Zákon: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | '''Autor:''' Dominika | + | '''Autor:''' Dominika Frömelová |
| − | '''Klíčová slova:''' | + | '''Klíčová slova:''' Norma, Právní řád, Zákon, |
'''Synonyma:''' Pravidlo, Norma, Vzor chování | '''Synonyma:''' Pravidlo, Norma, Vzor chování | ||
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
nadřazené - Právo, Zákoník | nadřazené - Právo, Zákoník | ||
| − | + | ||
==Obecně== | ==Obecně== | ||
| Řádek 22: | Řádek 22: | ||
Zákon je právní normou. Právní norma je základní a zároveň nejmenší součástí právního řádu. Právní normy jsou souborem právních příkazů, zákazů, dovolení. Přičemž platí, že příkazy, zákazy a dovolení mohou vyplývat ze zákona jako takového nebo mohou být podmíněné tím, že nastane nějaká určitá situace. | Zákon je právní normou. Právní norma je základní a zároveň nejmenší součástí právního řádu. Právní normy jsou souborem právních příkazů, zákazů, dovolení. Přičemž platí, že příkazy, zákazy a dovolení mohou vyplývat ze zákona jako takového nebo mohou být podmíněné tím, že nastane nějaká určitá situace. | ||
Zákonem s nejvyšší právní silou jsou zákony ústavní, v jejichž čele je Ústava České republiky č. 1/1993 SB. a jako součást ústavního pořádku i Listina základních práv a svobod č. 2/1993 Sb.<br> | Zákonem s nejvyšší právní silou jsou zákony ústavní, v jejichž čele je Ústava České republiky č. 1/1993 SB. a jako součást ústavního pořádku i Listina základních práv a svobod č. 2/1993 Sb.<br> | ||
| − | K odlišení ostatních zákonů se někdy používá termínu "obyčejné zákony", které zahrnují i zákoníky (napříkla Občanský zákoník). Na základě zákona se dále vydávají podzákonné právní předpisy (jako jsou nařízení nebo právní předpisy vydávané ministerstvy či jinými zákonem zmocněnými orgány).<ref>KNAPP, V.a kol. ''Občanské právo hmotné''. 3.vydání. Praha : ASPI, 2002. S. | + | K odlišení ostatních zákonů se někdy používá termínu "obyčejné zákony", které zahrnují i zákoníky (napříkla Občanský zákoník). Na základě zákona se dále vydávají podzákonné právní předpisy (jako jsou nařízení nebo právní předpisy vydávané ministerstvy či jinými zákonem zmocněnými orgány).<ref>KNAPP, V.a kol. ''Občanské právo hmotné''. 3.vydání. Praha : ASPI, 2002. S. 87. ISBN 80-86395-31-6.</ref> |
==Dělení právních norem== | ==Dělení právních norem== | ||
| Řádek 28: | Řádek 28: | ||
Právní normy dělíme na: <br><br> | Právní normy dělíme na: <br><br> | ||
- ''kogentní'' -norma, která nemůže být měněna projevy vůle účastníků<br> | - ''kogentní'' -norma, která nemůže být měněna projevy vůle účastníků<br> | ||
| − | - ''dispozitivní''- dává účastníkům právo a možnost souhlasným prohlášením vyloučit použití této normy nebo některé její části<br> | + | - ''dispozitivní''- dává účastníkům právo a možnost souhlasným prohlášením vyloučit použití této normy nebo některé její části<ref>KNAPP, V.a kol. ''Občanské právo hmotné''. 3.vydání. Praha : ASPI, 2002. S. 102. ISBN 80-86395-31-6</ref><br> |
| Řádek 36: | Řádek 36: | ||
''prostorovou'' - na kterém území norma platí<br> | ''prostorovou'' - na kterém území norma platí<br> | ||
''osobní'' - pro které subjekty zákon platí<br> | ''osobní'' - pro které subjekty zákon platí<br> | ||
| − | ''časovou'' - do kdy je norma platná<br> | + | ''časovou'' - do kdy je norma platná<ref>KNAPP, V.a kol. ''Občanské právo hmotné''. 3.vydání. Praha : ASPI, 2002. S. 104. ISBN 80-86395-31-6</ref><br> |
== Zákonodárný proces v České republice== | == Zákonodárný proces v České republice== | ||
| − | Zákony musí projít zákonodárným neboli legislativním procesem. Prvním počinem je předložení návrhu zákona Polsanecké sněmovně. Zákony schvaluje Poslanecká sněmovna a poté je až na výjimky předá ke schválení Senátu. Poslanecká sněmovna může zákon schválit, pokud je přítomna alespoň třetina celkového počtu poslanců a pro musí hlasovat nadpoloviční většina přítomných poslanců.Po schválení zákona je tento zákon podstoupen ke schválení Senátu. Ten má 30-ti denní lhůtu na jeho schválení případně zamítnutí. Pokud se Senát v této době k zákonu nevyjádří, je zákon brát jako přijatý. V případě, že Senát zákon neschválí, je odeslán zpět Poslanecké sněmovně, kde musí být již schválen nadpoloviční většinou všech poslanců (tedy minimálně 101 poslanci z celkových 200).<br> Na závěr je zákon předán k podpisu prezidentu republiky, který ho může Sněmovně do 15-ti dnů vrátit a ta ho musí opět nadpoloviční většinou schválit jinak není zákon platný.<br> Pokud již vyhlášený a zveřejněný zákon ve Sbírce zákonů odporuje jiným zákonům může být podán návrh na jeho zrušení Ústavnímu soudu. | + | Zákony musí projít zákonodárným neboli legislativním procesem. Prvním počinem je předložení návrhu zákona Polsanecké sněmovně. Zákony schvaluje Poslanecká sněmovna a poté je až na výjimky předá ke schválení Senátu. Poslanecká sněmovna může zákon schválit, pokud je přítomna alespoň třetina celkového počtu poslanců a pro musí hlasovat nadpoloviční většina přítomných poslanců.Po schválení zákona je tento zákon podstoupen ke schválení Senátu. Ten má 30-ti denní lhůtu na jeho schválení případně zamítnutí. Pokud se Senát v této době k zákonu nevyjádří, je zákon brát jako přijatý. V případě, že Senát zákon neschválí, je odeslán zpět Poslanecké sněmovně, kde musí být již schválen nadpoloviční většinou všech poslanců (tedy minimálně 101 poslanci z celkových 200).<br> Na závěr je zákon předán k podpisu prezidentu republiky, který ho může Sněmovně do 15-ti dnů vrátit a ta ho musí opět nadpoloviční většinou schválit jinak není zákon platný.<br> Pokud již vyhlášený a zveřejněný zákon ve Sbírce zákonů odporuje jiným zákonům může být podán návrh na jeho zrušení Ústavnímu soudu.<ref>Zákon č. 90/1995 Sb. ze dne 19. dubna 1995 o jednacím řádu Poslanecké sněmovny ve znění zákona č. 47/2000 Sb., 39/2001 Sb., 78/2002 Sb., 192/2002 Sb., 282/2004 Sb., 359/2004 Sb., 482/2004 Sb., 167/2005 Sb., 205/2006 Sb., 573/2006 Sb., 162/2009 Sb. a 402/2009 Sb. </ref> |
| − | |||
== Poznámky == | == Poznámky == | ||
| Řádek 51: | Řádek 50: | ||
KNAPP, V.a kol. ''Občanské právo hmotné''. 3.vydání. Praha : ASPI, 2002. S. 471. ISBN 80-86395-31-6.<br> | KNAPP, V.a kol. ''Občanské právo hmotné''. 3.vydání. Praha : ASPI, 2002. S. 471. ISBN 80-86395-31-6.<br> | ||
HENDRYCH, D.a kol. ''Správní právo: Obecná část''. 4.vydání Praha : Beck, 1994. S. 471. ISBN 80-7179-470-8.<br> | HENDRYCH, D.a kol. ''Správní právo: Obecná část''. 4.vydání Praha : Beck, 1994. S. 471. ISBN 80-7179-470-8.<br> | ||
| + | Zákon č. 90/1995 Sb. ze dne 19. dubna 1995 o jednacím řádu Poslanecké sněmovny ve znění zákona č. 47/2000 Sb., 39/2001 Sb., 78/2002 Sb., 192/2002 Sb., 282/2004 Sb., 359/2004 Sb., 482/2004 Sb., 167/2005 Sb., 205/2006 Sb., 573/2006 Sb., 162/2009 Sb. a 402/2009 Sb.<br> | ||
Verze z 18. 5. 2011, 17:25
Autor: Dominika Frömelová
Klíčová slova: Norma, Právní řád, Zákon,
Synonyma: Pravidlo, Norma, Vzor chování
Související pojmy: Legislativa
nadřazené - Právo, Zákoník
Obecně
Obecně se vždycky jedná o pravidlo. Zákon v matematice a fyzice popisuje pravidlo chování ve vztahu něčeho k něčemu případně určité obecné pravidlo.
Dále máme zákony matematické, fyzikální nebo vědecké. Také v křesťanství existuje zákon: Starý zákon a nový zákon.
Slovo zákon používáme pro pravidla i v běžném životě nebo pro zdůraznění důležitosti určité činnosti. (Murphyho zákony, Zákony schválnosti).
Nejčastěji je zákon používán v oblasti práva. Takový zákon potom určuje pravidla chování, má obecnou působnost a zároveň je vynutitelný státní mocí.
Charakteristika zákona v oblasti práva
Zákon je právní normou. Právní norma je základní a zároveň nejmenší součástí právního řádu. Právní normy jsou souborem právních příkazů, zákazů, dovolení. Přičemž platí, že příkazy, zákazy a dovolení mohou vyplývat ze zákona jako takového nebo mohou být podmíněné tím, že nastane nějaká určitá situace.
Zákonem s nejvyšší právní silou jsou zákony ústavní, v jejichž čele je Ústava České republiky č. 1/1993 SB. a jako součást ústavního pořádku i Listina základních práv a svobod č. 2/1993 Sb.
K odlišení ostatních zákonů se někdy používá termínu "obyčejné zákony", které zahrnují i zákoníky (napříkla Občanský zákoník). Na základě zákona se dále vydávají podzákonné právní předpisy (jako jsou nařízení nebo právní předpisy vydávané ministerstvy či jinými zákonem zmocněnými orgány).[1]
Dělení právních norem
Právní normy dělíme na:
- kogentní -norma, která nemůže být měněna projevy vůle účastníků
- dispozitivní- dává účastníkům právo a možnost souhlasným prohlášením vyloučit použití této normy nebo některé její části[2]
Působnost právních norem
Působnost právních norem rozeznáváme:
věcnou - oblast vztahů, které norma upravuje
prostorovou - na kterém území norma platí
osobní - pro které subjekty zákon platí
časovou - do kdy je norma platná[3]
Zákonodárný proces v České republice
Zákony musí projít zákonodárným neboli legislativním procesem. Prvním počinem je předložení návrhu zákona Polsanecké sněmovně. Zákony schvaluje Poslanecká sněmovna a poté je až na výjimky předá ke schválení Senátu. Poslanecká sněmovna může zákon schválit, pokud je přítomna alespoň třetina celkového počtu poslanců a pro musí hlasovat nadpoloviční většina přítomných poslanců.Po schválení zákona je tento zákon podstoupen ke schválení Senátu. Ten má 30-ti denní lhůtu na jeho schválení případně zamítnutí. Pokud se Senát v této době k zákonu nevyjádří, je zákon brát jako přijatý. V případě, že Senát zákon neschválí, je odeslán zpět Poslanecké sněmovně, kde musí být již schválen nadpoloviční většinou všech poslanců (tedy minimálně 101 poslanci z celkových 200).
Na závěr je zákon předán k podpisu prezidentu republiky, který ho může Sněmovně do 15-ti dnů vrátit a ta ho musí opět nadpoloviční většinou schválit jinak není zákon platný.
Pokud již vyhlášený a zveřejněný zákon ve Sbírce zákonů odporuje jiným zákonům může být podán návrh na jeho zrušení Ústavnímu soudu.[4]
Poznámky
- ↑ KNAPP, V.a kol. Občanské právo hmotné. 3.vydání. Praha : ASPI, 2002. S. 87. ISBN 80-86395-31-6.
- ↑ KNAPP, V.a kol. Občanské právo hmotné. 3.vydání. Praha : ASPI, 2002. S. 102. ISBN 80-86395-31-6
- ↑ KNAPP, V.a kol. Občanské právo hmotné. 3.vydání. Praha : ASPI, 2002. S. 104. ISBN 80-86395-31-6
- ↑ Zákon č. 90/1995 Sb. ze dne 19. dubna 1995 o jednacím řádu Poslanecké sněmovny ve znění zákona č. 47/2000 Sb., 39/2001 Sb., 78/2002 Sb., 192/2002 Sb., 282/2004 Sb., 359/2004 Sb., 482/2004 Sb., 167/2005 Sb., 205/2006 Sb., 573/2006 Sb., 162/2009 Sb. a 402/2009 Sb.
Použitá literatura
WIENBERGER, O. Norma a instituce: Úvod do teorie práva. přeložil: Hungr P. Brno : Masarykova univerzita, 1995. S. 217. ISBN 80-210-1123-8.
KNAPP, V.a kol. Občanské právo hmotné. 3.vydání. Praha : ASPI, 2002. S. 471. ISBN 80-86395-31-6.
HENDRYCH, D.a kol. Správní právo: Obecná část. 4.vydání Praha : Beck, 1994. S. 471. ISBN 80-7179-470-8.
Zákon č. 90/1995 Sb. ze dne 19. dubna 1995 o jednacím řádu Poslanecké sněmovny ve znění zákona č. 47/2000 Sb., 39/2001 Sb., 78/2002 Sb., 192/2002 Sb., 282/2004 Sb., 359/2004 Sb., 482/2004 Sb., 167/2005 Sb., 205/2006 Sb., 573/2006 Sb., 162/2009 Sb. a 402/2009 Sb.
