzkumu.
Jak takový výzkum probíhá?
Longitudinální výzkum probíhá během dlouhého časového úseku, přičemž data jsou sbírána v alespoň dvou rozdílných časových obdobích, případy (respondenti) jsou v rámci jednotlivých cyklů sběru dat ti samí nebo alespoň srovnatelní a analýza zahrnuje srovnání mezi cykly.
Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK?
Wisconsinský longitudinální výzkum
Wisconsinský longitudinální výzkum (Wisconsin Longitudinal Study, WLS) je projekt podporovaný programem Behaviorálního a sociálního výzkumu (Behavioral and Social Research Program) Národního Institutu zdraví (National Institute of Health) ve Spojených státech amerických. Wisconsinský longitudinální výzkum je dlouhodobá studie náhodně vybraného vzorku 10317 mužů a žen, kteří absolvovali středoškolské vzdělání ve státu Wisconsin v roce 1957.
Výzkum poskytuje příležitost zkoumat celoživotní, mezigenerační přechody a vztahy, fungování rodin, fyzické a duševní zdraví, pocit duševní pohody a úmrtnost od období rané adolescence až do roku 2008. Výzkum také zahrnuje studii sociálního pozadí, aspirací v mládí, školní docházky, služby v armádě, zkušeností na trhu práce, charakteristiku rodiny a událostí v životě jednotlivce, účasti ve společnosti, psychologické charakteristiky jednotlivce a odchod do penze.
Výzkumná data byla získána od původních respondentů, nebo jejich rodičů v letech 1957, 1964, 1975, 1992 a 2004. Ze vzorku vybraných sourozenců byla data pro výzkum získána v letech 1977, 1994 a 2005. Od partnerů respondentů byla data získána v roce 2004, od partnerů vybraných sourozenců v roce 2006 a od ovdovělých partnerů zbylých respondentů v roce 2006. Data jsou nyní dostupná z celé sbírky, s výjimkou ovdovělých. Ta budou dostupná v budoucnosti.[3]
Použitá literatura
- ↑ Menard, S. 2002. Longitudinal Research. London: Sage. Informace o British Household Panel Survey. Dokument dostupný na www: http://www.iser.essex.ac.uk/ulsc/bhps/
- ↑ BASL, Josef. British Household Panel Survey jako příklad longitudinálního výzkumu. Socioweb.cz [online]. 2007, č. 6 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.socioweb.cz/index.php?disp=teorie&shw=297&lst=114
- ↑ UNIVERSITY OF WISCONSIN SYSTEM. Wisconsin Longitudinal Study [online]. 2006 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.ssc.wisc.edu/wlsresearch/
Co je to ELSPAC?: EUROPEAN LONGITUDINAL STUDY OF PREGNANCY AND CHILDHOOD. In: Evropská dlouhodobá studie těhotenství a dětství [online]. 2009-2010 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.sci.muni.cz/elspac/www/cs/o_nas
A longitudinal analysis of citation distribution breadth for Chinese scholars. In: Scientometrics: An International Journal for all Quantitative Aspects of the Science of Science, Communication in Science and Science Policy [online]. Budapest, Hungary: Akadémiai Kiadó, 2010 [cit. 2012-10-12]. Dostupné z: http://www.springerlink.com/content/u284q2n12304w112/fulltext.html?MUD=MP
Walton, G., & Hepworth, M. (2011). A longitudinal study of changes in learners' cognitive states during and following an information literacy teaching intervention. Journal of Documentation, 67(3), 449-479. doi: http://dx.doi.org/10.1108/00220411111124541
