Longitudinální výzkum

Co je pro daný design výzkumu charakteristické?

Podle Menarda existují čtyři základní typy longitudinálních designů (známých typů je více, ale Menard tvrdí, že jsou jen obměnou jeho 4 typů):

1. Výzkum celé populace (total population design) – např. sčítání lidu.
2. Opakovaný cross-sectional výzkum (repeated cross-sectional design) – např. výzkum veřejného mínění.
3. Rotační panelový výzkum (revolving panel design) – založen na obměně určité části vzorku srovnatelnou skupinou.
4. Longitudinální panelový výzkum (longitudinal panel desig) – několik cyklů, kdy každý používá stejný soubor respondentů.

Na první pohled je zřejmé, že ve srovnání s výzkumem celé populace jsou ostatní tři designy založené na šetření jen určitého vzorku dané populace a liší se rozsahem sledování stejných nebo srovnatelných případů mezi jednotlivými cykly.

Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?

• Pokud sledujeme celoživotní vývoj člověka.
• Pokud sledujeme dlouhodobý vývoj nějakého jevu.
• Pokud chceme měřit kauzální vztahy.
• Pokud zkoumáme osobnost člověka a individuální změny.
• Pokud je výzkum zaměřen na „optimální vývoj člověka“.
• Pokud je výzkum dlouhodobý.
• Pokud chceme zkoumat ten samý výzkumný vzorek během odlišných časových období (např. nyní a pak ty samé lidi až za 5 let atd.).

Jaké jsou výhody a nevýhody?

Výhody:

• Výzkumníci nemusí manipulovat s daty či zkoumanými osobami, pouze sledují = nemusí se zúčastňovat přímo.
• Umožňuje výzkumníkům sledovat změny tak, jak se vyvíjí v čase.
• Umožňuje výzkumníkům sledovat celoživotní vývoj člověka.
• Umožňuje sledovat, jak se určité znaky a charakteristiky člověka mění s věkem.
• Tento typ výzkumu je velice užitečný, když jde o studie zaměřené na vývoj a změny zkoumaných jevů.
• Výsledky bývají přesnější než u jiných druhů výzkumů.

Nevýhody:

• Časová náročnost.
• Finanční náročnost.
• Menší výzkumný vzorek.
• Výsledky se dají obtížně aplikovat na větší populaci.
• Zkoumané jevy se dají sledovat pouze na individuální úrovni (= výzkumník je individualita, a tím pádem je ovlivňován předsudky či vlastními zkušenostmi, stereotypy atd.).
• Výzkum mohou více zkreslovat individuální rozdíly mezi lidmi.
• Nepříliš výhodné z praktické stránky provedení výzkumu.

Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK?

Wisconsinský longitudinální výzkum

Wisconsinský longitudinální výzkum (Wisconsin Longitudinal Study, WLS) je projekt podporovaný programem Behaviorálního a sociálního výzkumu (Behavioral and Social Research Program) Národního Institutu zdraví (National Institute of Health) ve Spojených státech amerických. Wisconsinský longitudinální výzkum je dlouhodobá studie náhodně vybraného vzorku 10,317 mužů a žen, kteří absolvovali středoškolské vzdělání ve státu Wisconsin v roce 1957.

Výzkum poskytuje příležitost zkoumat celoživotní, mezigenerační přechody a vztahy, fungování rodin, fyzické a duševní zdraví, pocit duševní pohody a úmrtnost od období ranné adolescence až do roku 2008. Výzkum také zahrnuje studii sociálního pozadí, aspirací v mládí, školní docházky, služby v armádě, zkušeností na trhu práce, charakteristiku rodiny a událostí v životě jednotlivce, účasti ve společnosti, psychologické charakteristiky jednotlivce a odchod do penze.

Výzkumná data byla získána od původních respondentů, nebo jejich rodičů v letech 1957, 1964, 1975, 1992 a 2004. Ze vzorku vybraných sourozenců byla data pro výzkum získána v letech 1977, 1994 a 2005. Od partnerů respondentů byla data získána v roce 2004, od partnerů vybraných sourozenců v roce 2006 a od ovdovělých partnerů zbylých respondentů v roce 2006. Data jsou nyní dostupná z celé sbírky, s výjimkou ovdovělých. Ta budou dostupná v budoucnosti.