Longitudinální výzkum

Kdy je vhodné tuto metodu použít?

• Pokud sledujeme celoživotní vývoj člověka.
• Pokud sledujeme dlouhodobý vývoj nějakého jevu.
• Pokud chceme měřit kauzální vztahy.
• Pokud zkoumáme osobnost člověka a individuální změny.
• Pokud je výzkum zaměřen na „optimální vývoj člověka“.
• Pokud je výzkum dlouhodobý.
• Pokud chceme zkoumat ten samý výzkumný vzorek během odlišných časových období (např. nyní a pak ty samé lidi až za 5 let atd.).

Jaké jsou výhody a nevýhody?

Výhody:

• Výzkumníci nemusí manipulovat s daty či zkoumanými osobami, pouze sledují = nemusí se zúčastňovat přímo.
• Umožňuje výzkumníkům sledovat změny tak, jak se vyvíjí v čase.
• Umožňuje výzkumníkům sledovat celoživotní vývoj člověka.
• Umožňuje sledovat, jak se určité znaky a charakteristiky člověka mění s věkem.
• Tento typ výzkumu je velice užitečný, když jde o studie zaměřené na vývoj a změny zkoumaných jevů.
• Výsledky bývají přesnější než u jiných druhů výzkumů.

Nevýhody:

• Časová náročnost.
• Finanční náročnost.
• Menší výzkumný vzorek.
• Výsledky se dají obtížně aplikovat na větší populaci.
• Zkoumané jevy se dají sledovat pouze na individuální úrovni (= výzkumník je individualita, a tím pádem je ovlivňován předsudky či vlastními zkušenostmi, stereotypy atd.).
• Výzkum mohou více zkreslovat individuální rozdíly mezi lidmi.
• Nepříliš výhodné z praktické stránky provedení výzkumu.